Virtuální realita by v budoucnu nemusela sloužit zdravotníkům jen jako prostředek výuky a tréninku, ale také jako podpora jejich duševního zdraví. Program, který ji takto využije, by chtěly v českém zdravotnictví a sociálních službách prosadit odbory. A vypadá to, že mají podporu obou příslušných ministrů.

Dnes si zdravotníci díky virtuální realitě mohou trénovat empatii pro komunikaci s pacienty, připravit se na střet s agresorem nebo si nacvičit celou řadu jiných krizových situací. A do budoucna by díky ní mohli rehabilitovat své duševní síly. Alespoň s tímto návrhem přišly zdravotní a sociální odbory. A při jednáních s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem i ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou už také věc nadnesly.   

„Seznámila jsem je s naším návrhem na využití virtuální reality v rámci posílení psychického zdraví, odolnosti zdravotníků a odlehčovacích programů. Nyní o tom intenzivně jednáme. Jako relevantní to vidí oba ministři a v této oblasti mají zájem o spolupráci,“ přibližuje předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

„Nasadíte si virtuální brýle, připojíte se k počítači a vyberete si, jestli chcete být v horách, v lese nebo lázních. Přidáte k tomu, co byste chtěli dělat, třeba cvičit nebo poslouchat hudbu. Inspirovala jsem se tím, jak dnes virtuální realita pomáhá mnoha pacientům. Takže bychom chtěli virtuální odpočinkové programy na snižování stresu,“ popsala už dříve Zdravotnickému deníku odborářka.

Mohlo by vás zajímat

U pečujících se virtuální realita osvědčila

Už během covidu se v rámci zahraničních studií ukázalo, že virtuální realita dokáže ulevit od stresu i zdravotníkům pracujícím ve vysoce zátěžovém prostředí. Z tohoto poznatku by mohli těžit také čeští zdravotníci, a to nejen v nemocnicích, ale i sociálních službách.

„V sociálních službách už proběhly pilotní programy. Netýkaly se ovšem zaměstnanců, ale pečujících. Ti měli možnost využít virtuální realitu na regeneraci zejména psychických sil. Mohli se připojit do předem definovaných prostředí a takto si odpočinout. Byla na to dělaná i výzkumná studie, která prokázala, že pečující jsou po takovém krátkém relaxu připraveni k péči lépe, než když jen sedí a přemýšlejí o své situaci,“ popisuje Žitníková.

Od roku 2028

Pokud nápad odborů získá ministerskou podporu, bude ale určitě ještě chvilku trvat, než budou moci zdravotníci načerpat síly díky nasazení virtuálních brýlí. Příprava projektu by podle Žitníkové měla proběhnout během letošního roku. Půl roku pak zřejmě zabere nachystání prostředí, které by zdravotníci využívali.

„Reálný odhad, aby to fungovalo dobře, je od roku 2028. Samozřejmě to nenahradí přímou péči, jako jsou rehabilitace. Je to ale důležitá pomoc,“ konstatuje Žitníková. Připomeňme, že další benefit, o který odbory usilují, jsou příspěvky na lázně a další rehabilitační aktivity.

Test syndromu vyhoření v aplikaci

Na duševní zdraví zdravotníků ale cílí i další aktivita odborů. Chystají totiž aplikaci, která má pomoci proti syndromu vyhoření.

„Projekt umožní zdravotníkům, aby se otestovali, zda je ohrožuje syndrom vyhoření a zda jsou v psychické pohodě. Když vyhodnotí, že ne, nabídne jim aplikace cestu pomoci – třeba kontaktování peer pracovníka v nemocnici nebo odkaz na speciální pomoc prostřednictvím psychologů,“ popsala už dříve Žitníková s tím, že by aplikace měla také sbírat data pro zmapování stavu duševního zdraví zdravotníků.