Zvýšení poplatku za využití lékařské pohotovosti považují zástupci nemocnic, lékařů i pojišťoven za nevyhnutelné. Shoda ale nepanuje na tom, jak vysoký by měl být. Důležité také je změnu veřejnosti vysvětlit tak, aby ji nevnímala jako trest pro pacienty, zaznělo v pátek na odborné konferenci Medidays.
Současný devadesátikorunový poplatek za návštěvu lékařské pohotovosti podle odborníků neplní svou regulační funkci a měl by se výrazně zvýšit. V debatě na konferenci Medidays to uvedl ředitel Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš.
Poskytovatelé podle něj už dříve tehdejšímu ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi navrhovali, aby se poplatek zvýšil na 350 až 500 korun. Šéf AČMN jako důvod uvedl, že částka 90 korun, zavedená v roce 2008, už i kvůli inflaci nemá žádný regulační efekt. „Bylo to ale vnímáno jako asociální,“ sdělil.
Zneužívání pohotovostí zahlcuje urgentní péči
Podle Čarvaše nejsou pacienti dostatečně motivováni chovat se vůči zdravotnímu systému efektivně. Část z nich prý volí pohotovost místo praktického lékaře proto, že nechtějí čerpat dovolenou nebo nemají jinou časově dostupnou možnost. „Jsme přehlcení, protože se tam poskytuje péče, která by se jinde a jindy dala řešit levněji,“ řekl.
Podobný názor sdílí i předseda spolku Mladí chirurgové Tomáš Sychra z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle něj je zvýšení poplatku nutné, aby začal fungovat jako orientační nástroj pro pacienty. Nesmí se ale prezentovat jako trest pro pacienty. „Jedním z našich cílů je zvýšení kvality péče pro pacienty na pohotovostech. Kvalitu péče můžeme zvýšit také tím, že tam pacientů bude méně,“ vysvětlil.
Kolik je ještě únosné? Spor o výši poplatku
Se zvýšením regulačního poplatku souhlasí i náměstek Oborové zdravotní pojišťovny Jan Šlajs. V otázce konkrétní částky je ale opatrnější a varuje před sociálním dopadem výrazného nárůstu. Zmíněnou částku 500 korun považuje vzhledem k realitě každodenního života za výrazně nadhodnocenou.
„Pětistovka je věc, kterou si teoreticky můžeme dovolit ve velkých aglomeracích. Potom ale máme mnoho lidí, kteří by si to určitě dovolit nemohli,“ poznamenal.
Mohlo by vás zajímat
Kromě zvýšení poplatků za pohotovosti se ve zdravotnictví debatuje i o možnosti finančně postihovat neoprávněné využití zdravotnické záchranné služby. Šlajs řekl, že pro pacienta je sanitka sice nejlevnější cesta, jak se dostat do nemocnice, pro systém veřejného zdravotního pojištění ale nejdražší. Za to, že sanitka předá pacienta do nemocnice, kde ho lékař převezme, platí pojišťovna tisíc korun.
Pojišťovny by podle Šlajse uvítaly, kdyby mohly pacienta za takové zneužití systému nějak finančně postihovat.
Klíčová bude komunikace s veřejností
Od letošního roku mají provoz pohotovostí na starosti zdravotní pojišťovny, které převzaly tuto roli od krajů. Podle Šlajse budou pojišťovny sledovat spektrum diagnóz, se kterými pacienti na pohotovosti přicházejí, a vyhodnotí, kde systém selhává. „Ten systém, kdy máme všechno jako na švédském stole, není udržitelný,“ uvedl.
Debata se tak podle účastníků nevede o tom, zda poplatek zvýšit, ale jak vysoký má být a jak změnu veřejnosti vysvětlit, aby vedla k omezení zbytečných návštěv pohotovostí a zároveň nezhoršila dostupnost péče pro ty, kteří ji skutečně potřebují.
