V debatě o regulaci alkoholu v Poslanecké sněmovně stojí vedle politiků, kteří volají po přísnějších pravidlech, a těch, kteří jakékoli zásahy odmítají, skupina zákonodárců hledajících kompromis. Připouštějí negativní dopady alkoholu, zároveň ale varují před plošnými zákazy, které považují za neúčinné, nevymahatelné nebo sociálně problematické.

Svoboda versus náklady, které platí ostatní

Nejotevřeněji a zároveň nejpřesněji popisuje rozpolcenost této skupiny Patrik Nacher (ANO). „Bijí se ve mně dva názory. Na jedné straně svobodomyslnost a svoboda, aby si to každý rozhodl sám, nevím, proč by stát měl vychovávat. V takovém případě bych ruku nezvedl,“ říká. Zároveň ale dodává druhý, neméně silný argument: „Na straně druhé je pravda, že s alkoholem jsou spojeny negativní externality a negativní náklady, které pak platí i ostatní.“

Nacher zároveň zdůrazňuje, že jeho postoj není motivován osobním vztahem k alkoholu. „Říkám to i na pozadí toho, že jsem sám celoživotní abstinent, nemám v tomto směru žádný střet zájmu,“ doplňuje. Právě proto se podle něj kloní k určité míře regulace, „přímo úměrné rizikům“, byť se v něm stále „bije svobodomyslný svět“ spojený s otázkou, proč by stát měl vychovávat lidi.

Cílená opatření místo plošných zákazů

Podobná opatrnost zaznívá i od dalších poslanců této skupiny. Shodují se, že plošné zákazy by v českém prostředí narážely na nízkou vymahatelnost a odpor veřejnosti, a proto by mohly být kontraproduktivní.

Tento článek je 3. částí ankety Zdravotnického deníku o názoru současných poslanců a poslankyň na regulaci alkoholu. Zatímco první díl ankety přiblížil postoje těch, kteří se spíše přiklánějí k regulaci, druhý se věnoval jejím zásadním odpůrcům.

Marek Novák (ANO) otevřeně říká, že pro plošné zpřísnění regulace by ruku nezvedl. „Byl bych ale pro cílená opatření, konkrétně důslednější kontrolu prodeje alkoholu nezletilým,“ uvádí s tím, že klíčová je i prevence a osvěta. „Nesmíme však opomíjet rodiny jako celek, jelikož první kontakt s alkoholem je bohužel většinou právě v rodině,“ dodává.

Reklama na alkohol jako Sophiina volba

V otázce reklamy na alkohol se „střed“ opět štěpí podle míry důvěry v efektivitu regulací. Nacher je v tomto ohledu výrazně skeptický a varuje před formálními opatřeními bez reálného dopadu.

„Chci vidět v důvodové zprávě, jaký to má dosah a efektivitu, aby to nebyla jenom formalita, kde si pak pokrytecky zatleskáme, že jsme zregulovali reklamu, a tím jsme pomohli vyřešit nějaký problém. Ale ve skutečnosti to třeba bude znamenat jenom to, že se to bude obcházet sofistikovanějším způsobem,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

Naopak Novák je vůči cílenému zpřísnění reklamy otevřenější, zejména v on-line prostoru a na sociálních sítích. Smysl vidí v omezení reklamy zaměřené na mladistvé a v důsledném zákazu spojování alkoholu s úspěchem či řešením osobních problémů.

Také Michaela Opltová (STAN) odmítá plošné a restriktivní zpřísnění. „Považuji za důležité rozlišovat mezi odpovědnou konzumací a problematickým užíváním,“ uvádí a jako priority jmenuje ochranu dětí.

Daně jako signál, ne univerzální lék

Největší rozpory přináší otázka spotřební daně. Většina poslanců odmítá její plošné zvyšování, zároveň ale připouští, že daňová politika může fungovat jako signál společenského postoje.

„Tady stát jasně ukazuje: ‚Dobře, můžeš to konzumovat, ale zaplatíš mnohem víc, než kolik ta komodita stojí.‘ Peníze by potom měly jít na osvětu, prevenci a podobně,“ souhlasí Nacher.

Novák varuje, že plošné zvyšování daní může vést k černému trhu a nejvíce dopadne na nízkopříjmové skupiny. Přesto považuje za legitimní debatu o diferenciaci daně podle obsahu alkoholu, zejména u tvrdého alkoholu, při zachování nižší zátěže pro pivo a víno.

Otevřenější postoj zaujímá Ivana Mádlová (ANO). „Spotřební daň je podle mě efektivní cesta ke snížení konzumace alkoholu,“ uvádí. Zároveň ale upozorňuje, že diskuse o různých daňových pásmech je zatím předčasná.

Nejednotné strany, nečernobílá politika

Zajímavým rysem této skupiny je i fakt, že rozpor nevede jen mezi stranami, ale často uvnitř nich. Zatímco většina poslanců STAN se přiklání k přísnější regulaci, Opltová představuje umírněnější hlas.

Podobně u Motoristů, kteří vystupují jako jednoznační odpůrci regulace, vyčnívá Jiří Barták. Ten jako jediný člen této strany (z těch, kteří redakci odpověděli, pozn. red.) připouští zpřísnění regulace reklamy a souhlasí se zvýšením spotřební daně, byť bez vazby na obsah alkoholu.

Odpovědi této skupiny poslanců ukazují, že regulace alkoholu není otázkou přímých odpovědí „ano“ nebo „ne“. Jde o hledání hranice mezi odpovědností státu a odpovědností jednotlivce, mezi ochranou zdraví a respektem k osobní svobodě.