Česká akademická onkologie se stala evropským vzorem. Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje vědce, vzdělává nové generace odborníků, edukuje studenty i laickou veřejnost a zvyšuje mezinárodní prestiž Česka. Přesto stále naráží na limity státní podpory. Na 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku to řekl ředitel tohoto ústavu Aleksi Šedo.

Důležitost akademické onkologie v posledních letech narůstá. A v budoucnu bude ještě důležitější. „Víme, že onkologie bude mít stále více pacientů. A pokud s nimi budeme dělat to, co umíme dnes, bude jich dokonce ještě více, než očekáváme. Akademická onkologie má na základě poznání biologických principů a vědeckých poznatků přinášet nová řešení, užitečná pro budoucí pacienty. Víme také, že poroste potřeba profesionálů. Proto má akademická onkologie velmi významnou vzdělávací komponentu. Připravuje lidi, kteří v budoucnu potlačí obor dopředu,“ vysvětlil Šedo.

Na konferenci proběhla i diskuse o organizaci onkologické péče a dostupnosti léčby. Zleva: ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, náměstek ředitele VZP Jan Bodnár a vedoucí oddělení revizních činností a léčiv Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Ladislav Hadravský.

Vzdělávat klíčové lidi

Potřeba posunout akademickou onkologii vpřed vedla před více než třemi lety k založení unikátního zasíťování. To dostalo do vínku název Národní ústav pro výzkum rakoviny. „S kolegy z Brna a z Olomouce se nám podařilo dát dohromady virtuální národní ústav, který svou expertizou akademickou onkologii pokrývá. Propojili jsme nejproduktivnější vědecké skupiny zabývající se onkologickou problematikou. A podařilo se nám překonat jejich určitou roztříštěnost,“ popsal Šedo vznik ústavu. A zdůraznil, že prospěšnost činnosti této instituce jasně ukazují různá měřitelná data.

Skupin, které se v rámci národního ústavu spojily, bylo původně 70. „Pokrývaly jednotlivé biomedicínské disciplíny. A díky tomu měly k jednotlivým programům národního ústavu nejvíce co říci,“ popsal Šedo.

Auditorium Evropské onkologické konference se dobře bavilo a živě zapojovalo do diskuse.

Díky tomuto původnímu propojení následně došlo i k otevření skupin nových. Většinou se vytvořily kolem úspěšných vědců, kteří se vrátili ze zahraničí. „Umožnilo nám to otevřít dva nové doktorské programy, věnované přípravě budoucích odborníků. A tyto programy molekulární medicíny a experimentální onkologie produkují úspěšné absolventy,“ upozornil.

Cíleno na komunikaci

Výsledkem dosavadní práce Národního ústavu pro výzkum rakoviny ale zdaleka nejsou jen tyto programy. „Díky existenci ústavu výrazně narostl počet publikací s meziinstitucionálními autorskými týmy a se zahraničními partnery, a to v těch nejkvalitnějších časopisech. Již několik let se nám daří dávat dohromady konferenci v Olomouci, která probíhá v angličtině s participací řady zahraničních kolegů a jejíž kvalita stále narůstá,“ uvedl jako příklady Šedo.

Debata o budoucnosti klinického hodnocení. Zleva: ředitelka odboru klinického hodnocení léčivých
přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv Alice Němcová, ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda a tajemnice pracovní skupiny pro klinické hodnocení humánních léčivých přípravků sekce legislativy a práva ministerstva zdravotnictví Jana Hlaváčová.

Zároveň zdůraznil, že cílovou skupinou je pro jeho ústav i laická veřejnost. „Máme 5 vědeckých programů a šestý program je komunikační. Protože našimi cílovými skupinami jsou mladí talentovaní lidé, pacienti i obecná veřejnost,“ řekl Šedo. Komunikace vedená skrze klasická i sociální média přitom jasně plní svůj účel. „Zjistili jsme, že o experimentální onkologii toho bylo za dobu existence Národního ústavu pro výzkum rakoviny publikováno ve sdělovacích prostředcích více než od roku 1989 do vzniku ústavu,“ uvedl.

Komunikace k veřejnosti probíhá formou různých besed a dalších akcí pořádaných společně s Akademií věd. „Jednou z důležitých rolí našeho ústavu je, že propojuje – v tom nejlepším slova smyslu – promiskuitně pracoviště univerzitní a Akademie věd. Pomáhá to stírat organizační bariéry. A zároveň když nějaká instituce něco dělá dobře, můžeme ji použít jako vzorový model a inspirovat instituce další,“ řekl v této souvislosti Šedo.

