Označovat domácí návštěvy porodních asistentek za „bizár“ či „návrat do 19. století“ znamená nepochopení reality šestinedělí, říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a FN Bulovka Michal Zikán. V reakci na kritiku části lékařů se ostře vymezuje proti snahám službu odmítnout. Zároveň však připouští, že obavy z kvality péče mají racionální jádro. Řešením podle něj není zákaz, ale změna systému a vzdělávání.

Na ostrá slova směrem k domácím návštěvám porodních asistentek u žen po porodu už pro Zdravotnický deník odmítavě reagovali Ondřej Šimetka a Magdaléna Ezrová. Za krajní postoj je považuje i Zikán.

„Jak jsem vnímal mediální obraz diskuse, přijde mi to jako jeden z extrémních názorů, se kterými se v debatě o porodnictví setkávám,“ říká. Podle něj se tímto způsobem vytváří falešný obraz problému, který s realitou péče o ženy po porodu nemá mnoho společného.

Šestinedělí je slabé místo systému

Zikán upozorňuje, že šestinedělí může být pro ženu jedním z nejnáročnějších období. Přesto je podle něj systém nastaven tak, že primární pozornost směřuje k dítěti, zatímco potřeby matky zůstávají na okraji. „Řada žen v šestinedělí má pocit, že jsou hozené do vody a musí samy plavat a nemají podporu. A to je pravda,“ říká.

Většinou ženě chybí podpora v péči o sebe nebo o dítě, instruktáž kojení, někdy ji trápí problémy na zdravotně-sociálním pomezí.

Argument, že se žena může kdykoli obrátit na svého gynekologa, podle něj tuto mezeru nevyplňuje. „Když vás někde bolí a máte výraznou fyzickou potíž, lékaře vyhledáte. Ale většinou to tak není. Většinou ženě chybí podpora v péči o sebe nebo o dítě, instruktáž kojení, někdy ji trápí problémy na zdravotně-sociálním pomezí,“ podtrhuje.

Návrat do 19. století? Takové otázky patří do koše

Právě proto považuje Zikán odmítání domácích návštěv porodních asistentek za nepochopení podstaty služby. „Otázku, jestli je to relikt minulého nebo předminulého století, můžeme klidně hodit do koše. Potřeba této služby tu jednoznačně je,“ konstatuje.

Zdůrazňuje, že v debatě se zaměňují roviny péče o dítě a péče o ženu. Novorozenec je v prvních týdnech opakovaně sledován pediatrem, zatímco matka často zůstává bez systematické podpory. Právě tuto mezeru mají domácí návštěvy vyplnit – nikoli suplovat pediatrickou péči.

Mohlo by vás zajímat

Kritika vzdělání porodních asistentek jako paradox

Zikán se také ostře vymezuje vůči tvrzením o nedostatečném vzdělání porodních asistentek. Taková argumentace je podle něj vnitřně rozporná. „Když zazní, že ’porodní asistentky něco neumí, z úst někoho, kdo byl donedávna zodpovědný za jejich vzdělávání, tak mi to přijde absurdní,“ říká.

Hrazené návštěvy porodních asistentek u žen v šestinedělí vyvolaly odpor části lékařů. Michal Zikán část jejich obav chápe, nelze však podle něj reagovat zákazem. Ilustrační foto: Freepik

Současně však zdůrazňuje, že část obav lékařů považuje za legitimní. A to právě obavu, zda bude služba poskytnuta správně. Podle něj však nelze reagovat zákazem.

„Reakce má být: co udělat pro vzdělání porodních asistentek, aby byla co nejvyšší jistota, že služba je poskytovaná dobře,“ říká. Kritizuje logiku, kdy někdo pochybuje o kvalitě péče, aniž by usiloval o zlepšení vzdělávání, standardů a dohledu.

Prostor pro změnu kurikul

Česká porodní asistence podle Zikána totiž pokulhává zejména ve dvou oblastech – v intenzitě vzdělávání týkající se péče o dítě a v komunitní, tedy domácí péči. „Péče doma se liší. To není jako péče v porodnici,“ upozorňuje s tím, že řada porodních asistentek nemá s domácím prostředím dostatek zkušeností.

Právě zde vidí prostor pro změnu kurikul, jasná pravidla a cílené vzdělávání, nikoli pro plošné odmítnutí služby.

Válek problém nevytvořil, ale zhoršil

Kriticky se Zikán staví také k politickému provedení změny. Podle něj nejde o skutečnou reformu, ale o nedotažený krok bývalého ministra zdravotnictví. „Vlastimil Válek byl úplně tragický. A tohle je jedno z nekoncepčních rozhodnutí, které udělal. Je to jenom PR divadlo,“ říká.

Připomíná, že hrazené domácí návštěvy porodních asistentek existovaly už dříve. Novinkou je povinnost porodnic vystavovat žádanky – bez ohledu na kapacitu systému. Výsledkem je stav, kdy je služba formálně nařízená, ale fakticky nedostupná.

Nezakazovat, ale nastavit

„Třeba v Praze má VZP na tuto službu nasmlouvaná dvě pracoviště na 1,3 milionu obyvatel. A to jsou Ústav pro péči o matku a dítě a my (FN Bulovka, pozn. red.). Poporodní návštěvy jedeme od června a rozhodně nemáme kapacitu na to obsloužit půl Prahy,“ říká Zikán.

Zikán je přesvědčený, že místo emotivních odsudků je třeba vést věcnou diskusi o tom, jak má služba fungovat. „S obavami se má pracovat tak, že definuji nebezpečí a navrhnu opatření. Za mě to opatření není zakázat to, ale řešit, co udělat, aby to fungovalo,“ dodává.