Pět let trvalo, než vznikla nová stravovací vyhláška, která upravuje vaření ve školních jídelnách podle moderních nutričních doporučení. Povinně se podle ní mělo vařit od letošního září, některé kuchyně se už ale nová pravidla začaly adaptovat. Nyní se však dokument dostává znovu na přetřes. Vláda k vyhlášce uspořádá v průběhu února kulatý stůl, po němž může dojít k její změně, ba možná i zrušení. Odborníci varují, že by to znamenalo krok zpět.

V září 2025 nabyla účinnosti novela vyhlášky o školním stravování, která měla vyhnat z jídelen přežitky devadesátých let. Cíl byl jasný: méně soli, minimum přidaného cukru a stopka pro vysoce průmyslově zpracované potraviny. Ministerstvo školství jako autor vyhlášky, kterou vydalo po dohodě s ministerstvem zdravotnictví, dalo přechodným ustanovením školním jídelnám rok na adaptaci. Teď je ale všechno jinak. Nová vláda chce vyhlášku 13. února znovu projednat se všemi stakeholdery.

Když se kouzlí s čísly

Současný systém, podle kterého se v českých školách vaří, trpí podle expertů fatálními chybami. Alexandra Košťálová, garantka odborné skupiny pro školní stravování ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), upozorňuje, že stávající pravidla jsou spíše matematickým trikem než zárukou kvality.

„Z dnešního pohledu obsahuje původní koš prakticky kalkulační chyby. To, co se administrativně vykazuje na papíře, se reálně nedostává na talíře dětí. Když například jídelna využila kilogram mraženého hrášku, do spotřebního koše se zapsalo 1,42 kilogramu. Půl kila je prakticky jen na papíře. Podobně se třeba sušená zelenina z instantních vývarů násobila 10, takže z 1 kilogramu jste jich na papíře měli deset,“ vysvětluje Košťálová.

Kromě těchto podivností stará vyhláška prakticky ignorovala moderní hrozbu: vysoce ultrazpracované potraviny. Školní kuchyně se tak legálně mohly používat dehydratované základy, umělá sladidla a instantní omáčky, které dětem nutričně prakticky nic nepřinášejí a navíc se sebou nesou rizika.

Mohlo by vás zajímat

Ve školních jídelnách se přitom denně stravuje až pětina české populace – nejen děti, ale i důchodci a zaměstnanci. S ohledem na to lze říct, že vyhláška má značný preventivní potenciál.

Potravináři: Jsou třeba nové postupy

Košťálová dodává, že proti vyhlášce dlouhodobě vystupuje například Potravinářská komora či organizace s vazbami na dodavatele. „Otevírat ale znovu celou diskusi o její podobě je krokem o několik let zpět,“ varuje.

O vyjádření k vyhlášce proto Zdravotnický deník požádal i Potravinářskou komoru. Ta se ovšem brání. „Je nepravdivé, že by kdokoli z potravinářského sektoru usiloval o zrušení školního stravování nebo chtěl bránit zlepšení jeho fungování. K navrženému způsobu reformy měli řadu výhrad nejen výrobci, ale i mnohé školní jídelny, jejich sdružení a školské odbory,“ uvedl tiskový mluvčí potravinářů Marek Zemánek.

„V tuto chvíli navrhujeme, aby byla některá nešťastná opatření formulovaná lépe. Zároveň prosazujeme, aby byly v horizontu 2 až 3 let zpracovány nové postupy pro hodnocení příjmu živin, které budou skutečně definovat, co děti jedí. Namísto stávajícího systému, který kontroluje především to, co kuchyně nakupují,“ dodal.

Mýtus o zákazu řízků a povinné quinoe

Kolem novely se navíc podle Košťálové rozpoutala nevídaná dezinformační kampaň. Mnohé jídelny i zřizovatelé podlehli falešným zprávám, které šířily strach z „diktátu zdravé výživy“. Tyto nepravdy měly být záměrně distribuovány i skrze odborně se tvářící školení a webináře.

„Mezi veřejnost se tak například šířilo, že se maso smí vařit jen dvakrát týdně, že vyhláška nakazuje povinnou pohanku, quinou nebo exotické ovoce, zakazuje českou kuchyni a že se nebudou smět dělat řízky nebo podat dětem občas buchtu. Nic z toho není pravda. Podobné dezinformace ale mezi školní jídelny i veřejnost vnesly nejistotu, strach a chaos. Mnohé jídelny i na základě těchto dezinformací drasticky mění jídelníček směrem, který po nich vyhláška nevyžaduje. A pochopitelně s tím mají problémy,“ upozorňuje Košťálová.

Skutečnost je přitom podle ní mnohem méně dramatická. Jídelny, které už nyní vaří z čerstvých surovin, změnu téměř nepocítí. Nejde o revoluci v receptech, ale o kvalitu surovin. Cílem není zakázat buchtu, ale zajistit, aby nebyla plná zbytečných konzervantů a nedoprovázela ji přeslazená šťáva z kanystru.

Strach střídá nadšení

I přes politické turbulence a kampaně se ale zdá, že kuchařky v terénu začínají přicházet stravovací vyhlášce na chuť. SZÚ společně s ministerstvem školství, ministerstvem zdravotnictví, hygienami, kraji a Českou školní inspekcí proškolil během podzimu a zimy na 4 tisíce jídelen. Ohlasy jsou prý velmi dobré.

„Velmi dobře se nám daří předávat informace. Školní jídelny vědí, jak případné změny postupně zavádět. Či co už dávno dělají správně a jen v tom budou pokračovat. Přes 90 % jídelen udává, že seminář byl srozumitelný, lépe po něm vědí, jak nová pravidla aplikovat v praxi, a říkají, že mnohá z nich už v praxi dodržují,“ doplňuje Košťálová.

Resort: V tuto chvíli ji rušit neplánujeme

Ministerstvo zdravotnictví, jehož souhlas byl podmínkou pro vydání vyhlášky, na dotaz Zdravotnického deníku uvedlo, že „vyhlášku v tuto chvíli rušit neplánuje“. Kulatý stůl se ale uskuteční. „Jednání se plánuje jako pracovní setkání v užším odborném formátu, aby byla umožněna otevřená a věcná diskuse. Pozvaní jsou autoři vyhlášky, zdravotničtí experti i zástupci školních jídelen a školské praxe, aby bylo možné věcně a objektivně vyhodnotit její dopady, proveditelnost a podněty z terénu,“ uvedla Jana Dobrá z tiskového oddělení resortu.

Cílem setkání je podle ministerstva vést odbornou diskusi nad podobou stravovací vyhlášky. A „na základě argumentů a praktických zkušeností případně navrhnout takové úpravy, které zajistí, aby byla odborně správná, funkční v praxi a dlouhodobě udržitelná“.