V Česku je ročně chybně předepsáno 1,25 milionu léků, 70 tisícům pacientů by přitom mohly způsobit vážné zdravotní problémy. Omyl naštěstí většinou odhalí lékárník při výdeji léků. Odhalil to aktuální průzkum České lékárnické komory (ČLnK), který se zaměřil na sledování lékových chyb, tedy léků z různých důvodů chybně předepsaných lékaři.
„Mezi preskripcemi lékařů je 1 až 1,5 % chyb různé závažnosti. Většina z nich je naštěstí jen administrativního rázu. Ale kromě toho se vyskytují i chyby závažné, které by bez kontroly farmaceutem a bez spolupráce farmaceuta s lékařem mohly mít pro pacienta vážné následky,“ upozornil ve středu na tiskové konferenci zaměřené na zveřejnění výsledků průzkumu prezident ČLnK Aleš Krebs.
Dvě lékové chyby denně v každé lékárně
Průzkum mapující výskyt lékových chyb probíhal od 18. listopadu do 1. prosince loňského roku. A probíhal masivně. Do sběru dat se zapojilo celkem 990 lékáren, tedy zhruba 40 % ze všech. V pracovní dny přitom podle dat ČLnK sledovala lékové chyby více než polovina z nich – v průměru 525 lékáren.
Na získávání dat pro výzkum se podíleli sami lékárníci. „Pokud lékárník vydávající léky zachytí při výdeji nějaký problém, může ho zaznamenat do svého lékárnického softwaru. Data pak pravidelně chodí na server ČLnK. A my můžeme tyto chyby zpracovat,“ vysvětlil viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Lékárníky objevených lékových chyb bylo za krátké dvoutýdenní období překvapivě hodně – přesně 10 279. Nejvíce se jich objevilo u léků s obsahem vitaminu D, léků proti bolesti, cholesterolu nebo vysokému krevnímu tlaku.
Mohlo by vás zajímat
ČLnK přepočítala výsledky průzkumu na roční objem výdeje léků ve všech tuzemských lékárnách a výsledná čísla jsou skutečně alarmující. „Jde o zhruba 1,25 milionu lékových chyb ročně. Jinými slovy lze konstatovat, že po zprůměrování, řeší farmaceuti v každé lékárně v České republice každý den dvě lékové chyby,“ upozornil Kopecký.
I život ohrožující omyly
Téměř třetina těchto chyb je administrativního rázu. „Například některé léky by měly být předepsané na 3 měsíce, ale někteří lékaři je předepisují na 4 měsíce nebo na půl roku. To pacienta neobtěžuje. Je to spíše jen nepříjemné pro nás lékárníky, když musíme pacientům vysvětlovat, že jim čtvrtou krabičku dát nemůžeme, protože by jim ji pojišťovna neproplatila, i když ji pan doktor předepsal,“ popsal Kopecký.
Na rozdíl od těchto administrativních chyb ale některé lékové chyby skutečně ohrožují zdraví pacientů. Patří mezi ně například:
- chybějící dávkování (995 případů),
- předepsání vysoké dávky, včetně překročení maximální dávky (551),
- předepsání jiné dávky, než kterou pacient užívá nebo má užívat (512),
- nevhodná léková forma léčivého přípravku (342 případů),
- předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno (590 případů).
Především poslední zmíněná kategorie chyb je potenciálně velmi nebezpečná. „Problém bývá třeba v tom, že se lékař uklikne o řádek v seznamu léků v počítači a předepíše omylem lék na úplně jinou diagnózu. Takové recepty se začaly objevovat až s eRecepty. Když lékaři dříve psali názvy léků ručně, nepletli se. Tehdy zase ale naopak docházelo k tomu, že lékárník špatně přečetl hůře čitelné lékařovo písmo a vydal jiný lék,“ uvedl Kopecký.
Po propočtu na všechny tuzemské lékárny a celý rok vychází opět překvapivě vysoké výsledné číslo – jde o 70 tisíc závažných lékových chyb ročně. Lékárníci ale provádějí kontrolu receptů a osobní dotazování právě proto, aby takové chyby zastavili.
„Nezřídka bývá předepsaný i úplně jiný léčebný přípravek na úplně jiný problém. Časté jsou také chyby v dávkování – tedy například chybějící dávkování, překročená dávka, špatné časování a podobně,“ vyjmenoval Krebs.
„V řadě zachycených případů šlo o situace, které by u rizikových pacientů či při dlouhodobém užívání špatně předepsaných léčiv mohly vést k vážnému poškození zdraví nebo ohrožení života,“ dodal prezident ČLnK.
Klíčová je aktivní role lékárníka
Proto je podle něj zcela klíčová komunikace mezi lékárníky a pacienty. „Pro nás lékárníky je důležité, aby byl vůči nám pacient otevřený a správně a pravdivě odpovídal na všechno, co potřebujeme vědět. Není to proto, že bychom ho chtěli nějak obecně zpovídat, ale abychom měli co nejvíce informací a mohli mu co nejlépe poradit. Aby byla léčba opravdu bezpečná. A abychom v případě nějaké chyby kontaktovali předepisujícího lékaře a dohodli si s ním další postup,“ vysvětlil Krebs.
Odhalování lékových chyb je výsledkem komplexní odborné činnosti, která zahrnuje nejen kontrolu preskripce, ale především aktivní komunikaci farmaceuta s pacientem. Farmaceuti při výdeji cíleně zjišťují informace o zdravotním stavu pacienta, jeho dalších onemocněních a současně užívaných léčivech. Významnou roli hraje také nahlížení do lékového záznamu a znalost dlouhodobé farmakoterapie konkrétního pacienta.
Výsledky projektu také zdůrazňují význam úzké spolupráce mezi lékaři a farmaceuty. Cílem obou profesí je bezpečná, účinná a racionální léčba pacienta, která vyžaduje vzájemnou komunikaci a respekt k odborným kompetencím.
Rizika zásilkového výdeje léčiv na recept
Zjištění projektu podle ČLnK zároveň poukazují na významná rizika spojená se zavedením zásilkového výdeje léčiv na recept, o kterém se uvažuje i ministerstvo zdravotnictví.
„Při zásilkovém výdeji léků na recept chybí prostor pro okamžitý osobní rozhovor, vysvětlení dávkování, ověření porozumění léčbě i rychlou korekci případné chyby. Závažné lékové chyby by tak mohly zůstat neodhaleny a pacient by byl vystaven reálnému ohrožení zdraví nebo života. Konzultaci pacienta s farmaceutem proto považujeme za zcela zásadní i v případě uvažovaného zásilkového výdeje,“ upozornil Krebs.
