Dezinformace z Bruselu: Proč ideologický boj proti nikotinu brání záchraně životů?

Regulace by měla být o řízení rizik, nikoliv o ideologických zákazech. A už vůbec ne podpořených lživými argumenty. Proto se skupina 23 odborníků z celé Evropy obrátila dopisem na prezidentku Evropské komise Ursulu von der Leyen, aby se ohradila proti dezinformacím šířeným komisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim o rizicích nikotinových alternativ. Jedním z nich je i specialista na veřejné zdraví a poradce pro zdravotnictví bývalého britského premiéra Tonyho Blaira Clive Bates.

Ve svém dopise Evropské komisi vy a vaši spolusignatáři zdůrazňujete důležitost náležité komunikace relativního rizika. Proč jde o ústřední bod politiky snižování rizik způsobených tabákem? Jaké jsou důsledky pro veřejné zdraví, pokud tvůrci politik nedokážou jasně rozlišovat mezi hořlavými cigaretami a méně rizikovými alternativami?

Začneme otázkou, co je regulace. Ta se týká především řízení rizik. Stanovuje minimální standardy v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany spotřebitele a životního prostředí. Motivuje konzumenty k přechodu od vysoce rizikového k nízkorizikovému chování. Výrobce odměňuje za inovace, které zmírňují rizika a signalizují směr ke snižování škodlivých dopadů. Toto zaměření na rizika není specifické pro tabák. Platí napříč odvětvími, jako jsou farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, stavebnictví a digitální technologie.

Regulace však bude fungovat pouze tehdy, pokud regulační orgán rozumí rizikům. V našem dopise poukazujeme na řadu rolí, které Evropská unie hraje na trhu s tabákem a nikotinem. Zkreslování rizik může mít pro evropské občany smrtelné následky. A to v oblasti zdanění, regulace produktů, vyjednávání mezinárodních smluv a velkých plánů na řešení rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.

Bezdýmné nikotinové výrobky, jako jsou vaporizéry a nikotinové sáčky, ve skutečnosti představují jen malý zlomek rizik tabákových výrobků, jako jsou cigarety. Pokud však Evropská komise (EK) předloží politické a daňové návrhy, jako by v riziku neexistoval žádný rozdíl, bude výsledkem více kouření, více úmrtí a utrpení, méně prospěšné inovace a více nelegálního obchodu a organizované trestné činnosti, protože se občané budou snažit vyhnout kontraproduktivním omezením.

Zákaz snusu byl závažnou chybou

Tvrdíte, že zkreslování vědeckých důkazů samo o sobě může způsobit škodu. Selhává podle vašeho názoru Evropská komise v současné době vůči občanům EU tím, že dostatečně neodráží vědecký konsenzus o relativním riziku? Pokud ano, jaké konkrétní zdravotní důsledky by mohly z tohoto politického přístupu vyplynout?

Víme, že každoročně zemře na následky kouření přibližně 700 tisíc evropských občanů. A téměř každý čtvrtý dospělý, tedy přibližně 90 milionů lidí, stále kouří. V jakém světě má smysl šířit mýty a lži o možnostech přechodu z vysoce rizikových cigaret na nízkorizikové vaporizéry, nikotinové sáčky, zahřívané výrobky nebo snus (bezdýmné nikotinové sáčky)?

Když nejvyšší zdravotní úředník v Evropské unii naznačuje, že rizika jsou srovnatelná, nebo donekonečna prosazuje vyvrácené argumenty o plicních či infarktových záchvatech způsobených vapováním, výsledkem bude udržování kouření, ochrana obchodu s cigaretami a odvádění občanů od život zachraňujících změn životního stylu.

Mohlo by vás zajímat

Ucpané nemocnice: Česko plýtvá miliardami na lůžka, která nepotřebuje. Ta nejdůležitější schází

EU se v této oblasti již dopustila závažné chyby tím, že v roce 1992 zakázala snus. A to přes to, že tyto produkty představují minimální rizika a jsou zodpovědné za nejnižší míru kouření v EU ve Švédsku (Švédsko získalo výjimku ze zákazu a má přibližně osmiprocentní prevalenci kouření ve srovnání s 24% průměrem EU). Švédsko má také přibližně poloviční míru úmrtnosti na rakovinu plic a rakovinu ústní dutiny než Německo. Přitom je celková spotřeba nikotinu přibližně stejná.

Velký rozdíl spočívá v tom, že nikotin se ve Švédsku používá v mnohem bezpečnější, bezdýmné formě. Od doby, kdy zákaz snusu vstoupil v platnost, zemřelo na následky kouření 20 milionů Evropanů. Tisícům, možná milionům předčasných úmrtí se dalo předejít, kdyby EU podporovala přechod na snus, místo aby jej zakazovala.

