Moderní injekce na hubnutí slibují výrazný úbytek hmotnosti. Nový výzkum vědců z Oxfordské univerzity publikovaný v odborném časopise The BMJ ale ukazuje jejich stinnou stránku – po ukončení léčby se kila vracejí překvapivě rychle a navíc rychleji než po skončení klasických dietních a pohybových programů. Výsledky výzkumu tak zpochybňují představu o rychlém a trvalém řešení obezity.

Lidé, kteří přestanou užívat léky na hubnutí, obvykle znovu přibírají – a tempo návratu váhy je vyšší než u těch, kteří ukončí behaviorální programy založené na dietě a pohybu. Vyplývá to z nové systematické přehledové studie a metaanalýzy vědců z Nuffieldova oddělení primární péče na Oxfordské univerzitě.

S moderními látkami jde váha nahoru rychleji

Studie zahrnovaly jak starší přípravky na hubnutí typu orlistatu, tak moderní GLP-1 agonisty (užívané například v přípravcích Ozempic či Mounjaro). Celkem pak analýza zahrnula 37 studií se 9 341 dospělými.

Výzkumníci zjistili, že po vysazení starších léků na regulaci hmotnosti lidé v průměru přibírali 0,4 kilogramu měsíčně. U novějších přípravků, jako jsou semaglutid a tirzepatid, byl ale nárůst ještě rychlejší – v průměru 0,8 kilogramu za měsíc.

Další klíčové zjištění studie spočívá v tom, že návrat váhy po ukončení farmakologické léčby byl zhruba o 0,3 kilogramu za měsíc rychlejší než po skončení behaviorálních programů, tedy cvičení a úpravě jídelníčku. A to bez ohledu na to, kolik kilogramů člověk původně zhubl. Přestože kombinace léků a behaviorální podpory vedla k většímu úbytku hmotnosti, tempo následného přibírání to nijak nezpomalilo.

Mohlo by vás zajímat

Samotný lék nestačí

Výzkumný tým sledoval účastníky, kteří léky užívali v průměru 39 týdnů a po jejich vysazení byli pozorováni dalších 32 týdnů. Při srovnání s daty z předchozí systematické analýzy behaviorálních programů vyšlo najevo, že rychlejší návrat hmotnosti po lécích není dán velikostí původního úbytku.

Nejde přitom jen o samotnou váhu. Během léčby se zlepšily i další ukazatele kardiometabolického zdraví, jako jsou hladina glykovaného hemoglobinu HbA1c, lačná glykémie, krevní tlak, cholesterol či triglyceridy. Po vysazení léků se ale podle odhadů vracejí k výchozím hodnotám zhruba do 1,4 roku.

„Tyto léky zásadně mění léčbu obezity a dokážou navodit významný úbytek hmotnosti. Naše analýza ale ukazuje, že po jejich vysazení lidé obvykle přibírají rychle – rychleji, než vidíme u behaviorálních programů,“ říká hlavní autor studie Sam West z Oxfordské univerzity. „Není to selhání léků. Odráží to povahu obezity jako chronického onemocnění s tendencí k návratu. Je to varování před krátkodobým užíváním bez širšího a dlouhodobějšího přístupu,“ zdůrazňuje.

S tělem se musí měnit i návyky

„Když lidé hubnou díky změnám ve stravování a aktivitě, procvičují si dovednosti, které jim pomáhají si váhu udržet. Je možné, že s pomocí léků se váha sníží, aniž by bylo nutné tyto dovednosti rozvíjet,“ shrnuje spoluautorka Susan Jebbová a poukazuje přitom na pomyslné jádro pudla.

To potvrzuje i další spoluautor studie. „Jedním z vysvětlení může být fakt, že lidé při užívání léků nemusí aktivně měnit své stravovací návyky, aby zhubli. Po vysazení pak postrádají praktické strategie, které by jim pomohly si váhu udržet,“ vysvětluje Dimitrios Koutoukidis.

Upozorňuje také na dopady na nákladovou efektivitu. Původní odhady totiž počítaly s tím, že návrat hmotnosti se dostaví během dvou až tří let. Nová data však ukazují spíše na 18 měsíců. To zásadně mění pohled na jejich přínos pro zdravotní systém.