Počet případů Parkinsonovy nemoci se za posledních 30 let zvýšil o 274 %, přičemž tento nárůst nelze vysvětlit ani po odečtení vlivu stárnutí populace. Neurologická onemocnění jsou dnes druhou nejčastější příčinou úmrtí a vedou k nejvyššímu počtu ztracených let života.
Z pohledu dat představuje Parkinsonova nemoc nejrychleji narůstající neurodegenerativní onemocnění současnosti. Na bilanční konferenci projektů EXCELES na to upozornil zástupce vědeckého ředitele Národního institutu pro neurologický výzkum (NEUR-IN) Robert Jech.
Vlivy, které nejsme schopni pojmenovat
Z hlediska absolutního výskytu stoupla Parkinsonova nemoc za posledních 30 let o 274 %. Velký nárůst, celkem 61 %, zůstává i po očistění o věk. „Nejsme schopni nárůst v žádném případě vysvětlit stárnutím populace. To znamená, že zevní vlivy, které startují neurodegeneraci, jsou mezi námi, a nejsme schopni je zcela pojmenovat,“ vysvětluje Jech.
Parkinsonova nemoc je přitom onemocněním, které výrazně zasahuje do každodenního fungování pacientů. Postihuje nervové buňky zapojené do řízení hybnosti a vede k postupné ztrátě soběstačnosti, mobility a nezávislosti.
Zkušenost s pandemiemi
Skutečnost, že dramatický nárůst Parkinsonovy nemoci nelze vysvětlit samotným stárnutím populace, otevírá podle odborníků otázku možných zevních spouštěčů neurodegenerace. Historie přitom nabízí varovný precedens.
Na počátku 20. století zasáhla svět pandemie španělské chřipky, při níž onemocnělo téměř půl miliardy lidí a zemřelo kolem 50 milionů. Parkinsonova nemoc se následně začala objevovat s odstupem pěti až deseti let. Má se za to, že takzvaná Economova encefalitida (zánět mozku nejasné příčiny, který se po první světové válce objevil v několika epidemiích s poměrně vysokou úmrtností, pozn. red.), která vedla ke vzniku Parkinsonovy nemoci, vznikla v přímém důsledku této infekce, která byla rovněž neurotropní.
Mohlo by vás zajímat
Podobná otázka se dnes otevírá i v souvislosti s covidovou pandemií, která celosvětově zasáhla stovky milionů lidí. „V některých případech jsme svědky, že už dochází k akceleraci se vznikem vyššího výskytu Parkinsonovy nemoci. Zda je to v kauzální souvislosti, nevíme. Ale víme, že covid je neurotropní,“ uvádí Jech.
Alzheimerova nemoc: jiný příběh
Také Alzheimerova nemoc vykazuje nárůst – za posledních 30 let o 160 %. Po očištění věku jde však jen 3 %. „Vidíme obrovský gap, vidíme tichou epidemii nárůstu Parkinsonovy nemoci a jiných přidružených neurodegenerativních chorob, které se manifestují atypickými syndromy,“ podtrhuje Jech rozdíl.
Zatímco Alzheimerova nemoc se projevuje především úbytkem kognitivních funkcí, paměti a změnami chování v důsledku ztráty neuronů v mozkové kůře, Parkinsonova nemoc postihuje jiné mozkové struktury a její nárůst nelze jednoduše vysvětlit demografickým vývojem.
Druhá nejčastější příčina smrti
Parkinsonova a Alzheimerova nemoc jsou součástí širší skupiny neurologických onemocnění, která dnes představují jednu z největších zdravotních zátěží společnosti. Podle Jecha se problém dotýká výrazné části populace. Neurologická onemocnění jsou dnes druhou nejčastější příčinou smrti. Za posledních 20 let jejich výskyt z hlediska absolutního výskytu stoupl o téměř 40 %.
Z hlediska dopadu na kvalitu života jsou neurologická onemocnění vůbec nejzávažnější. Dominují totiž v ukazateli takzvaného počtu ztracených let. „Počet ztracených let je tím nejzávažnějším ukazatelem, protože neurologická onemocnění jsou z tohoto hlediska nejčastější,“ vysvětluje Jech.
Mrtvice jako důkaz, že výzkum funguje
Významnou část neurologické zátěže představují cévní mozkové příhody. Jejich výskyt také výrazně narostl, a to o 86 %. Zároveň však patří k oblastem, kde se medicíně podařilo dosáhnout zásadního zlepšení výsledků.
„Zavedení rekanalizační léčby, zavedení rychlého řešení, algoritmu FAST, který jsme se naučili od kolegů kardiologů, tedy že intervence musí přijít do 4 hodin od vzniku prvních příznaků mrtvice, vedlo k enormnímu zlepšení jednak mortality, ale také disability a v neposlední řadě počtu ztracených let,“ poznamenává Jech.
Právě oblast cévních mozkových příhod podle něj ukazuje, že cílený výzkum a systematická organizace péče mohou přinést měřitelné výsledky.
Rostoucí náklady a tlak na systém
Neurologická onemocnění patří zároveň k finančně nejnáročnějším oblastem medicíny. Podle Jecha evropská data ukazují, že náklady na moderní neurologickou péči výrazně převyšují řadu jiných chronických onemocnění.
„Náklady, zejména na genovou léčbu a pokročilou biologickou léčbu plus masivní léčbu například mrtvic, výrazně převyšuje náklady například na léčbu pacientů s diabetem,“ říká.
Zvláštní kapitolu pak tvoří vzácná neurologická onemocnění, u nichž se náklady na jednu léčbu mohou pohybovat v desítkách milionů korun – například jako v případě malého Martínka, kterému se Češi a Češky skládali na genovou terapii za v přepočtu zhruba 100 milionů korun.
Proč NEUR-IN a proč EXCELES
Právě kombinace dat, rostoucích nákladů a nejistoty ohledně budoucího vývoje vedla ke vzniku Národního institutu pro neurologický výzkum v rámci programu EXCELES. Konsorcium se zaměřuje na tři hlavní pilíře: Parkinsonovu nemoc, demence a neurovývojová onemocnění.
Ve struktuře NEUR-INu a celého projektu EXCELES vidí Jech základní výhodu. Zatímco jiné projekty vznikají cestou bottom-up a výzkumný tým sám rozhodne, co bude zkoumat, EXCELES umožňuje řízení směrem odshora dolů – úkoly má definované státem a řeší problematiku národního významu.
