Přítomnost doprovodu na urgentních příjmech je ve většině nemocnic běžná a často i vítaná. Zdravotníci ale upozorňují, že v některých případech může naopak komplikovat poskytování péče. Popisují situace, kdy musí řešit agresivní chování doprovodu, osoby pod vlivem alkoholu nebo konflikty mezi příbuznými pacientů.
Diskusi o přítomnosti doprovodu na urgentních příjmech nedávno rozvířil příspěvek záchranáře Marka Dvořáka, který popsal situaci z pohotovosti, kde zdravotníci nepovolili partnerovi pacientky vstup do ordinace. V prvním díle ankety Zdravotnického deníku přiblížily svou praxi fakultní nemocnice. Další odpovědi z regionálních zařízení ale ukazují i druhou stránku problému – situace, kdy doprovod naopak komplikuje chod oddělení nebo práci zdravotníků.
Konflikty vznikají hlavně při čekání
Podle zdravotníků vznikají konfliktní situace nejčastěji ve chvílích, kdy pacienti a jejich doprovod musí na ošetření čekat.
„Máme často konflikty, které vycházejí z přílišných očekávání. Na urgentu musíme vyvažovat bezpečnost, kvalitu péče, důstojnost a současně ochranu provozní kapacity a bezpečnosti ostatních pacientů i personálu,“ popisuje vrchní zdravotnický záchranář oddělení urgentní medicíny Krajské nemocnice Liberec Jakub Kopecký.
Nemocnice podle něj nepracuje s plošným zákazem doprovodu, ale s individuálním přístupem. U nezletilých pacientů nebo lidí s hendikepem je přítomnost blízkého člověka samozřejmostí. U ostatních dospělých pacientů nemocnice obvykle připouští jednu doprovázející osobu – vždy s ohledem na aktuální kapacitu pracoviště a charakter poskytované péče.
Agrese, alkohol i vyhrožování
Nemocnice zároveň upozorňují, že v některých případech musí řešit i agresivní chování doprovodu. V takových situacích se do řešení zapojuje nemocniční ostraha, případně policie.
Například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně doprovod na urgentním příjmu běžně umožňují, pokud nenarušuje chod oddělení. Problémy ale podle primáře urgentního příjmu Michala Pisára způsobují především lidé pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. V takových případech zdravotníci spolupracují s nemocniční ostrahou nebo s policií.
Podobně postupují i další zařízení. Například v Nemocnici Uherské Hradiště může být doprovod požádán, aby opustil vyšetřovnu nebo prostory urgentního příjmu, pokud nerespektuje pokyny personálu nebo narušuje poskytování zdravotní péče. Při agresivním chování je přivolána nemocniční ostraha a postupuje se podle vnitřních bezpečnostních pravidel.
Mohlo by vás zajímat
Problémem bývají i rodinné spory
Zdravotníci někdy řeší také konflikty mezi samotnými příbuznými pacientů. „Jsou to výjimečné případy, ale dějí se. Například rodiče, kteří mají střídavou péči, se hádají v ambulanci. Požádáme je, aby si problémy vyřešili venku a nerušili vyšetření,“ říká tisková mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.
Některá zdravotnická zařízení zdůrazňují také význam bezpečnostních opatření. Například na urgentním příjmu Ústřední vojenské nemocnice v Praze je pracoviště nepřetržitě monitorováno kamerovým systémem a nahrávanými telefonními linkami.
Také v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav mají zdravotníci k dispozici bezpečnostní prvky, například SOS tlačítko pro přivolání ochranky. Nejčastěji jej využívají při fyzické agresi doprovodu, zatímco slovní konflikty se často podaří uklidnit vysvětlením situace ze strany lékaře.
Prevence místo represí
Nemocnice zdůrazňují, že cílem jejich postupů není doprovod plošně omezovat, ale především předcházet konfliktům, které by mohly narušit poskytování péče.
„Jde o ochranu bezpečnosti pacientů a zdravotníků v prostředí, kde se pracuje pod časovým tlakem a kde jakékoli narušení může zvýšit riziko pochybení nebo prodloužit čas k poskytnutí péče jiným pacientům,“ upozorňuje Kopecký z Krajské nemocnice Liberec.
Podle něj přitom nejde o zcela výjimečné situace – mimořádných událostí spojených s konfliktním chováním na urgentním příjmu eviduje liberecká nemocnice každoročně vyšší desítky.