Nyní máme příležitost zobecnit švédské zkušenosti s vaporizéry, nikotinovými sáčky a zahřívaným tabákem. Navzdory této historii se zdá, že je EK odhodlána je promrhat, jako by se ze zákazu snusu nikdo nepoučil.

Počty postižených jsou obrovské

Váš dopis varuje před šířením zavádějících nebo neúplných informací o alternativách nikotinu. V době, kdy je důvěra veřejnosti v instituce už tak křehká, jak nebezpečné je, aby veřejné orgány sdělovaly rizika způsoby, které mohou lidé vnímat jako přehnané nebo politicky motivované? Co to znamená pro tvorbu politik v EU založenou na důkazech?

Náš dopis vyvolává širší otázky ohledně důvěryhodnosti institucí a rozhodování Evropské unie. Pokud evropští občané začnou věřit, že Brusel pracuje pro nezodpovědné zájmové skupiny, které se shlukují kolem budov EK a Evropského parlamentu (EP), budeme mít mnohem větší problém. Když se budete chovat jako odcizená, sobecká elita, nebuďte překvapeni, pokud se evropští občané obrátí k populistickým nihilistům, kteří se staví proti vizi evropských lídrů.

Počty postižených jsou obrovské. 90 milionů kuřáků, možná 20 milionů vaperů a mnoho dalších budoucích uživatelů nikotinu – zhruba čtvrtina dospělých občanů. Opravdu si politici myslí, že mohou jednat s lehkovážnou neúctou ke zdraví a blahu tolika občanů, a přesto si užívat důvěry ve vše ostatní, co se snaží dělat? Důvěryhodnost EU není rozdělena na konkrétní problémy. Když selže, selže jako celek.

Opakujícím se ospravedlněním restriktivní politiky je ochrana mladých lidí. Jak mohou regulátoři účinně chránit nezletilé, aniž by podkopali příležitosti ke snižování škod pro dospělé kuřáky? Daří se EU podle vašeho názoru najít rovnováhu?

Výchozím bodem je zasadit problematiku vapování mezi mladými lidmi do kontextu. Existují dva typy mladých vaperů: ti, kteří by jinak kouřili, a ti, kteří by nikotin nikdy neužívali. První skupina má velké zdravotní přínosy. Druhá relativně malé škody.

Konec kouření nastane prostřednictvím dvou mechanismů. Za prvé přejdou stávající dospělí kuřáci na bezpečnější výrobky a za druhé se mladí lidé od kouření od začátku odkloní a poté se stanou součástí populace. Musíme být v tomto ohledu realističtí. Nevnímejme každého mladého vapera jako katastrofu veřejného zdraví, ale často jako součást migrace celého trhu z vysoce rizikového na nízkorizikové užívání nikotinu.

To však neznamená, že bychom neměli nic dělat. Nemůžeme tolerovat agresivní marketing zaměřený na mládež, výrobky určené k jejímu oslovení, značky a ochranné známky na ni zaměřené nebo maloobchodní prodejny, které se specializují na nelegální prodej mládeži. Každý z těchto problémů lze řešit regulací úměrnou riziku. Pro některé to může být nepříjemné, ale hlavním cílem by mělo být zabránění tomu, aby se mládež začala kouřit. I kdyby to znamenalo, že více mladých lidí vapuje.

Nemůžeme tolerovat agresivní marketing zaměřený na mládež

Když uvážíme obavy vznesené ve vašem dopise ohledně špatné komunikace v oblasti rizik a role snižování škod způsobených tabákem, jaká politická doporučení byste nabídl komisaři pro zdraví v době, kdy EU připravuje revize směrnice o tabákových výrobcích? Jak konkrétně by měla odrážet vědecké důkazy o relativním riziku a zároveň vyvažovat ochranu mládeže a odvykání kouření u dospělých?

Zdá se, že se komisař Várhelyi pustil příliš daleko do extrémních dezinformací, než aby mohl důstojně obrátit. Je na klidnějších myslích v EK, EP a Evropské radě, aby se bránily a pokusily vrátit ředitelství pro zdraví k důslednému, na realitě založeném přístupu k rizikům v této oblasti. Komise má různé mechanismy kontroly kvality pro regulační dohled a funguje prostřednictvím kolektivních smluv.

Parlament a Evropská rada mohou odmítnout návrhy založené na chybných základech. Rada už odmítla návrhy EK týkající se zdanění a extrémní společný postoj k Rámcové úmluvě WHO o kontrole tabáku. Místo vyhledávání zaujatých vědců dávajících komisaři odpovědi, které chce, by měli pochopit, že ideologicky motivovaná věda při demokratické diskusi a kontrole nakonec selže.

Je načase, aby ředitelství pro zdraví přestalo sloužit agendě bruselských aktivistů zaměřených na jedno téma a začalo sloužit evropským občanům. To znamená vytvářet politiku založenou na důkladném a objektivním pochopení vědeckých důkazů, nevyhnutelných kompromisech a předvídatelných nezamýšlených důsledcích.