Nemocnice by měly mít možnost vyrábět radiofarmaka. Ženy by mohly chodit na gynekologické prohlídky jednou za pět let. A zatím se investovalo do mimopražských nemocnic, zatímco pražské FN nevypadají dobře. V nedělním videu na Facebooku to řekl premiér Andrej Babiš. Také uvedl, že screening plic by se omezil na jejich rentgen, ale měl zřejmě na mysli CT.

Babiš chce, aby nemocnice mohly vyrábět radiofarmaka používané v nukleární medicíně k diagnostice a léčbě nádorových či jiných onemocnění. „Musíme změnit legislativu, musí to schválit SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Ale tím pádem, pokud to naše nemocnice budu moci dělat, bude mít podstatně větší počet pacientů možnost této terapie,“ řekl.

Jde o rakovinu prostaty

Na českém trhu dominují diagnostická radiofarmaka, která tvoří přibližně 85–90 % objemu podaných látek. Premiér má však zřejmě na mysli desetiprocentní segment léčebných (terapeutických) radiofarmak, který vykazuje nejrychlejší finanční růst. Cílená radionuklidová terapie zažívá revoluci díky léčivým přípravkům na bázi Lutecia-177 pro léčbu zejména rakoviny prostaty, ale i dalších nádorů. Klasikou zůstává Jód-131 pro léčbu štítné žlázy.

Z minulých vyjádření premiéra je zřejmé, že se mu jedná právě o léčbu rakovinu prostaty. Nutno zdůraznit, že nyní mají čeští pacienti s tímto onemocněním k dispozici špičkovou radioligandovou terapii, která prošla všemi náročnými testy a povoleními, garantujícími její bezpečnost a účinnost. Ta budou muset předložit nějakým způsobem i nemocnice, pokud budou chtít radiofarmaka samy produkovat. 

Premiér také považuje za důležité, že jeho vláda pokračuje v projektu nové pražské nemocnice. „Jediné nové. Prostě paradoxně nemocnice například v Brně nebo v Olomouci, tam se staví za 7 miliard, nebo i v Liberci, tam se staví za 5 miliard, nebo i v Plzni nebo v Ústeckém kraji vypadají o mnoho lépe než v Praze: Bulovka, Vinohrady, Karlák,“ konstatoval.

Prodloužení intervalu u vyšetření rakoviny děložního hrdla

Babiš ve videu také zmínil, že se ve středu při jeho návštěvě nového onkologického pavilonu v Olomouci konal onkologický seminář. Konkrétně zmínil dvě přednášky. Jedna se podle něj týkala onkogynekologie. „Dnes je vlastně povinnost, že by ženy měly chodit ke gynekologovi jednou za rok. Známý profesor přichází s jiným způsobem testování, a chodili byste jen jednou za pět let. To by myslím každý přivítal,“ sdělil bez dalších podrobností.

O návrhu těchto změn už Zdravotnický deník informoval. Onkogynekologická sekce České gynekologicko-porodnické společnosti na podzim prezentovala několik kroků, které mají zlepšit screening rakoviny děložního hrdla. Mezi nimi jsou jak změny očkovacího kalendáře vakcinace proti HPV viru, tak požadavek na úhradu samoodběrových souprav k detekci DNA tohoto viru u gynekologů a praktiků za určitých podmínek. Současně by pak bylo možné prodloužit screeningový interval ze současného jednoho roku až na pět let. A to u žen očkovaných nebo u žen s negativním výsledkem HPV testu a cytologického stěru.

Mohlo by vás zajímat

Spor o screening rakoviny plic

Druhá Babišova zmínka se týkala screeningu rakoviny plic. „Pan docent tvrdí, že správné vyšetření plic je CT plic. Předtím musíte absolvovat dvě vyšetření, které nejsou až tak potřebné, ale rovnou byste šli na rentgen plic,“ řekl. Měl však patrně na mysli CT, jak plyne z jeho odkazování se na odborníky.

Jak už dříve napsal Zdravotnických deník, podle přednosty I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby může být až 20 % nálezů výpočetní tomografie (CT) plic falešně pozitivních. Tisíce pacientů kvůli tomu podle něj podstupují zbytečná a drahá opakovaná vyšetření. Na limity současné techniky tak naráží i screening rakoviny plic. Řešením je podle něj zobrazovaní metoda CBCT (Cone Beam Computed Tomography), při níž jsou rentgenové paprsky vyzařovány ve tvaru kuželu, což umožňuje prostorové zobrazení tkání. V Česku ale zatím žádný takový přístroj není.

