Rozšířené kompetence nelékařských zdravotníků nemají zůstat obecnou deklarací. Hlavní sestra ČR Alice Strnadová představila konkrétní oblasti, v nichž by sestry mohly nově působit. Změny se mají ukotvit v zákonech, vzdělávání i úhradách.
„Naším dlouhodobým cílem je to, po čem většina z nás volá již delší dobu – umožnit výkon rozšířených kompetencí nelékařským zdravotnickým pracovníkům,“ uvedla Strnadová na konferenci Kompetence moderní doby – navyšování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, kterou uspořádaly 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Česká asociace sester.
Podle Strnadové však nepůjde o jednoduchý zásah. „Chceme upravit zákon 96 (o nelékařských zdravotnických povoláních, pozn. red.) a vyhlášku 55 (o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pozn. red.), ale musíme upravit i sazebník výkonů a pracovat na úpravě katalogu prací. Chceme a budeme kultivovat i právní prostředí,“ vyjmenovala.
Změny se mají promítnout také do zákona o veřejném zdravotním pojištění a do předpisů upravujících specializační vzdělávání. Součástí má být i vznik doporučených postupů a národních standardizovaných operačních protokolů, aby nové role měly jasně stanovené mantinely.
Specializovaná způsobilost a otevřené otázky
V pracovních skupinách převládá podle hlavní sestry názor, že zdravotník s navýšenými kompetencemi by měl mít specializovanou způsobilost. Debata se vede o systému specializačního vzdělávání s volitelnými moduly ukončenými certifikáty. Ty by se evidovaly v registru zdravotnických pracovníků.
K tématu:
- Zvyšování kompetencí sester není útok na lékaře, říká Šochmanová. Reaguje na kritiku Milana Kubka
- Sestry dostanou větší kompetence už příští rok, slibuje Vojtěch
- Kubek znovu pálí ostrými: Nelékaři jsou levnější a snáze ovladatelní. Dehonestace sester, tvrdí kritici
Otevřenou otázkou zůstává, zda se kompetence ukotví přímo zákonem, nebo zmocňovacím ustanovením ve vyhlášce. Diskutuje se také o formě studia, podmínkách praxe nebo o tom, zda bude držitel certifikátu pracovat zcela samostatně, či pod dohledem.
Specifickou kapitolou je přechodné období. „Máme tady sestry s klasickou zdravotnickou školou, a určitě bude nutno myslet i na přechodné období,“ uvedla Strnadová. Tato skupina dnes tvoří přibližně tři čtvrtiny sester v systému. Proto bude nutné nastavit podmínky tak, aby změny nebyly jen pro nově vzdělané absolventky.
Mohlo by vás zajímat
Co by sestry mohly dělat?
O kterých kompetencích se tedy uvažuje? Podle Strnadové by mělo jít o pokročilé klinické dovednosti, zejména „klinické hodnocení pacienta, rozhodování ošetřovatelské péče na té nejvyšší a na specializované úrovni“ a jasně vymezenou roli v multidisciplinárním týmu.
V ambulantní sféře se diskutuje například o:
- triáži pacientů,
- plánování péče,
- managementu chronických nemocných,
- organizaci a koordinaci preventivních prohlídek.
V dlouhodobé a následné péči by mohlo jít například o:
- geriatrické posouzení,
- pokročilé ošetřování chronických ran,
- komplexní koordinaci péče o polymorbidní pacienty.
Vedle klinických činností Strnadová zmínila také samostatnou roli v edukaci pacientů a rodin, koordinaci péče napříč segmenty, zapojení do výzkumu nebo mentoring.
Systémová změna, nikoli izolovaný krok
Smyslem navrhovaných úprav je podle Strnadové připravit zdravotnické pracovníky na nové role tak, aby měli jasně vymezené kompetence, odpovědnost i podmínky výkonu. Proto je nutné změny komunikovat ve větším celku.
„Domníváme se, že to je cesta, jak pomoci zdravotnickému systému. Naši zdravotníci mají vysokou kvalifikaci, ale my bychom jim měli dát bezpečný legislativní rámec v rámci systému změn, které plánujeme,“ uzavřela.
