Přesun některých kompetencí lékařů na nelékařské vysokoškolsky vzdělané zdravotníky si jako jednu ze svých priorit vytyčil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Zdravotnický deník se proto zeptal členů sněmovního výboru pro zdravotnictví, zda převedení kompetencí podporují. A zjistil, že jde o jedno z témat, u něhož by mohl resort získat výraznou podporu i z opozičních řad.

Známou podporovatelkou některých kompetencí lékařů na nelékařské vysokoškolsky vzdělané zdravotníky je Michaela Šebelová (STAN). Podrobně o tom hovořila například na konferenci Zdravotnického deníku Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků. Šebelová Zdravotnickému deníku potvrdila, že ve snahách o převod kompetencí podporuje i současného ministra zdravotnictví. „Jsem ráda, že se jedná o jednu z priorit ministra Adama Vojtěcha a doufám, že se mu podaří tuto prioritu naplnit,“ uvádí.

Jako nejzásadnější přitom Šebelová vnímá následující oblasti:

  • sestry – základní diagnostika, kontroly a preskripce u stabilizovaných chronických pacientů s dobře nastavenou léčbou,
  • farmaceuti – posílení role v primární péči, očkování v lékárnách, kontrola lékových interakcí,
  • fyzioterapeuti – přímý přístup k péči, diagnostika a terapie pacientů s bolestí zad a onemocněními pohybového aparátu.

Rozumně a bezpečně nastavené převedení části kompetencí z lékařů na nelékařské zdravotnické profese podporuje také Tom Philipp (KDU-ČSL). „Převedení kompetencí dává smysl jak pro pacienty, tak pro systém. Lékařům uvolní ruce na práci odpovídající jejich vzdělání, nelékařům umožní naplno využít jejich odbornosti. Zároveň je fér říct, že řadu činností nelékaři už dnes v praxi vykonávají, často ale bez jasné zákonné opory. A to je potřeba narovnat,“ říká Philipp.

Ruku v ruce se vzděláváním

Ve snaze o posilování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků nachází ministr Adam Vojtěch oporu i u svého předchůdce v úřadu Vlastimila Válka (TOP 09). „Je to trend, který probíhá po celém světě. A úzce souvisí s přesunem vzdělávání nelékařů na vysoké školy. Jde o téma, které vyžaduje důkladnou odbornou diskusi a širokou shodu napříč zdravotnickým sektorem, ale platí, že posilování kompetencí nelékařů s vysokoškolským vzděláním bychom se bránit neměli,“ míní Válek.

Odborné debaty by se podle něj měly účastnit:

Mohlo by vás zajímat

  • vzdělávací instituce,
  • profesní organizace,
  • Česká lékařská komora,
  • Česká lékařská společnost JEP, včetně jejích odborných společností,
  • a především zástupci nelékařských profesí.

„Diskuse se musí týkat i toho, zda se zvýšení kompetencí má vztahovat na všechny nelékařské zdravotnické pracovníky, nebo pouze na ty s vysokoškolským vzděláním. A zda se má týkat i technických zdravotnických profesí, včetně biomedicínských inženýrů, farmaceutů a farmaceutických asistentů,“ dodává exministr.

A zdůrazňuje, že zvyšování kompetencí musí vždy doprovázet odpovídající úpravy pregraduálních a postgraduálních studijních programů a musí s sebou nést plnou odpovědnost za vykonávané činnosti.

„Takový princip dnes například funguje u radiologických asistentů. V tomto směru jsem během svého působení podnikl řadu kroků. Je nezbytné v nich pokračovat, mimo jiné i zvyšováním prostupnosti vzdělávání – tedy od praktické sestry přes vyšší odborné a bakalářské studium až po magisterské vzdělání. Pokud se zvyšují kompetence například u sester s bakalářským vzděláním, musí tomu odpovídat i jasně definovaný kompetenční rámec pro sestry s jiným stupněm vzdělání,“ uvádí Válek.

Pokračovat v načaté cestě

Debata podle Válka musí pojmout i praktické dopady přesunu kompetencí. „Typickým příkladem je ultrazvukové vyšetření, které v řadě zemí – například v USA, Nizozemsku či Velké Británii – mohou provádět i nelékařští pracovníci. Lékař přitom výkon provést může také, rozdíl je však v personálních nákladech. Volba, kdo vyšetření provede, a nastavení úhrad ze strany pojišťoven mohou mít významné dopady i do systému DRG,“ vysvětluje.

