Od ledna se, tak jako každý rok, zvyšují úhrady zdravotního pojištění. Změny se týkají osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), zaměstnavatelů, státních pojištěnců i lidí bez zdanitelných příjmů. A jak upozorňuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV), týkají se i těch, kteří o tom možná nevědí. Přinášíme vám přehled, kolik kdo zaplatí.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ je od 1. ledna 24 483,50 korun. OSVČ mají nově povinnost platit minimální měsíční zálohu na pojistné 3 306 korun. První záloha v této výši, za měsíc leden, je splatná nejpozději k datu 9. února 2026.

Zvyšuje se i paušální daň

Pokud jako OSVČ hradíte zálohu na zdravotní pojištění v režimu paušální daně, platíte vše (spolu se zálohou na důchodové pojištění a s odvodem daně z příjmu) dohromady v jedné platbě jen jednomu subjektu, a to správci daně. Splatnost je vždy do 20. dne kalendářního měsíce, na který se záloha platí. Zálohy lze ale předplatit i dopředu, a to dokonce i na celý rok. Letošní měsíční záloha na paušální daň činí 9 984 korun pro podnikatele v prvním příjmovém pásmu (z toho 3 306 korun na zdravotní pojištění). Pro podnikatele ve druhém a ve třetím příjmovém pásmu se měsíční záloha na paušální daň nemění, je stejná jako loni.

Pozor na limity

U osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) se výše pojistného odvíjí od výše minimální mzdy. Ta vzrostla, zvyšuje se proto i pojistné – a to z loňských 2 808 korun na letošních 3 024 korun. Tato částka platí i pro dítě, které se narodí matce cizince s dlouhodobým pobytem v České republice. A také pro nezletilé cizince s povoleným dlouhodobým pobytem v ČR. Stejně jako u OSVČ je první pojistné v nové výši za leden 2026 splatné nejpozději k datu 9. února 2026.

Pro státní pojištěnce, tedy lidi, za které hradí pojistné stát, je nový vyměřovací základ 16 206 korun a výše pojistného vychází na 2 188 korun.

ZP MV přitom upozorňuje, že se někteří lidé mohou dopouštět chybné interpretace limitů. „Pokud máte podlimitní mzdu, která je vaším jediným příjmem, neznamená to, že pojistné hradit vůbec nemusíte. V takovém případě buď platíte zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů, nebo – pokud splňujete daná kritéria – za vás pojistné odvádí stát,“ vysvětlila v tiskové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

Změny i pro zaměstnavatele

Co se týká zaměstnanců, i u nich se kvůli zvýšení minimální mzdy zvyšuje minimální měsíční zdravotní pojištění – z 2 808 korun na 3 024 korun.

U zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod, se za vyměřovací základ pro srážku pojistného považuje až částka přesahující 16 206 korun, a to jen v případě, že jejich zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (z celkového průměrného, přepočteného počtu svých zaměstnanců).

A jak je to u lidí pracujících na dohodu? „Zaměstnavatelé mají povinnost oznámit pojišťovně nástup zaměstnance činného na DPP nebo DPČ a ukončení jeho činnosti na DPP a DPČ do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stal nebo přestal být plátcem pojistného. Odměna z DPP a DPČ podléhá odvodu zdravotního pojištění, jen pokud podléhá odvodu sociálního pojištění (splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění). K platbě zdravotního pojistného se tedy přihlašují pouze ti dohodáři, kteří dosáhnou rozhodného příjmu pro odvod sociálního pojištění, kterým je od 1. ledna 2026 u DPP příjem od 12 tisíc korun včetně a u DPČ od 4 500 korun včetně,“ vysvětlila ZP MV.

Souběh dohod od více zaměstnavatelů se přitom neřeší. Zaměstnavatel také podává za své zaměstnance měsíčně klasický přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, a to do 20. dne následujícího měsíce.

Za zaměstnance může platit pojistné i stát. To se týká například studentů, kteří přitom mohou mít libovolný souběh s výdělečnou činností. V případě uchazečů o zaměstnání je to však jiné. Ti mohou mít příjem ze závislé činnosti pouze do 50 % minimální mzdy, tedy do 11 200 korun. Příjem z DPP nemohou mít žádný.