Nemocnice s málo zákroky nemají operovat. Onkochirurgii je třeba centralizovat, burcuje Dušek

Česká onkologie se v řadě ukazatelů posunula z evropského chvostu nad přední příčky v EU. Aby kvalitu udržela, čeká ji ale řada výzev. Mezi největší patří centralizace chirurgických výkonů. Nemocnice, které ročně provedou jen jednotky nebo desítky onkologických operací, totiž snižují kvalitu péče a ohrožují pacienty. Na 3. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku to na datech ukázal Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Tuzemská onkologie je na tom podle Ladislava Duška, co se sběru a výstupu dat týče, dobře. „Národní zdravotnický informační systém je pro onkologii téměř dobudován. Onkologie obsahuje řadu velkých informačních systémů, má také svůj vlastní národní onkologický registr, který by měl být principiálně pouze epidemiologický. Má své vlastní informační systémy pro screeningy a nově i pro paliativní péči. Bez přehánění je dnes onkologie v České republice ‚vytuněná‘ přibližně 21 samostatnými plošnými informačními systémy,“ vypočítal Dušek silnou datovou základnu. Připomněl i vítanou integraci dat sociálních a zdravotních služeb, kterou se podařilo dotáhnout.

K úplné dokonalosti ale podle něj stále něco chybí. „A to automatizovaný real-time export z nemocničních informačních systémů, zejména fakultních nemocnic. To se zatím nedaří. Do real-time hlášení výsledků diagnostiky zatím nejsou napojená ani pracoviště cytologie a patologie. To je nutné změnit,“ uvedl Dušek. A doplnil, že systému zatím ještě chybí i centralizace genetických dat.

Dobrá pozice v Evropě

Co data o české onkologii ukazují? Podle Ladislava Duška jsou patrné především následující trendy, které také okomentoval:

• Obrovský demografický tlak. „Udělá z onkologie do 15 let jeden z nejhlavnějších segmentů péče v České republice.“
• Velký progres onkologické diagnostiky a léčby. „Promítá se v mnohem delším přežití onkologických pacientů, dospělých i dětí. Tím se navyšuje prevalence léčení, vytvářejí se sekundární, terciární nebo jiné následné malignity, buď ve stejné, nebo v jiné primární lokalizaci.“
• Zvýšení prevalence léčených. „Díky progresu medicíny se sekundárně zvyšuje i prevalence lidí, kteří léčbu potřebují dlouhodobě nebo celoživotně.“
• Strmý růst nákladů. „Křivka nákladů se kvůli předchozím bodům logicky otáčí z kontinuálního lineárního trendu do trendu exponenciálního.“

Měřeno daty je česká onkologie obecně nad průměrem Evropské unie. Jako příklad Dušek uvedl mortalitu u kolorektálního karcinomu v mezinárodním srovnání. V ní jsme byli v roce 2008 třetí nejhorší v Evropě, a dokonce i na světě. Díky zlepšení léčby a včasného záchytu nám ale ve stejné statistice v roce 2012 v Evropě patřilo 9. místo a v roce 2020 dokonce až dělené 20. – 21. místo (Pro srovnání: Ze všech zemí světa nejhůře na tom bylo v roce 2020 Slovensko).

Prevence není jen screening

Aby se tuzemská onkologie popasovala s výzvami, které na ni čekají, jsou podle ředitele ÚZIS třeba následující kroky:

• prevence ve všech formách,
• koordinace péče (centralizace, decentralizace),
• dlouhodobá péče, sociálně-zdravotní péče, paliativní péče,
• plánování personálních kapacit, zajištění finančních zdrojů.

Onkologická prevence je na tom, jak Dušek poznamenal, dobře. „Všechny screeningové programy, které v onkologii mají evidence-based základ, má Česká republika implementovány a hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl. A zdůraznil, že u některých screeningových programů je velkou výzvou zvýšené zapojení cílové populace. Jako příklad programu, kde se to zatím nedaří, uvedl screening karcinomu prsu.

