Rozhodnutí vlády nevyčlenit prostředky na vratnou podporu exportu podle Vlastimila Válka (TOP 09) podrývá projekty obnovy ukrajinských nemocnic, do nichž se měly zapojit české firmy. Bývalý ministr zdravotnictví v rozhovoru pro Zdravotnický deník označil tento krok za malicherný a v rozporu s ekonomickou diplomacií.
Rozhodnutí vlády nevyčlenit prostředky na vratnou podporu exportu vyvolalo kritiku ze strany průmyslu i části politické reprezentace. Jak uvedl server Seznam Zprávy, Svaz průmyslu a dopravy se kvůli tomuto kroku obrátil dopisem na premiéra Andreje Babiše. Podle svazu šlo o již dojednaný nástroj, který mohl přinést nejen ekonomický zisk, ale i posílení české pozice na Ukrajině.
Podpora měla směřovat mimo jiné do oblasti zdravotnictví. České firmy vyrábějící zdravotnickou techniku se měly zásadním způsobem podílet na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině. Pro část projektů už existoval příslib financování ze strany Evropské komise a připraveni byli i konkrétní ukrajinští partneři.
Právě na tyto projekty se zaměřovala i pracovní cesta tehdejšího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na Ukrajinu. Válek tehdy přímo na místě jednal o zapojení českých firem do rekonstrukce nemocnic, mimo jiné v rámci programu UA Facility. Ten má šesti ukrajinským nemocnicím zajistit 98 milionů eur na rekonstrukci a modernizaci.
Rozpor s vlastními závazky
Podle bývalého ministra zdravotnictví není současný krok vlády škodlivý jen z ekonomického hlediska. „Je to nejen chyba a nepochopitelný krok vůči českým firmám, ale je to i v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády, konkrétně s částí o ekonomické diplomacii,“ uvedl pro Zdravotnický deník.
Připomněl přitom pasáž, v níž vláda slibovala cílenou podporu českým firmám při exportu a při vstupu do zahraničních investičních projektů. „Budí to dojem, že toto bylo bez znalosti věci schváleno jen ve snaze nepodpořit Ukrajinu. Ale ve finále to vede ke škodě českých firem,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Dvouletá příprava bez politické nálepky
Podpora se měla týkat Regionální nemocnice v Rivne, Regionální nemocnice v Lucku, Regionální nemocnice pro válečné veterány ve Vynnykách u Lvova, Kyjevská regionální dětská nemocnice, Nemocnice č. 16 v Dnipru a Nemocnice č. 5 v Kryvém Rihu.
„Projekty jsou a byly naprosto realistické, apolitické a při jejích přípravě byla zásadním faktorem právě podpora českého průmyslu. Tento krok nedává z pohledu ekonomické diplomacie ČR žádný smysl,“ uvedl bývalý ministr.
Ohrožená důvěra a reputace
Podle Válka má současné rozhodnutí vlády širší dopady než jen ztrátu konkrétních zakázek. „Pokud vláda své rozhodnutí nezmění, podkopává tím především pozici České republiky jako spolehlivého partnera, ale také pozici českých firem. Tento malicherný tlak na cokoli, co se týká Ukrajiny, je neskutečně nesmyslný,“ dodává.
Podobně situaci hodnotí i zástupci průmyslu. Podle Marka Svobody z Czech Health Technology Institutu by zastavení podpory znamenalo nejen ekonomickou ztrátu, ale také zásadní reputační problém pro Českou republiku.
Solidarita vyměněná za sobectví?
Válek připomíná, že při svých návštěvách ukrajinských nemocnic fungujících ve válečných podmínkách vnímal solidaritu jako dlouhodobý a systematický proces, nikoli jako jednorázová gesta. Za vlády Petra Fialy (ODS) se podle něj ve spolupráci s nevládními organizacemi, českými firmami i jednotlivými občany dařilo tuto vizi naplňovat.
„Dnes je v rámci postupu České republiky třeba oddělit dvě věci. Na straně jedné je vláda ČR, obsahující místy nesystémové a protiukrajinské síly, které solidaritu vyměnily za sobectví a snaží se s různou mírou úspěšnosti torpédovat vše rozumné. Na straně druhé jsou čeští občané a firmy, které stále velmi silně Ukrajině pomáhají,“ dodává Válek.
