Evropská unie poprvé otevřeně přiznává, že v globálním závodě o biotechnologickou dominanci ztrácí dech. Připravovaný Akt o biotechnologiích má být zlomem. Podle Evropské komise (EK) přinese více kapitálu, vyšší rychlost a méně roztříštěná pravidla. V sázce navíc není jen konkurenceschopnost průmyslu, ale i to, kdo bude v budoucnu určovat směr medicíny a zdravotní péče.

Evropa dlouhá léta vsázela na vědeckou excelenci. Financovala výzkum, univerzity a laboratoře, zatímco růst firem, rychlost vývoje a dostupnost kapitálu ponechávala trhu a národním systémům. Tento model se však podle Evropské komise vyčerpal. V porovnání se Spojenými státy a zejména s Čínou začíná Evropa výrazně zaostávat.

Rozdíl je propastný. I při velmi opatrných odhadech uvedou čínské státní podniky na trh zhruba 200 nových léčiv ročně – tedy přibližně tolik, kolik zvládnou dohromady všechny evropské veřejné i soukromé subjekty. Americká výzkumná zpráva to shrnuje výmluvně: „Spojené státy zůstávají biotechnologickou velmocí, ale dnes jsme jako Ford Mustang závodící proti čínskému superautu BYD Yangwang U9.“

Evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi mluví o Aktu o biotechnologiích jako o nutné korekci kurzu. „Biotechnologie jsou v samém centru pozornosti. Jsou základem budoucnosti našeho zdravotního systému i medicíny jako takové,“ uvedl nedávno.

Mohlo by vás zajímat

Kapitál, rychlost, regulace

Zákon cílí na tři slabá místa Evropy. Prvním je kapitál. Společně s ním EK a Evropská investiční banka (EIB) spouštějí iniciativu BioTechEU, která má v letech 2026–2027 mobilizovat investice ve výši až 10 miliard eur (asi 240 miliard korun). Zaměří se hlavně na pozdní fáze vývoje a rozšiřování výroby – tedy na moment, kdy evropské firmy nejčastěji ztrácejí dech nebo se stěhují jinam. „Podinvestovanost je zásadní překážkou pro evropské biotechnologické firmy,“ varuje Várhelyi. Prezidentka EIB Nadia Calviñová dodává: „Chceme zajistit, aby průlomy vzniklé v Evropě mohly v Evropě také růst a uspět.“

Druhým pilířem je rychlost. Podíl Evropy na globálních klinických studiích klesl za posledních deset let z 22 na pouhých 12 %. Podle EK nejde o selhání vědy, ale konkurenceschopnosti. Akt o biotechnologiích má výrazně zkrátit schvalovací lhůty a více zapojit umělou inteligenci do klinického vývoje. Rychlejší studie mají rozhodnout, zda Evropa přitáhne průlomové inovace včas, nebo zůstane jen místem pro jejich pozdní testování.

Třetím prvkem je regulace. Nový rámec počítá s regulačními „sandboxy“ a jednotnými postupy pro složité produkty, jako jsou pokročilé terapie, platformové technologie či léčiva využívající AI. Cílem je omezit roztříštěnost a zapojit regulátory do dialogu s inovátory dříve než dosud.

Třípólový svět

Evropská snaha zapadá do širšího globálního posunu. USA i Čína dnes vnímají biotechnologie jako strategické aktivum. Ve Spojených státech se chystá Národní biotechnologická iniciativa, která má sladit politiku napříč federálními úřady. Impulzem jsou varování, že roztříštěná správa a byrokratické překážky ohrožují americké vedení.

Zároveň však data ukazují, že americká produkce nových léčiv od roku 2018 stagnuje. Analýza více než 17 tisíc testovaných a schválených léků ukazuje, že zatímco USA se zastavily, Čína nikoli. Zvýšila roční počet nových léčiv z přibližně 30 v roce 2013 na více než 400 o deset let později a dnes se vyrovná USA, ba překonává Evropu i zbytek Asie dohromady.

Důsledky nejsou jen ekonomické. Kdo ovládá lékové dodávky, rozhoduje o tom, které nemoci se budou řešit, za jaké ceny a s jakou dostupností v době krize.

Test evropské vůle

Průmysl většinou Akt o biotechnologiích vítá jako nejsilnější signál za poslední roky, že Evropa chce soutěžit, nikoli jen regulovat. Zároveň však zaznívají opatrné hlasy. Investice se řídí předvídatelnými výnosy a pokud zůstanou pobídky slabé, mohou firmy i nadále přesouvat klíčové fáze vývoje jinam. Hrozí také, že rozdílné přístupy členských států účinek oslabí.

Evropa se tak ocitá mezi dvěma modely: americkým, založeným na hlubokých kapitálových trzích, a čínským, postaveným na centralizované státní mobilizaci. Sama nemá ani jedno. Chce proto vsadit na promyšlený design, sladění pravidel a stabilitu.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.