Vedoucí Národního screeningového centra (NSC) a zástupci dvou lékařských společností tvrdí, že Votrubova čísla jsou zavádějící a ohrožují důvěru ve screening. „Po stránce radiologické je garantována kvalita i bezpečnost celého vyšetření. Všechna pracoviště, která screening provádějí, jsou akreditována a pravidelně kontrolována, včetně kontrol Státním ústavem pro jadernou bezpečnost. Tvrzení, že 20 % nálezů CT plic je falešně pozitivních, nemá racionální podklad a nezakládá se na pravdě,“ píše se v prohlášení vedoucího NSC Karla Hejduka, předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimíra Koblížka, předsedy Radiologické společnosti Hynka Mírky a předsedkyně Komise pro program časného záchytu karcinomu plic Martiny Koziar Vašákové.

Pětina falešně pozitivních nálezů

Rozporují i použití CBCT při screeningu. „Cone beam CT není diagnostická metoda pro rakovinu plic, ale pouze jedna z metod pro zacentrování nálezu pro biopsii uzlíku, nikoli pro jejich zobrazovací diagnostiku,“ uvedli signatáři prohlášení. Jenže, jak znovu přímo u zdroje ověřil Zdravotnický deník, docent Votruba nikdy využití CBCT ve screeningu nenavrhl a mluvil a v článku i popsal použití CBCT při diagnostice solitárních plicních uzlů screeningem diagnostikovaných.

Votruba se také ohradil, že nezpochybňuje screening, ale jeho současný způsob. „Hledáme milimetrové léze v orgánu, který se pohybuje a je strukturálně změněn kouřením, emfyzémem a záněty. Každý falešně pozitivní nález znamená další CT, PET/CT, bronchoskopii či perkutánní biopsii – tedy invazivní nebo radiačně zatěžující výkony s vlastní morbiditou a náklady,“ vysvětlil.

Tvrzení, že zhruba pětina vyšetřených vstupuje do další diagnostiky na základě falešně pozitivního nálezu, je podle něj plně podloženo daty a není mediální nadsázkou. Prokázala to studie NLST (americká klinická studie National Lung Screening Trial, pozn. red.). „Není sporné, že screening generuje vysoký podíl falešně pozitivních nálezů,“ zdůraznil Votruba.

Tohle všechno dělám pro vás, řekl premiér

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu uvedl, že je znepokojen velmi nízkou účastí lidí na screeningu rakoviny plic i dalších podobných programů. „Budeme chystat s odborným týmem zásadní revizi všech pěti screeningů, abychom zvýšili účast,“ sdělil.

Babiš také ve svém nedělním videu pochválil eRecept. „Prosadili jsme ho a myslím, že funguje skvěle,“ řekl. „A když zavedeme eŽádanku, tak budeme vědět, jak dlouho čekáte na mamograf, na cétéčko, na magnet, na PET… A potom se budeme snažit zkracovat lhůty vyšetření a uděláme opatření, aby se tak dlouho nečekalo,“ sdělil dále Babiš.

„Zatím máme eŽádanky otestované jen v nějakém ‚dietním kroužku‘. Od začátku ledna se ale toto rozhraní rozjede i mimo výchozí pilotní pracoviště. Ty se k němu dostanou už v listopadu nebo prosinci. Protože to bude seznamování pozvolné, očekáváme v prvním pololetí příštího roku pomalý náběh,“ sdělil k tomu koncem minulého roku ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

„Tohle všechno dělám pro vás, ne pro mě. Já samozřejmě bych si to všechno zařídil, já chci, abyste vy všichni měli tu možnost. Například nemáme v České republice celotělový PET, ten stojí 300 milionů,“ sdělil ještě Babiš ve videu. A dodal, že mu známý kardiolog poradil, co je dobré na kondici. „Začal jsem hrát tenis, který prodlužuje život nejvíc, o 9,7 roku. Například takové kolo o 3,7, fotbal o 4,7 roku,“ podotkl. 

Článek byl aktualizován 22. 2. 2026 v 18:50 hod.