Ceny léků na předpis jsou v Německu už druhé nejvyšší po Spojených státech, řekl šéf německé Spolkové asociace zdravotních pojišťoven Oliver Blatt. Němečtí politici by proto podle něj měli přijmou razantnější opatření proti dalšímu růstu jejich cen. „Politici totiž až dosud příliš váhali, když přemýšleli, co se zdražováním léků na předpis udělat,“ cituje Blatta odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Tyto výdaje patří mezi hlavní motory růstu výdajů na zdravotní péči v systému zákonného zdravotního pojištění v Německu. Vyplývá to z nejnovějších statistik.

Šéf německé Spolkové asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverbran) Oliver Blatt si myslí, že politici by měli být aktivnější ve svém úsilí o udržení výdajů na léky na předpis na uzdě.

Vyšší ceny léků výrobce do Německa nepřitáhnou

Podle něj není vůbec jisté, že cenu, kterou farmafirmy inkasují ze systému zákonného zdravotního pojištění, ovlivňuje fakt, zda tyto léky vyrobí v Německu, nebo v nějaké cizí zemi. „Je nesmysl tvrdit, že vysoké ceny vedou k větší produkci těchto léků v Německu,“ cituje Blatta deník Deutschs Ärzteblatt.

Blatt upozornil, že nečinnost politiků v této věci už přispěla ke skutečnosti, že ceny léků na předpis v Německu patří k nejvyšším na světě. „Ceny léků v Německu jsou už nyní druhé nejvyšší po USA. Pokud jde o změnu tohoto vývoje, politici v minulosti příliš váhali,“ zdůraznil šéf GKV – Spitzenverbandu.

Němečtí výrobci léků v současnosti vyrábějí řadu přípravků v Číně nebo Indii. Případně spoléhají na dodávky aktivních látek právě z těchto zemí. „Ani vyšší ceny by nevedly k tomu, že by svou produkci převedli do Německa. Zásobování léky by to tedy nezlepšilo,“ dodal Blatt.

Spotřeba léků v Německu přitom stabilně roste. Loni nemocnice a lékárny vydaly celkem 100,7 miliard jednotek léků, ať už v podobě tablet, kapslí nebo sáčků. A to v hodnotě necelých 68 miliard eur (v přepočtu asi 1,66 bilionu korun).

Změna struktury výdajů na léky?

Z toho 59,3 miliardy eur (asi 1,45 bilionu korun) připadalo na léky hrazené ze zákonného zdravotního pojištění. To je o 4,6 % více než v roce 2024, uvedl Deutsches Ärzteblatt s odkazem na aktuální statistiky.

Data rovněž naznačují, že se snížil počet jednotek léků, které spadají do volného prodeje v lékárnách. A to o více než čtyři procenta. Takový vývoj může znamenat, že si němečtí pacienti ve větší míře nechávají některé léky předepisovat, namísto toho, aby zvolili volně prodejnou variantu.

Mohlo by vás zajímat

Právě léky na předpis představují podle Blatta silný motor růstu výdajů na zdravotnictví v rámci systému zákonného zdravotního pojištění. „Po nemocnicích je to (léky na předpis – pozn. red.) nyní druhý největší nákladový faktor. Výdaje na nové léky se za dvanáct let zdvojnásobily,“ dodal šéf GKV – Spitzenverbandu.

Warkenová chystá úspory

Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) si je tohoto nepříznivého trendu vědoma. Proto už před časem oznámila, že chystá řadu opatření, jež mají zajistit potřebné úspory. Nechce totiž za žádnou cenu dopustit další navyšování dodatečné sazby zdravotního pojištění, která se už nyní v průměru přiblížila na hranici 3 % nad rámec sazby základní.

Ministryně zdravotnictví před několika měsíci jmenovala expertní komisi, jejímž úkolem je vytvořit úsporná opatření do konce března. Po odborné debatě je hodlá co nejdříve předložit na jednání spolkové vlády pod vedením kancléře Friedricha Merze (CDU). A to tak, aby během léta mohly vzniknout konkrétní legislativní návrhy, které by bylo možné nejpozději na podzim schválit, aby mohly být účinné už od začátku roku 2027.