Mohlo by vás zajímat

Nadšení středoškoláci i jejich učitelé

Komunikační aktivity ústavu se výrazně zaměřují také na středoškolské studenty. „Bylo pro nás velmi příjemné zjistit, kolik u nás je nadšených středoškolských kantorů, kteří se svými studenty pracují. A velké množství nadšených středoškoláků provádí různé aktivity v našich jednotlivých laboratořích. Tam pochopí, o čem věda je, zaujme je to – a pak se hlásí na medicínu, přírodovědecké fakulty a podobně zaměřené školy,“ popsal.

Přestávková diskuse mezi vrchním ředitelem sekce ekonomiky a zdravotního pojištění
ministerstva zdravotnictví Janem Zapletalem a ministrem Adamem Vojtěchem.

Národní ústav pro výzkum rakoviny tedy podle Šeda není projekt, ale výzkumné prostředí, které svými výsledky přispělo k tomu, že i mezi jednotlivými participující skupinami vznikla velká úroveň loajality. „To nám umožňovalo zvýšit viditelnost v zahraniční, nejen na základě jednotlivých individuálních profesních vazeb, ale i díky několika uzavřeným memorandům spolupráce se zahraničními univerzitami,“ vysvětlil.

Model, který slaví úspěch napříč Evropou

Koncepce ústavu, která je ve středoevropském regionu unikátní, se dočkala i výrazného celoevropského ocenění. „V západoevropských zemích jsme vzbudili skutečně velkou pozornost. A to takovou, že nás na základě jedné z našich prezentací oslovili ze síťovacího programu Cancer Comprehensive Infrastructures (sdružuje národní a regionální sítě propojující vše od prevence přes péči až po výzkum rakoviny, pozn. red.), zda bychom byli ochotni být uváděni jako success model mezi evropskými projekty. To nás samozřejmě velmi potěšilo,“ uvedl Šedo.

Program Evropské onkologické konference zahájila přednáška profesora Thorstena Füderera.

Český vzor zafungoval a v současnosti již podobné sítě, jako je Národní ústav pro výzkum rakoviny, vznikají v Belgii, ve Španělsku a v Německu. „Efektivizace je objektivizovaná, to je evidentní. A jde o mimořádně komfortní model spolupráce partnerských institucí,“ zdůvodnil Šedo, co přesvědčilo instituce a odborníky v dalších zemích k tomu, aby úspěšný model převzaly.

A poznamenal, že ač jsou Češi průkopníky této koncepce, jedno mohou svým evropským sousedům, kteří podobné sítě zakládají, jen závidět. „Ve zmíněných západoevropských zemích mají, na rozdíl od nás, státní garanci, že dostanou trvalé administrátory a určitý typ zázemí. U nás se organizace stále pohybuje na v podstatě amatérské úrovni. Vše je tlačeno nadšením několika lidí, kteří jsou součástí rady ústavu. Ale chybí nám punc toho, abychom se stali formalizovanou součástí české vědecké infrastruktury,“ dodal Šedo.

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Vojenské zdravotní pojišťovně, Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny a společnostem MSD, Novartis, Bristol, Tiscali Media a MEDDI hub.

Audotorium během přednášky ředitele MEDDI hub Jiřího Peciny na téma Péče o onkologické pacienty telemedicínskou cestou.
Pozvání k diskusi o spolupráci odborníků a pacientů přijala přednostka Onkologické kliniky FN
Královské Vinohrady Renata Soumarová.
Celou konferenci provázely i četné kuloární diskuse.
O psychologických a sociálních aspektech léčby onkologických pacientů hovořil předseda Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti Martin Pospíchal.
Lékaři mnohdy vyplňují papíry, místo aby trávili čas s pacienty, upozornili odborníci na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku. Zleva: předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková, přednostka Onkologické kliniky FN Královské Vinohrady Renata Soumarová, zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky FN Olomouc Hana Študentová a předseda Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti Martin Pospíchal.
Hostem prvního diskusního panelu byl také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Zleva Milan Vošmik, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS, Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, náměstek VZP Jan Bodnár, Ladislav Hadravský, vedoucí oddělení revizních činností a léčiv Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, a Kateřina Jirsová, primářka Integrovaného onkologického centra Nemocnice Na Pleši.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek během své přednášky, v níž popsal tuzemskou onkologii z pohledu dat.
Auditorium 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku.
O osvětě v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění promluvila vítězka Miss Czech Republic Linda Górecká.