Zdravotnický systém má být nastaven především podle potřeb pacientů, nikoli poskytovatelů zdravotní péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to uvedl v pátek v debatě na odborné konferenci Medidays. Ministerstvo už začalo pracovat na změnách v dohodovacím řízení.
Vojtěch považuje za nezbytné koncentrovat specializovanou péči do zařízení s dostatečným objemem výkonů a zároveň transformovat málo využívaná lůžka akutní péče na následnou a dlouhodobou péči, kterou využívají především senioři. „Pokud chci mít kvalitní péči, musí být koncentrovaná v nemocnicích, kde dělají určitý počet výkonů,“ řekl Vojtěch.
Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec během debaty upozornil, že dlouhodobým problémem českého zdravotnictví je nejasné rozdělení kompetencí mezi jednotlivé aktéry. Právě to podle něj v minulosti bránilo tomu, aby se známé trendy, jako je demografický vývoj nebo nedostatek zdravotnického personálu, včas promítaly do systémových změn. „Protože jsme nevěděli a vlastně doteď nevíme, kdo je za zajištění té změny odpovědný,“ uvedl.
Příliš krátkozraké nastavení dohodovacího řízení
Ministerstvo zdravotnictví podle Švece už na změnách začalo pracovat. Týkají se zejména úprav dohodovacího řízení. Náměstek na konferenci zdůraznil, že jeho současné nastavení je příliš krátkozraké.
„Jedním z mých cílů, respektive přání je doplnění stávajícího principu dohodovacího řízení, kdy se hlavní subjekty každý rok dohadují na tom, jaká bude následující rok výše úhrady – jestli to budou 3 % nebo 3,5 % navíc. A další rok už je někde ve vzduchoprázdnu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Diskuse s pojišťovnami už běží
Švec chce usilovat o to, aby byl dohadovací proces stálý a rozšířený o uvažování o struktuře sítě a služeb, které budou potřeba. „Stejně jako o struktuře personálu a vzdělání, které budeme potřebovat s výhledem střednědobým, tedy na 5 nebo 10 let,“ doplnil.
Diskusi o rozšíření tohoto procesu už ministerstvo zahájilo se zdravotními pojišťovnami. Do rozšířeného procesu by se podle Švece měli postupně zapojit i zástupci poskytovatelů, krajských samospráv i ministerstva zdravotnictví.
Odborná veřejnost jako největší překážka změn?
Dlouhodobé plánování by podle Švece mohlo také usnadnit komunikaci citlivých změn v regionech, například transformaci některých nemocnic z akutní na následnou či dlouhodobou péči. „Takovýmto změnám je třeba dát čas, abychom všem dotčeným smysluplně vysvětlili, proč v jejich městě nebude nemocnice s tím rozsahem péče, na kterou jsou zvyklí teď,“ řekl. Nediví se přitom představitelům regionů, že se proti změnám staví, když se je dozví jen s několikaměsíčním předstihem.
Švec neočekává, že se změny prosadí snadno. „Ve zdravotnictví není oblast, kde byste tou změnou někoho nenaštvali a nenarazili na odpor,“ uvedl. Pozitivní efekty se navíc podle něj projeví často až v dlouhodobějším horizontu. „Často mám pocit, že největší překážkou změn není běžná laická veřejnost, ale veřejnost odborná,“ řekl.
V programovém prohlášení současná vláda zmiňuje úpravy dohodovacího řízení a posílení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. Kontrolu pojišťoven chce posílit i osobní zodpovědností členů jejich správních rad za výsledky činnosti pojišťovny. Plánuje také upravit platby pojišťoven za zdravotní péči tak, aby zohledňovaly výsledky léčby místo současného počtu výkonů. Slibuje finanční bonusy od pojišťoven pro občany, kteří se pravidelně účastní preventivních prohlídek.
