Až 20 % nálezů výpočetní tomografie plic může být falešně pozitivních. Tisíce pacientů kvůli tomu podstupují zbytečná a drahá opakovaná vyšetření, na limity současné techniky naráží i screening rakoviny plic. Řešení ale už existuje, upozorňuje Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Rakovina plic je u mužů celosvětově nejčastějším onkologickým onemocněním, u žen šestým nejčastějším. U obou pohlaví je ale ze všech onkologických diagnóz nejčastější příčinou úmrtí. „Celosvětově představuje 20 % ze všech úmrtí na rakovinu,“ upozornil Jiří Votruba na tiskové konferenci před zahájením 17. ročníku mezioborového onkologického kolokvia PragueONCO.
Zároveň ale zdůraznil, že se typická rakovina plic za poslední dekády proměnila. „Zdá se, že v posledních 30 letech se výskyt plicní rakoviny přestěhoval z průdušek do periferie dýchacích cest. Dlouho se nevědělo, zda je příčinou selection bias, tedy to, že děláme více CT vyšetření, nebo je skutečně trendem, že průdušková rakovina už téměř neexistuje. Teď už ale víme, že platí to druhé,“ vysvětlil.
Přetížené vyšetřovny
Následkem této změny je také fakt, že jako primární manifestaci rakoviny plic dnes lékaři při vyšetřeních nejčastěji vidí solitární plicní uzel, tedy plicní patologii menší než 3 centimetry v průměru, která je obklopena tkání. „Takových nálezů je úplná záplava, která zaplňuje všechna detekční pracoviště. Nikdo moc nevíme, co s tím máme dělat,“ popsal Votruba zvyšující se kapacitní problémy.
Zásadní problém podle Votruby hraje nepřesnost vyšetřovací metody. „Když uděláte 10 CT vyšetření, máte u dvou nějakou patologii. To znamená, že se potýkáme s obrovskou falešnou pozitivitou výpočetní tomografie. A ta se projevuje i u screeningu plicní rakoviny, který se v České republice začíná pomalu rozbíhat,“ upozornil.
Mohlo by vás zajímat
A jak si s nepřesností nálezů lékaři snaží poradit? „Používáme různé algoritmy. Na základě velikosti uzlu spočítáme riziko plicní rakoviny. Pokud je nižší než 5 %, pacienta sledujeme. Pokud je mezi 5 a 65 procenty, pacienta diagnostikujeme. A je-li vyšší, můžeme rovnou operovat,“ vysvětlil běžné postupy Votruba. Dodal, že ale ani nejlepší algoritmy nejsou přesným nástrojem.
Když lékaři „honí duchy“
Mezi onkology se také mění pohled na radiologický staging, tedy proces provádění různých vyšetření, jejichž cílem je zjistit rozsah nádorového onemocnění. „Radiologický staging plicní rakoviny je pouze v 60 % případů shodný s patologickým snímkem,“ řekl Votruba. Znamená to jediné – že je vždy potřeba vyšetřovat pacientovu tkáň.
K tomu onkologové používají stále modernější a technologicky vyspělejší pomůcky. Jednou z nich je endobronchiální ultrasonografie. „To je zajímavý přístroj, který se dá zasunout jak do průdušek, tak do jícnu. Získáváme díky němu ‚nádherný‘ materiál, který je obecně dobře použitelný i pro histologii,“ pochválil Votruba.
Upozornil však, že větší problém představuje vyšetření již zmíněných solitárních plicních uzlů. „Tam takříkajíc honíme duchy, protože dýchající plíce jsou pohyblivý cíl, což práci komplikuje. Takže CT vyšetření děláme v maximálním nádechu a bronchoskopii v klidném dýchání. Pacienti navíc často nepravidelně dýchají a kašlou. Vyšetření komplikuje i řada dalších faktorů. Výsledný snímek se potom může lišit až o 2 centimetry. A přitom hledáme uzel, který má 1 centimetr,“ popsal Votruba extrémní náročnost a nepřesnost takových vyšetření.
K tématu
- Rakovina a bolest: Mysl může zhoršit utrpení víc než samotná nemoc
- Nenechte se překvapit rakovinou. Na jaká vyšetření máte nárok a kdo vás na ně pošle
- Stovky žen umírají zbytečně, varuje ministerstvo. Upozorňuje na rakovinu, které se dá předejít
- Epidemie rakoviny u mladých lidí? Nová studie odhaluje, co za tím skutečně stojí
Řešení, které by vedlo k výraznému zpřesnění vyšetřování pacientů, přitom podle něj už existuje. Jmenuje se CBCT (Cone Beam Computed Tomography). Tato zobrazovací metoda, při níž jsou rentgenové paprsky vyzařovány ve tvaru kuželu, umožňuje prostorové zobrazení tkání. „Je to ovšem mimořádně drahé řešení. A v České republice zatím žádný takový přístroj nemáme. Ale rýsují se některé projekty, které by to mohly v blízké budoucnosti změnit,“ věří Votruba.
Roboti a méně operací
Obor výrazně mění i další prudce nastupující trend – robotická endoskopie. „Přináší obrovskou výhodu. Poprvé v historii nám totiž poskytuje pevný bod na konci endoskopu,“ vysvětlil Votruba. Výrazné zvýšení přesnosti bronchoskopie (vyšetření dýchacích cest pomocí optického přístroje, pozn. red.), kterou tato změna přináší (ze zhruba 85 % na 93 až 94 %), přinese kromě záchrany mnoha životů i enormní ekonomickou úsporu kvůli menšímu počtu následných vyšetření.
Modernizace postupů v onkologii se v příštích letech podle Votruby výrazně odrazí i v celkovém způsobu léčby. „Systémová léčba plicní rakoviny se rozjíždí jako japonský rychlík, naše možnosti jsou čím dál tím širší. Díky stále se zlepšujícímu diagnostikování a díky tomu, že už umíme i lokálně léčit, budeme moci postupně snižovat počty operačních zákroků,“ uzavřel Votruba nastínění toho, kam se obor vyvíjí.
