Onkologická diagnóza jejích nejbližších ji dovedla k rozhodnutí postavit se za ženy, které se bojí mluvit o své nemoci. A založit pro ně a jejich rodiny nadační fond. Zkušenost, která ji hluboce zasáhla a přiměla ji osobně se angažovat v oblasti onkologické prevence, popsala na 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku vítězka soutěže Miss Czech Republic 2025 Linda Górecká.
„Na začátku minulého roku nám rakovinou prsu onemocněla maminka. A než jsme se s touto zprávou stihli nějak srovnat, oznámila nám za měsíc babička, že trpí stejnou diagnózou. Ta už ale bohužel nechala zajít nemoc do takového stadia, že jí již nešlo pomoci,“ popsala Linda Górecká v úvodu svého vystoupení.
Popsala také zkušenost, kterou si odnesla z komunikace s nemocnými pacientkami, s nimiž se během nemoci svých blízkých setkala. „Viděla jsem ženy, které byly silné navenek, ale uvnitř byly naprosto zlomené. Viděla jsem rodiny, které nemocným chtěly pomoct, ale nevěděli jak. A pochopila jsem, že mlčení a stud jsou někdy stejně bolestivé nebo ještě horší než samotná nemoc,“ popsala své pocity.
Nadační fond pro pacienty i rodiny
Ty ji vedly k zásadnímu kroku. Založila Nadační fond Lindy Górecké, který pacientkám trpícím rakovinou prsu a jejich blízkým pomáhá. „Nadační fond jsem nezaložila proto, že bych znala všechny odpovědi. Ale proto, že vím, jaké otázky si onkologicky nemocné ženy pokládají. A také proto, že jsem zažila, kam to vede, když ženy nejsou dostatečně otevřené kvůli svému strachu. Má babička se kvůli němu nedočkala mé výhry v Miss ani založení mé nadace. Ale věřím, že by na mne byla hrdá,“ řekla ve svém emotivním projevu Górecká.
A jaké konkrétní poslání má její nadační fond? „Jeho cílem je poskytovat srozumitelné informace, nabídnout psychickou podporu nemocným ženám i jejich rodinám. A hlavně jim dodat pocit, že na to nejsou samy. Chci, aby žádná nemocná žena neměla pocit, že je na nemoc sama a že by měla být za každou cenu silná,“ shrnula Górecká.
K tématu:
- Kvůli pozdním datům z nemocnic umírají pacienti. Ministerstvo chce okamžitou změnu
- Rakovinu léčíme špičkově, cesta pacienta systémem ale pokulhává
- Papíry místo pacientů. Onkologická centra praskají ve švech, přesto zavalujeme lékaře byrokracií
- Blíž pacientům: VZP rozšiřuje moderní onkologickou léčbu do regionů
- Digitální onkologie šetří čas, nervy i peníze. Český systém ji ale neumí zaplatit
- Česko jako odpadkový koš klinických studií? Musíme jednat hned, bijí na poplach lékaři
Zdůraznila také to, že obecnou známost, kterou jí přineslo vítězství v soutěži Miss, chce přetavit ve prospěch svého nadačního fondu. „Chci mluvit o rakovině prsu a podporovat prevenci. A především chci připomínat, že za každou diagnózou je konkrétní žena – maminka, babička nebo dcera,“ uzavřela.
Komunikace jako jeden z klíčových faktorů
Důležitost často velmi složité komunikace s onkologickými pacienty, o níž mluvila i Górecká, byla tématem, které v průběhu panelových diskusí Evropské onkologické konference padalo z úst odborníků opakovaně. Shodli se na tom, že není třeba zabíhat do detailu v oblastech, o nichž pacient mluvit nechce. Důležitá je ale obecně vždy především upřímnost a pravdomluvnost.