Prevence ale není jenom screening, upozornil ve své přednášce ředitel ÚZIS. „A v primární prevenci nemáme vůbec zaděláno na slušné období. Data ukazují, že je v Česku 16 % adolescentů ve stavu těžké obezity a dalších 10 % v nějaké významnější nadváze. Všechny metaanalýzy říkají, že budou mít v dospělosti osmkrát větší šanci, že se u nich vyvinou kardiovaskulární polymorbidity. A také mnohem vyšší riziko rakoviny – v tom je obezita podobná kouření,“ upozornil Dušek na varovný stav.

Operační místa, která by měla zmizet z mapy

Co se koordinace péče týče, mohou nám podle ředitele ÚZIS jiné evropské státy závidět naši síť komplexních onkologických center. „Máme také ustavenou agendu regionálních onkologických sítí a center. To v Česku funguje,“ pochválil Dušek. Upozornil ale i na to, že podle dat není dostupnost ve všech regionech zdaleka optimální. „Významně by prospěla větší kooperace mezi nemocnicemi v rámci regionálních sítí,“ řekl.

Určité pokroky jsou patrné i v centralizaci. „Centralizuje se nebo se aspoň vyvíjejí aktivity v centralizaci vysoce specializované onkochirurgické péče a onkogynekologické péče,“ uvedl Dušek.

A přidal konkrétní příklad, proč je centralizace klíčová pro udržení špičkové kvality péče. Tím je počet chirurgických výkonů u pacientů se zhoubným novotvarem rekta. Průměrný roční počet hospitalizací kvůli tomuto výkonu v období let 2020 až 2024 ukazuje následující graf:

Podstatná je informace, že 77 % poskytovatelů hospitalizuje kvůli chirurgii rekta méně než 25 pacientů ročně. „Je vidět, že k operativě kvůli zhoubnému nádoru rekta přistupuje v Česku téměř každá nemocnice. A ta ‚low volume centra‘ (tedy právě zmínění poskytovatelé s málo zákroky, pozn. red.) by na mapě evidence-based medicine onkologie Evropy v podstatě neměla vůbec existovat,“ okomentoval tento stav profesor Dušek.

To podle něj jasně dokládají i data. „Nepochybujte o tom, že výsledky větších center jsou v Česku doložitelně lepší. Centralizace je proto další výzva, která před námi stojí,“ řekl. Pomoci by jejímu naplnění podle Duška měli i koordinátoři onkologické péče, kteří od nového roku působí povinně ve všech komplexních onkologických centrech, a také posilování multidisciplinárních týmů.

Mohlo by vás zajímat

Zítra zemřete aneb Co (ne)říkat pacientovi s rakovinou. Onkologové o chybách v komunikaci

Přidat ve vzdělávání

Českou onkologií čeká podle ředitele ÚZIS nutně také významné posílení paliativní péče a péče v závěru života. „Paliativní péči máme od pojišťoven velmi dobře hrazenou. Úhrada je progresivně vyšší, než jak roste produkce segmentu. Rovněž nemocniční týmy paliativní péče jsou hrazené, mohou vykazovat řádné výkony, všechno funguje. Regionálně je ale situace nevyrovnaná. V některých regionech proces ještě ani nezačal, v tamních nemocnicích týmy paliativní péče nejsou. Ale všichni už si začínají uvědomovat jejich obrovský význam,“ upozornil Dušek. Jako vzor pro zbytek republiky podle něj naopak může působit kraj Vysočina, kde v této oblasti vše funguje perfektně.

Poslední výzvou české onkologie jsou podle Duška zdroje. Ještě více než zdroje finanční jsou podle něj důležité zdroje lidské. „Klinická onkologie má velké množství lékařů v důchodovém věku. Zařazování do atestační přípravy není špatné, nicméně při produkci asi 30 absolventů ročně se neobnoví stávající personální potenciál. V počtu absolventů atestačního vzdělávání by klinická onkologie měla přidat minimálně o 40 %. A radiační onkologie dokonce téměř dvojnásobně až trojnásobně,“ upozornil.

Onkologie ale stojí i před řadou finančních výzev, například kvůli zdražování centrové léčby a vysoce inovativních léků, ale i kvůli přibývajícímu počtu lidí, kteří se kvůli rakovině ocitají v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo invalidním důchodu.

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Vojenské zdravotní pojišťovně, Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny a společnostem MSD, Novartis, Bristol, Tiscali Media a MEDDI hub.