Evropa si podřezává vlastní větev. Zatímco Brusel mluví o podpoře inovací a strategické autonomii, novými regulacemi – včetně směrnice o městských odpadních vodách – vytlačuje farmaceutické firmy pryč z kontinentu. Na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Doplnil ho generální ředitel Zentiva ČR Boris Sananes, který vyzval k větší lékové soběstačnosti Evropy.
„Evropská unie na jednu stranu říká, že chce podporovat průmysl a na druhou stranu směrnicí o čištění městských odpadní vod průmysl vyhání. Pravá ruka neví, co dělá levá. Je to trochu absurdní,“ konstatoval ministr. Podle něj nejde o izolovaný problém, ale o symptom širšího nastavení evropské legislativy.
První panel summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví se zaměřil na vstup inovací a globální kontext. Foto: Vít Šimánek
Evropská směrnice zavádí novou (čtvrtou) fázi čištění, která má odstranit mikropolutanty – tedy zbytky léčiv, kosmetiky a dalších chemikálií – z odpadních vod. Náklady na tuto modernizaci mají z velké části (minimálně 80 %) nést farmaceutické a kosmetické firmy podle principu „znečišťovatel platí“.
Podle kritiků však taková míra odpovědnosti ani zdaleka neodpovídá jejich skutečnému podílu na znečištění. Navíc kvůli zvýšeným nákladům by se výrobcům – zejména generických léčiv – nemuselo vyplatit některé levnější léky vyrábět, což by ještě více ohrozilo jejich dostupnost na trhu.
K tématu:
- Ostré varování: Nová evropská směrnice může ohrozit dostupnost léků
- Ohrožení dostupnosti léků: Soud zamítl žalobu na kontroverzní směrnici
- Farmaceutický průmysl: Evropská směrnice o odpadních vodách ohrožuje dostupnost léků v EU
- Proč se výroba penicilinu do Česka hned tak nevrátí? Vrubel o pasti evropských regulací
Vojtěch zároveň upozornil, že Česká republika se snaží situaci aktivně řešit i na evropské úrovni. „Napsal jsem dopis všem unijním ministrům zdravotnictví i evropskému komisaři pro zdraví, aby ten tlak na farmaceutický průmysl v Evropě nebyl tak výrazný,“ zdůraznil.
Česko-maďarský tandem proti byrokracii
Podle ministra se už v Bruselu debata o revizi některých pravidel otevírá. „Tento měsíc jsem byl v Bruselu na jednání s komisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim (z Maďarska, pozn. red.) a shodli jsme se, že některé právní předpisy, které jsou na úrovni Evropské unie, musí být revidovány,“ řekl.
Konkrétně zmínil například regulaci týkající se zdravotnických prostředků (tzv. MDR). „Ukazuje se, že toto nařízení není úplně funkční, přináší výraznou byrokracii a snižuje konkurenceschopnost jak České republiky, tak celé Evropy v porovnání s jinými zeměmi,“ vadí Vojtěchovi.
Klíčové podle něj je, aby se evropská legislativa více otevřela inovacím. „Je nutné revidovat regulatorní část a usnadnit vstup inovací do systému, protože podle současné úpravy to úplně optimální není,“ dodal.
Co se nevyplatí, to nebude
Podobně kriticky, byť z pozice průmyslu, hovořil i generální ředitel Zentivy pro Českou republiku Boris Sananes. Ani podle něj není současné regulatorní prostředí vstřícné vůči výrobcům léčivých přípravků a jedním ze symptomů je napětí mezi rostoucími náklady a klesající motivací vyrábět v Evropě.
„Systém zatím funguje relativně dobře, ale z covidu jsme se nepoučili. Systém cen a úhrad se nezměnil – náklady rostou, zatímco ceny léků klesají. Může nastat situace, kdy se některé přípravky přestanou vyrábět, protože se to ekonomicky nevyplatí. To je realita, ve které žijeme,“ upozornil Sananes.
Jeho slova nepřímo doplňují obavy, které zazněly i ve vztahu k novým environmentálním regulacím. Pokud se totiž k už existujícím ekonomickým tlakům přidají další náklady, například spojené s čištěním odpadních vod, může se podle expertů výrobní rovnice definitivně přehoupnout do ztráty.
Mohlo by vás zajímat
Sananes zároveň zdůraznil, že Evropa potřebuje jasnější strategii. „Prostor pro regulatorní inovace tu rozhodně je. Je potřeba nastavit evropskou i českou zdravotnickou strategii, která přesně stanoví, čeho chceme dosáhnout,“ vyzval.
Platí staré dohody v nové době?
Nutnost vstřícnějšího regulatorního prostředí pro farmaceutický sektor je podle Sananese o to akutnější s ohledem na křehkost dodavatelských řetězců, které se otřásají pod každým dopadem globálních událostí.
„Dostupnost léků v České republice je zatím dobrá a vždy byla. Od roku 2020 ale jdeme z krize do krize. Nejdříve to byla pandemie onemocnění covid-19, potom válka na Ukrajině a teď probíhá konflikt v Íránu. Kvůli nefunkčnímu Hormuzskému průlivu roste cena ropy a prodražuje se doprava,“ popsal.
Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa navíc ukazuje, že se už nelze spoléhat na současný model globalizované výroby.
„Za pár let se může stát, že se naši partneři v Číně rozhodnou, že už nebudou vyrábět pro Evropu léky a účinné látky. Evropa by proto nyní měla přemýšlet, jak zabezpečit vývoj a výrobu léků přímo zde,“ dodal generální ředitel Zentivy.
