Český neurologický výzkum se dostává na světovou úroveň – a jeho výsledky už dnes pomáhají pacientům. Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR-IN) propojuje špičkové vědce, lékaře a moderní technologie. Cíl je jasný: zachytit onemocnění mozku včas, léčit je přesněji a zlepšit kvalitu života pacientů i jejich rodin. Jaké konkrétní změny NEUR-IN přináší?

NEUR-IN se zaměřuje na onemocnění, jejichž společným jmenovatelem je neurodegenerace – tedy postupné poškozování nervových buněk. Patří sem nejen Parkinsonova a Alzheimerova choroba, ale také celá řada neurovývojových onemocnění, která se projeví už v dětství a pacienta provázejí celý život. Z hlediska počtu ztracených let jsou neurologická onemocnění vůbec nejzávažnější.

„Jedná se o onemocnění s velkým společenským významem, neboť jsou velmi nákladná,“ upozornil na bilanční konferenci projektů EXCELES profesor lékařské fyziologie a patofyziologie a vedoucí Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Přemysl Jiruška.

Léčba šitá na míru

Velkým přínosem projektu je propojení základního a klinického výzkumu napříč obory. Díky tomu se daří nejen lépe porozumět mechanismům onemocnění, ale také vyvíjet inovativní léčebné postupy šité na míru konkrétním pacientům – od genové terapie až po nové farmakologické přístupy.

Významný posun nastal díky spolupráci také v oblasti využívání lidských tkáňových kultur a organoidů. „Mohou velmi rychle urychlit diagnostiku, pochopit patofyziologické onemocnění a skutečně u konkrétního pacienta také nalézt léčbu na míru,“ vysvětlil Jiruška. Zásadní roli hraje i umělá inteligence a strojové učení, které pomáhají analyzovat obrovské množství dat v diagnostice, zobrazování mozku i plánování léčby.

Mobil jako zdravotní pomocník

Jedním z nejviditelnějších výstupů NEUR-IN jsou digitální technologie, které mohou pacienti používat každý den. Například projekt Smart Speech ukazuje, že obyčejný mobilní telefon může sloužit jako sofistikovaný diagnostický nástroj.

Pomocí krátkých nahrávek řeči dokážou algoritmy velmi časně odhalit poruchy hybnosti u Parkinsonovy choroby, sledovat účinnost léčby nebo upozornit na zhoršení stavu dříve, než si ho pacient sám všimne. Podobné metody se využívají i k odhadu rizika roztroušené sklerózy nebo ke sledování kognitivního úpadku u demence.

Mohlo by vás zajímat

Další technologie, například SpiroGym, pomáhají pacientům s Parkinsonovou chorobou zlepšovat řeč a polykání při domácí rehabilitaci. Kromě zdravotního přínosu mají tyto technologie i výrazný komerční potenciál.

Zachytit nemoc dřív, než udeří

Velkou roli v aktivitách NEUR-IN hrají dlouhodobé klinické studie sledující tisíce lidí. Umožňují odhalit nejčasnější fáze onemocnění a zahájit léčbu ještě před tím, než se projeví nevratné změny v mozku.

Příkladem je projekt NeuroShare, zaměřený na prodromální stadium Parkinsonovy choroby. Výzkumníci sledují nenápadné příznaky, jako jsou poruchy čichu, trávení nebo chování, které předcházejí typickým motorickým potížím. Cílem je najít biomarkery, díky nimž bude možné nemoc zachytit včas a její průběh výrazně zpomalit. Studie plánuje zapojení až 4 tisíc osob a už nyní se rozšiřuje do zahraničí.

Epilepsie bez skalpelu?

Jedním z nejpůsobivějších příkladů výzkumu je posun v chápání a léčbě některých forem epilepsie. U pacientů s farmakorezistentní epilepsií byla dosud často jedinou možností chirurgická léčba. Translační výzkum v rámci NEUR-IN však ukázal, že u části pacientů je příčinou mutace v mTOR genu ve velmi malé oblasti mozku, která způsobuje poruchu migrace neuronu během vývoje.

Výzkumníci tak narušili dogma, které v epileptologii existovalo desítky let. „My teď na epilepsii – tedy na tento typ epilepsie – pohlížíme jako na nemoc, která se možná bude léčit jako onkologická onemocnění,“ popsal profesor Jiruška zásadní změnu pohledu. Jednorázové podání léku, který se používá například v léčbě chronické leukémie, by v budoucnu mohlo cíleně odstranit pouze mutované neurony – bez nutnosti operace.

Stimulace mozku jako budoucnost neurologie

NEUR-IN se intenzivně věnuje také invazivním a neinvazivním stimulačním metodám. Vedle hluboké mozkové stimulace se rozvíjejí nové přístupy, například interferenční stimulace, které mohou najít uplatnění nejen v neurologii, ale i v psychiatrii.

Ve spolupráci s projekty jako Virtual Epilepsy Patient vznikají personalizované virtuální modely mozku, na nichž lze bezpečně testovat účinky stimulace. Tyto technologie mají obrovský klinický i průmyslový potenciál.

Výzkum, který mění i každodenní život

NEUR-IN nezůstal jen u laboratoří a klinik. Vznikly také národní expertní skupiny, které pomáhají zavádět inovativní léčbu do praxe a řeší etické i legislativní otázky. Významná je i spolupráce s veřejnými institucemi – například při tvorbě doporučení pro školy, aby učitelé mohli bezpečně pečovat o děti s epilepsií bez obav z právních následků.

„Bez spolupráce, podpory a vytvoření nových týmů by takové výsledky vzniknout nemohly,“ uzavřel zdůraznil Jiruška. NEUR-IN podle něj zanechal jasnou stopu a ukázal, že i v České republice lze dělat neurologický výzkum, který posouvá hranice možného – a především přináší naději pacientům.