Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chystá revizi pěti screeningových programů zaměřených na včasný záchyt rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, prostaty, děložního čípku a plic. Chce tak zefektivnit jejich fungování a zvýšil počet pacientů, kteří se do nich zapojí. U některých programů je totiž nyní velmi nízká účast, týká se to například nádorů plic. Včasný záchyt rakoviny hraje zásadní roli ve vyhlídkách onkologického pacienta na úspěšnou léčbu a přežití. Adam to ve středu řekl na konferenci o prevenci a léčbě onkologických onemocnění ve Fakultní nemocnici Olomouc.

„Budeme chystat s odborným týmem zásadní revizi všech pěti screeningů, abychom zvýšili účast,“ uvedl Vojtěch, podle kterého mezi jednotlivými screeningovými programy panují velké rozdíly v zapojení pacientů.

Zatímco u rakoviny prsu se účast žen na mamografickém screeningu dlouhodobě pohybuje kolem 60 až 65 % cílové populace, u rakoviny plic činí pouhá čtyři procenta. „To po pěti letech, kdy jsme screening zahajovali, nepovažuji za úspěch. Musíme se ptát, proč je účast tak nízká a jak ji navýšit,“ řekl Vojtěch.

Bariéry administrativního charakteru

Podle ministra je třeba odstranit všechny překážky, které nyní limituji účast lidí ve screeningových programech. „Myslím, že existuji bariéry administrativního charakteru z hlediska toho, kdo může indikovat ke screeningu,“ podotkl Vojtěch.

Zvýšit účast může také přístup zaměstnavatelů, pokud například svým pracovníkům dají volno za zapojení do jednoho z pěti preventivních programů zaměřených na rakovinu. „Zkrátka musíme do prevence zapojit všechny, protože účast (ve screeningových programech) je naprosto zásadní,“ dodal Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

K tématu

Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, například vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení.

Screening je zásadní

Například u rakoviny prsu je rozdíl mezi včasným a pozdním odhalením nádoru zásadní. Při odhalení nádoru včas se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyléčí téměř 100 % žen. Tento screeningový program je úspěšný a ročně včas zachytí pět tisíc nádorů prsu, což výrazně snižuje úmrtnost na tento typ rakoviny. Kolem 1 400 žen za rok ale přichází s nádorem v pozdních stadiu, kdy je pravděpodobnost přežití 30 %. Právě díky screeningu jich za posledních pět let na svůj nádor přišlo více než 23 tisíc, 30 % žen se ho ale neúčastní.

Významnou roli hraje screening i u rakoviny plic, která je podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Vašákové největším zabijákem mezi nádory. Diagnózu si ročně vyslechne asi 6 600 lidí, 5 tisíc zemře. Při zachycení prvního stadia nádoru žije pět let od diagnózy 65 procent pacientů, ve stadiu čtyři prakticky žádní.