Mysleli jste si, že na klíště narazíte jen v hlubokém lese nebo při sběru hub? Omyl. Stačí krátká procházka se psem v městském parku nebo odpoledne na dětském hřišti a můžete si domů přinést nezvaného hosta. S prvními jarními paprsky varuje Česká lékárnická komora (ČLnK) před nečekaně brzkým startem sezóny i v srdcích velkoměst. Statistiky nákaz lymeskou boreliózou přenášenou klíšťaty navíc rostou.

Zatímco většina z nás teprve oprašuje jarní bundy, parazité už mají „pracovní pohotovost“. Letošní mírná zima a teplý únor probudily klíšťata k životu mnohem dříve, než je v našich zeměpisných šířkách obvyklé. Experti potvrzují, že k aktivitě jim stačí pouhých pět stupňů nad nulou.

Klíště jako soused z města

Mýtus o tom, že klíště číhá pouze v lese, definitivně vyvracejí moderní výzkumy. Projekt Klíšťata ve městě ukazuje, že se těmto roztočům v urbanizovaném prostředí nebývale daří.

„Lidé mají často pocit, že ve městě se s klíštětem setkat nemohou. Naše výzkumy ale ukazují opak. Klíšťata nacházíme v parcích, na sídlištních trávnících i v příměstských lesoparcích. Městské prostředí jim přitom poskytuje dostatek hostitelů, včetně drobných hlodavců či ptáků,“ vysvětluje Jan Kamiš z Biologického centra AV ČR.

Potvrzují to i únorové nálezy. „Už v polovině února jsme v českobudějovickém parku Stromovka nasbírali dvě desítky klíšťat, která už přitom aktivně hledala svého hostitele. Podobně tomu bylo v posledním únorovém týdnu v Ostravě v Bělském lese, aktivní klíště jsme našli také v Kunratickém lese v Praze,” dodává Kamiš.

Borelióza na vzestupu

Česká republika se dlouhodobě drží nad průměrem evropských statistik v počtu onemocnění přenášených klíšťaty. Data za poslední rok jsou přitom varovná – u lymeské boreliózy došlo k prudkému nárůstu na více než 11 tisíc hlášených případů. I když část nárůstu může jít na vrub přesnějšímu hlášení, odborníci varují před bagatelizací.

„Klíšťata jsou aktivní už při relativně nízkých teplotách, obvykle kolem pěti až sedmi stupňů Celsia. Ani chladnější dny tak nejsou zárukou bezpečí. S klíštětem se lidé mohou setkat už zkraje jara, aktivní začínají být už na konci března, v některých případech ale i dříve. Navíc se nevyskytují pouze v přírodě, ale v poslední době také čím dál častěji v městské zeleni, parcích či zahradách,“ upozorňuje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Riziko hlavně pro seniory

Zatímco boreliózu lze léčit antibiotiky, u klíšťové encefalitidy je situace složitější. Jde o virové napadení nervové soustavy, na které neexistuje přímý lék. Nejkritičtější skupinou jsou přitom aktivní senioři.

„Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy se vyskytuje ve věkové skupině 55–64 let, může se však objevit i u starších seniorů, u kterých navíc hrozí vážnější průběh nemoci s možnými trvalými následky. Klíšťová encefalitida je navíc oproti borelióze závažnější s ohledem na absenci léku působícího přímo proti viru klíšťové encefalitidy. Léčba spočívá pouze v podávání podpůrné léčby, jako je podávání léků proti bolesti, na snižování horečky, proti zvracení, případně i léků proti otoku mozku,“ vysvětluje Krebs.

Mohlo by vás zajímat

První pomoc z lékárny: Jak na ně?

Pokud už si klíště domů přinesete, nepanikařte, ale jednejte rychle. Zapomeňte na staré babské rady o mazání olejem nebo kroužení po směru hodinových ručiček. Klíště se nesmí dusit ani mačkat, aby do rány nevyvrhlo infikovaný obsah střev.

Lékárníci radí:

  1. Použijte speciální pinzetu nebo kleštičky.
  2. Vyjměte ho jemnými kývavými pohyby.
  3. Místo ihned vydezinfikujte (ideálně jodem nebo alkoholem).

„Nejvhodnější je pro dezinfekci postiženého místa použít alkoholový roztok či jodovou tinkturu. Abyste předešli zdravotním komplikacím, je také potřeba místo po přisátí několik dní sledovat a v případě změn na kůži navštívit lékaře,“ dodává Krebs.