Známý záchranář rozvířil téma doprovodu pacientů na pohotovosti. Nemocnice popisují praxi

Příspěvek záchranáře Marka Dvořáka o situaci v nejmenované nemocnici, kde zdravotníci nepovolili partnerovi vstup do ordinace, rozpoutal živou debatu. Zdravotnický deník se proto zeptal nemocnic, jak přítomnost doprovodu řeší.

„Nedávno jsem byl svědkem jedné úplně obyčejné situace na pohotovosti v nejmenované nemocnici. Mladý pěkný pár čeká na ošetření. Paní má nejspíš infekci močových cest. Když ji sestra zavolá do ordinace, otočí se na partnera a zeptá se, jestli by mohl jít s ní. On samozřejmě vstane a jde. A přijde věta: ‚Pouze pacient. Doprovod čeká venku.‘ Já na to koukám a v hlavě si říkám: ‚Ten pán vedle ní není cizí člověk z tramvaje. Je to partner,‘“ popsal Dvořák.

Připomněl také, že zákon o zdravotních službách počítá s právem pacienta na přítomnost osoby blízké. Současně ale dodal, že přítomnost doprovodu má své limity – například pokud se chová nevhodně nebo narušuje práci zdravotníků. „Ale pokud tam jen tiše stojí, drží za ruku a je oporou, nevím, proč by to mělo vadit. Někdy to dokonce pomůže – pacient je klidnější, komunikace je lepší, atmosféra lidská,“ doplnil.

Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří sdíleli vlastní zkušenosti z různých nemocnic. Ty se přitom výrazně lišily – zatímco někde zdravotníci doprovod běžně umožňují, jinde jej z organizačních či prostorových důvodů omezují. Zdravotnický deník proto oslovil zdravotnická zařízení s otázkou, jak přítomnost doprovodu pacientů řeší v praxi. První část ankety se zaměřuje na fakultní nemocnice.

Právo existuje, ale není absolutní

Například Fakultní nemocnice Bulovka upozorňuje, že právo na přítomnost osoby blízké sice zákon zmiňuje, není však bezpodmínečné.

Přednosta Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny Josef Škola připomíná, že přítomnost doprovodu je možná pouze tehdy, pokud „je to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem a přítomnost nenaruší poskytování zdravotních služeb“.

Mohlo by vás zajímat

Hygienici zavřeli restauraci v Praze. Devět lidí má žloutenku

Nemocnice tak může doprovod omezit například z hygienických, organizačních či bezpečnostních důvodů, kvůli ochraně soukromí dalších pacientů nebo pokud by přítomnost doprovodu bránila samotnému poskytování péče. Podobně postupují i další nemocnice, které zdůrazňují individuální posuzování konkrétní situace.

Pomoc i příbuzným pacientů

Fakultní nemocnice Ostrava uvádí, že doprovod blízkých osob je na jejich urgentním příjmu běžnou praxí. „Rodiče či rodinní příslušníci své blízké doprovázejí a naše zkušenost ukazuje, že základem je vždy individuální domluva,“ uvedl Michal Bijok, který působí na pozici vrchní sestry oddělení urgentního příjmu.

Omezení přichází především ve chvíli, kdy by přítomnost doprovodu mohla narušit soukromí ostatních pacientů nebo chod oddělení. V takových případech podle Bijoka personál situaci s rodinou vysvětluje a většinou se setkává s pochopením.

Zdravotníci se přitom ocitají i v situacích, kdy jsou příbuzní pacientů silně emočně zasaženi. Nemocnice v takových případech využívá psychosociální intervenční službu. Pokud je však doprovod agresivní nebo pod vlivem návykových látek, postupuje personál ve spolupráci s ostrahou podle interního postupu pro jednání s agresivní osobou.

Otevřený prostor, ale konflikty kvůli čekání

Podobně popisuje praxi také Fakultní nemocnice Olomouc, kde je ambulance urgentního příjmu otevřeným prostorem, do kterého má doprovod běžně přístup. Podmínkou ovšem je přijatelné chování. „Výjimky jsou, a bohužel ne zrovna řídké. Povětšinou je to slovní agrese a vyhrožování personálu při delším čekání,“ uvedl tiskový mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Většinu konfliktů se personál snaží řešit domluvou, v krajních případech zasahuje ochranka nebo policie.

Na expektačních lůžkách záleží podle nemocnice na aktuální obsazenosti a prostorových možnostech. Pokud to situace dovolí, personál požadavkům doprovodu vyhoví, v opačném případě musí počkat v čekárně.

V případě tzv. emergency room, tedy ambulance intenzivní péče, je přítomnost doprovodu možná pouze krátce a jen tehdy, pokud to provoz oddělení umožňuje. „Delší pobyt doprovodu není vhodný s ohledem na soukromí ostatních pacientů a na to, že se tam mnohdy provádějí invazivní výkony,“ doplnil mluvčí.

Bezpečnostní pracovníci z řad zaměstnanců

Fakultní nemocnice Plzeň uvádí, že její urgentní příjem je prostorově řešen tak, aby doprovod osob blízkých umožňoval. „Urgentní příjem FN Plzeň je prostorově velkorysý a umožňuje doprovod osoby blízké – pokud je požadován – všem pacientům, ať už se jedná o děti, dospělé osoby či seniory,“ uvedla tisková mluvčí Gabriela Levorová.

Nemocnice zároveň zdůrazňuje, že personál může zasáhnout v případě agresivního nebo jinak nevhodného chování. K dispozici je buď externí bezpečnostní služba, nebo nově zřízená doplňková služba bezpečnostních pracovníků z řad zaměstnanců nemocnice. „Ve výjimečných případech je volána i policie,“ dodala Levorová.

U dětí je doprovod samozřejmostí

Oslovené nemocnice se většinově shodují, že u dětských pacientů je doprovod žádoucí. „V rámci Dětské nemocnice je doprovod malého pacienta vždy na místě a vždy jej podporujeme,“ sdělil tiskový mluvčí FN Brno Pavel Žára.

Podobně je na tom FN Hradec Králové. Při ošetření dítěte na tamní klinice urgentní medicíny (KUM) je přítomnost rodiče možná po celou dobu pobytu dítěte. „Případné omezení stanoví dětský chirurg, rodič například nedoprovází pacienta na CT,“ vysvětlila mluvčí Nikola Bánská.

Na dětské klinice FN Olomouc, která zajišťuje LPS pro dětské pacienty mimo úrazových stavů, povolují doprovod při ambulantním vyšetření i během hospitalizace. „U dětí do 6 let přijímáme téměř všechny děti s jejich doprovodem. Výjimku tvoří rodiče, kteří nemohou z různých důvodů dítě doprovázet. Například mají doma další, menší dítě, které nemá kdo hlídat,“ popsal mluvčí Fritscher. Doplnil, že v takových případech apelují na rodiče, aby z dítěti zajistili jiný doprovod, například prarodiče.