Evropská komise ve středu obhajovala revidovanou směrnici o čištění městských odpadních vod a odmítla výzvy k jejímu odkladu. Nová pravidla zavádějí princip „znečišťovatel platí“ a počítají s tím, že výrobci léčiv a kosmetiky přispějí na odstraňování mikropolutantů – drobných znečišťujících látek, které končí ve vodních tocích.

Debatu odstartoval dotaz německého europoslance Olivera Schenka (EPP). Ten poukázal na rostoucí rozpor v evropské politice: jak prosazovat ambiciózní ekologická opatření, aniž by tím utrpěla dostupnost cenově dostupných léků. Podle kritiků totiž nová regulace dopadne zejména na výrobce generických léčiv, kteří už nyní fungují s nízkými maržemi. Další náklady by podle nich mohly narušit křehké dodavatelské řetězce.

Prioritami jsou ochrana životního prostředí i průmysl

Evropská komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová se snažila obavy zmírnit. „Silný a konkurenceschopný farmaceutický a kosmetický průmysl je a zůstane klíčovým pilířem EU. Stejně tak ale náš závazek k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví,“ uvedla.

Zdůraznila, že mikropolutanty mají prokazatelně negativní dopady: „Mikropolutanty ve vodních útvarech negativně ovlivňují životní prostředí i veřejné zdraví.“ Podle ní je proto logické, aby se na jejich odstraňování podílely právě sektory, které je do odpadních vod směřují nejvíce.

Komise zároveň upozorňuje, že dosud nesli náklady na základní stupně čištění výhradně veřejné rozpočty a občané. Nově se má odpovědnost rozšířit pouze na nejpokročilejší, takzvaný kvartérní stupeň čištění.

Náklady rozmělněné v čase

Podle aktuální analýzy Evropské komise by se náklady na odstraňování mikropolutantů mohly do roku 2045 pohybovat mezi 2,7 až 3,2 eura (asi 80 korun) na obyvatele ročně. „To nepředstavuje zásadní změnu oproti dřívějším odhadům,“ uvedla.

Komisařka zároveň připustila, že dostupnost léků je citlivé téma. „Musíme být obezřetní, protože léčiva jsou kritická. Komise se zavazuje zajistit, aby žádné opatření nevedlo k jejich nedostatku,“ řekla. Směrnice podle ní umožňuje členským státům i průmyslu určitou flexibilitu, aby byla zachována dostupnost zejména generik.

Zásadním argumentem Evropské komise je také časový horizont. Zavádění pravidel se rozprostře do dvou dekád. Do roku 2028 mají státy nastavit financování, do roku 2030 určit oblasti, kde bude pokročilé čištění potřeba. V roce 2033, kdy proběhne revize směrnice, bude technologie teprve na začátku – vybaveno má být maximálně 20 % velkých a 10 % menších čistíren. Plná implementace se očekává až v roce 2045.

Mohlo by vás zajímat

Sokol: Ta čísla nesedí

Evropský parlament však zůstává rozdělený. Chorvatský europoslanec Tomislav Sokol (EPP) varoval, že směrnice může oslabit evropský farmaceutický sektor, a zpochybnil data, o která se opírá. „Podle laboratorních analýz je celkový efekt pod jedním procentem. Takové analýzy nelze považovat za spolehlivý základ pro rozhodování,“ uvedl.

Podobně německý europoslanec Peter Liese připomněl, že i když Evropský parlament legislativu schválil, ne všechny výhrady byly vypořádány. „Ano, parlament tato pravidla podpořil, ale u některých detailů jsme měli jiné představy,“ řekl s tím, že už přijaté zákony lze znovu otevřít.

Metzová: Kritika je výsledek lobbingu

Naopak část poslanců směrnici hájí a obvinění z hrozícího nedostatku léků odmítá. Lucemburská europoslankyně Tilly Metzová (Zelení) označila kritiku za výsledek silného lobbingu. Podle ní jde o „záměrné překrucování s cílem chránit ziskové marže firem, které každoročně vydělávají miliardy“.

Celá debata tak ukazuje širší problém evropské politiky: jak skloubit ekologické ambice s ekonomickou realitou a zajištěním dostupné zdravotní péče. „Všichni chceme silný farmaceutický průmysl i čistší vodu. Otázkou je, kdo to zaplatí,“ konstatovala Roswallová.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.