Připomíná také, že když byl ministrem, s některými věcmi se legislativně pohnulo. „Došlo k úpravě vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Tato změna zásadním způsobem rozšířila kompetence nelékařů. Novela posílila samostatnost sester, upravila činnosti zdravotnických záchranářů v oblasti urgentní medicíny, zejména v přednemocniční péči, a reagovala na potřebu flexibilnější ošetřovatelské péče, zejména v oblasti komunitní a intenzivní péče. Následně novela zákona o veřejném zdravotním pojištění umožnila, aby vybraní nelékařští pracovníci mohli pružně upravovat rozsah péče indikované lékařem v domácím prostředí pacienta,“ shrnuje Válek.

Vše musí mít jasná pravidla

Rozšíření kompetencí všeobecným a dětským sestrám podporuje Ivana Mádlová (ANO). „Musíme umět co nejlépe reagovat na změny, které se řeší v mnoha zemích, Českou republiku nevyjímaje. Stárne populace i zdravotníci, rodí se méně dětí, narůstají některé zdravotní problémy populace, restrukturalizují se zdravotní služby a podobně,“ vysvětluje. Rozšíření kompetencí sestrám v Česku podle ní není „ideologickým importem ze zahraničí“, ale praktickou reakcí na reálné problémy českého zdravotnictví.

Rozšíření kompetencí musí mít pravidla daná zákonem, upozorňuje Mádlová. „Nesmí probíhat bez jasně definovaných podmínek, vzdělávacích kritérií, povinného celoživotního vzdělávání a dohledu, aby žádný pacient nebyl vystaven vyššímu riziku omylu nebo nedostatečné péči. Jasně musí být také vymezena odpovědnost a další termíny, jako je delegování činností z lékaře na sestru,“ zdůrazňuje. A dodává, že v zahraničí se „pokročilá ošetřovatelská praxe“ osvědčuje už desítky let a zkušenosti s ní mají i české sestry, které v zahraničí pracují.

Prioritní je podle Mádlové příprava legislativních podmínek pro rozšíření kompetencí sestrám v primární péči a pro naplňování národních zdravotních a akčních plánů. „Tedy v kardiologii, onkologii, dlouhodobé péči, obezitologii a oblasti závislostí. A to vždy ve spolupráci s lékařskými odbornými společnostmi. Konkrétně se může například u sester praktických lékařů jednat o sledování stabilizovaného pacienta podle předem daného léčebného plánu, očkování a preventivní péči podle protokolu, obnovu receptů u chroniků, edukaci pacientů a koordinaci péče,“ vyjmenovává. Prostor pro rozšíření kompetencí naopak rozhodně nevidí ve stanovování diagnóz, rozhodování o léčbě a o její změně.

Ne přesun, ale sdílení

S posílením kompetencí nelékařů souhlasí také předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek (ANO). Spíše než o přesun nebo převod kompetencí lékařů směrem k nelékařským zdravotnickým pracovníkům by podle něj mělo jít o činnosti, které budou nově samostatně poskytovat obě skupiny.

„Naše zdravotnictví je postaveno na poskytování širokého spektra péče, která je náročná na kvalifikovaný zdravotnický personál, zejména potom na lékaře. Kapacita lékařských činností potom často limituje dostupnost potřebné péče. Vzdělání nelékařských zdravotnických pracovníků – tedy zdravotních sester, záchranářů, fyzioterapeutů a dalších nelékařů – se přitom v posledních letech zlepšilo natolik, že u těchto skupin zdravotníků lze využít jejich nově získaných vyšších kompetencí,“ vysvětluje Mašek.

Celosvětový trend

Sdílení výkonů mezi lékaři a nelékařskými zdravotníky podle Maška zvýší nejen dostupnost poskytování péče, ale půjde i o správný krok odborný i ekonomický. „Za předpokladu správného nastavení má tento systém potenciál zlepšit efektivitu a dostupnost zdravotní péče v ČR. Tento záměr, který představil ministr Vojtěch a je nedílnou součástí programového prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví, má moji plnou podporu. Je to celosvětový trend, před kterým nelze zavírat oči,“ shrnul.

Ve shodě se svým ministrem Vojtěchem je i Věra Adámková (ANO). „Hnutí ANO má ve svém plánu dlouhodobě maximálně umožnit všem odborníkům, tedy i nelékařským zdravotnickým pracovníkům, uplatnit v praxi své znalosti a vzdělání. Existuje jistě řada úkonů, které tito odborníci mohou provádět, je nutné legislativně upřesnit nejenom kompetence, ale i právní odpovědnost. Doufám, že se to podaří v široké odborné shodě,“ dodává Adámková.