„Vyplatí se být upřímný a pravdu správně dávkovat. Jsou určitě lidé, kteří to nechtějí slyšet – ne každý pravdu unese. Snažím se ale být upřímná ve smyslu, jestli diagnóza je, nebo není vyléčitelná. Když pak dochází k progresi a vyslovím, že CT nedopadlo dobře, bývám překvapená, že člověk řekne: ‚Já to tušil, cítil jsem to na sobě. A vy jste to tehdy říkala, že to jednou přijde.‘ Je tedy dobré dát mu čas se s tím sžít,“ vysvětlila zástupkyně přednosty pro léčebnou péči Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Hana Študentová.
O tom, jak pacient informace od lékaře zpracuje, ale často mohou rozhodovat i zdánlivé maličkosti. „Stačí mediální příběh v televizi, a vnímání se změní: On/ona to nezvládli. Stejně tak úsměv nebo nedobrá nálada na straně lékařů,“ upozornil zase předseda Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti Martin Pospíchal. A dodal, že v některých případech nemocní nebo jejich rodiny informace zkrátka vytěsní – ať už je lékaři podali jakkoli.
Rodiny potřebují pomocnou ruku
Správným směrem jde rozhodně i další záměr Nadačního fondu Lindy Górecké – nabídka psychické podpory rodinám nemocných. Jak totiž opakovaně zaznělo v diskusích Evropské onkologické konference, diagnóza rakoviny zasáhne kromě nemocného 3 až 5 lidí z jeho rodiny – a u mladých pacientů jich bývá ještě mnohem více. Někteří blízcí (hlavně ti nemocných dětí) přitom prožívají diagnózu intenzivněji než samotný pacient.
Komunikace s rodinnými příslušníky a dalšími pečujícími přitom nepatří k silným stránkám tuzemské onkologie. „Podpory pečujících tu zatím mnoho není. Teď se na to ale bude klást důraz i na ministerstvu práce a sociálních věcí. Měl by vzniknout nějaký registr pečujících či identifikace, kolik jich vlastně v České republice máme a jak to na ně dopadá,“ řekla na konferenci předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.
Bez digitalizace to nepůjde
Tématem, které rezonovalo celou konferencí a v němž se shodli téměř všichni účastníci, byla naléhavá potřeba digitalizace onkologické péče. „Bez digitalizace nemůžeme správně sledovat ani cestu pacienta systémem, od primární péče až do centra,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle něj je právě nedostatek sdílených dat jedním z důvodů, proč je dnes cesta pacienta k léčbě často zbytečně komplikovaná a časově náročná.
Každodenní dopady nedostatečné digitalizace doléhají i na odborníky. „Nemůžu sedět u telefonu a shánět někoho, aby mi poslal CT, které mi navíc ještě ani nemůže poslat jednoduchou formou,“ upozornil přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové Milan Vošmik.
Indikátory kvality potřebují posílit
Další z nutných podmínek progresu tuzemské onkologie je podle panelistů konference jednoznačné definování a vynucování indikátorů kvality. „Sledování indikátorů kvality je něco, na co bychom se měli zaměřit a samozřejmě dát prostor pro zlepšení. Pokud se situace nezlepší, tak není automatický nárok, že každý musí být komplexním onkologickým centrem,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Zástupci zdravotních pojišťoven připustili, že se kvalita zatím dostatečně nepromítá do úhradových mechanismů. „Pojišťovny s indikátory pracují především v bonifikačních programech a pilotních projektech,“ vysvětlil náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jan Bodnár. Plošné uplatnění indikátorů kvality v úhradách podle něj vyžaduje širší shodu s odbornými společnostmi i jasně nastavený metodický rámec.
„Indikátory kvality by nepochybně měly být promítnuty do hodnocení kvality péče z hlediska jednotlivých center, která tuto péči poskytují. Rovněž by měly odrazit v úhradových mechanismech,“ dodal Bodnár.
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Vojenské zdravotní pojišťovně, Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny a společnostem MSD, Novartis, Bristol, Tiscali Media a MEDDI hub.
