Rok 2026 přinese u našich západních sousedů řadu změn ve veřejném zdravotnictví i sociálním systému. Mezi jinými stojí za zdůraznění nárůst dodatečné sazby zákonného zdravotního pojištění, ale například také příjmových stropů pro odvody do systému sociální péče či nemocenského pojištění. Na další významné změny v obou systémech sociálního zabezpečení upozornil odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Pravděpodobně největší změna, která Německo v rámci svého systému zákonného zdravotního pojištění (GKV) čeká, je zvýšení dodatečné sazby pojistného. Podle Spolkové asociace zákonných zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) přesáhne průměrná dodatečná sazba zdravotního pojištění 3 %.

Důvod pro zvyšování sazby je prozaický. Systém už několik let vykazuje deficity, které dosud víceméně kryly rezervy zdravotních pojišťoven. Jenže ani německé zdravotní pojišťovny nedisponují neomezenými finančními prostředky a jejich rezervy klesly pod zákonem stanovenou minimální úroveň. Není tedy v krátkodobém horizontu jiná možnost než navýšit sazbu pojistného.

Dlouhodobá péče a stropy pro odvody pojistného

Pokud jde o pojistné dlouhodobé péče, jeho úroveň pro rok 2026 zatím zůstává nezměněna. Němečtí zaměstnanci budou i nadále odvádět 3,6 % ze svých výdělků. Ti, co nemají děti, zaplatí dodatečnou sazbu ve výši 0,6 %.

Naopak počínaje rokem 2026 se v Německu zvyšují příjmové stropy pro vyměření odvodů na zákonné zdravotní pojištění a na důchodové pojištění. Pro zdravotní pojištění se strop zvyšuje o 300 eur na 5 812,50 eur měsíčně, v případě důchodového pojištění o 400 eur na 8 450 eur měsíčně.

Mohlo by vás zajímat

V započatém roce 2026 chce Německo pokračovat v realizaci reformy nemocniční sítě, která nakonec dozná určitých úprav. Spočívají především v posílení role spolkových zemí nebo také v nastavení transformačního fondu, z něhož se má reforma financovat. O její konečné podobě ale zatím není stále zcela jasno.

Reforma urgentní péče

Nicméně v souvislosti s nemocniční reformou startuje fungování právě zmíněného transformačního fondu. Do roku 2035 v něm má být alokováno celkem 50 miliard eur (něco přes 1,2 bilionu korun) v dnešních cenách. Spolková vláda a vlády jednotlivých zemí budou fond financovat rovným dílem. Polovinu dodá spolkový rozpočet, polovinu pak rozpočty spolkových zemí. První prostředky mají být ve fondu k dispozici už v tomto roce.

Ruku v ruce s nemocniční reformou jde také reforma urgentní péče a záchranných služeb. Není ale jasné, zda opatření vstoupí v platnost už v průběhu roku 2026, nebo zda dojde k jejich odložení. Reforma na každý pád reaguje na přetížení urgentní péče a záchranných služeb v nemocnicích. To v nemalé části způsobují „zbytečné“ případy. Například v roce 2024 bylo v Německu ošetřeno celkem 13 milionů ambulantních urgentních případů, což bylo mnohem více než kdykoli předtím.

Integrovaná centra pohotovosti

Součástí chystaných opatření je sloučení tísňových linek 112 a 116117, což umožní rychlejší úvodní posouzení daného případu telefonicky nebo pomocí videokonzultace. Spolkové ministerstvo zdravotnictví uvádí, že pacienti sice budou moci navštívit nemocniční pohotovost bez předchozího zavolání, ale přednost budou mít ti, kteří předem zavolali na tísňovou linku.

Nemocnice mají být do budoucna vybaveny také takzvanými integrovanými centry pohotovosti. Pacienti se v nich budou muset nejprve zaregistrovat, a to na základě úvodního posouzení. Odtud pak půjdou buď přímo na urgentní příjem či pohotovost, nebo budou odkázáni na návštěvu běžné lékařské ordinace či nemocniční ambulance.