Fakultní nemocnice tvoří páteř českého zdravotnictví, jejich rozvoj ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dlouhodobě brzdí zásadní problém. Stát investuje více do přístrojů než do samotných budov. Kontroloři ve výroční zprávě za rok 2025 zároveň upozorňují i na nedostatky v hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV).

Kontroloři v minulosti prověřovali, jak ministerstvo zdravotnictví a vybrané nemocnice nakládaly s prostředky na obnovu infrastruktury v letech 2016 až 2023. Výsledek je podle nich znepokojivý. „NKÚ zjistil, že v Programu rozvoje a obnovy převažovalo financování nákupu zdravotnické a jiné techniky před plánovanými rekonstrukcemi zastaralé stavební infrastruktury fakultních nemocnic,“ stojí ve zprávě.

Právě tento nepoměr je podle kontrolorů zásadním problémem. Stav mnoha nemocničních areálů totiž neodpovídá požadavkům současné moderní medicíny, a to má vliv na využívání nově pořízené techniky. Jinými slovy: špičkové přístroje často končí v prostředí, které jejich potenciál omezuje.

Peníze bez kontroly a bez jasného plánu

Zpráva NKÚ zároveň poukazuje na systémové nedostatky v řízení investic. „Ministerstvo zdravotnictví poskytovalo peněžní prostředky bez dostatečných informací pro rozhodování o podpoře a v letech 2016–2023 neprovedlo u příjemců dotací žádnou kontrolu, jak s dotacemi naložili,“ konstatuje NKÚ.

Kvůli tomu, že ministerstvo zdravotnictví nemělo ucelenou koncepci rozvoje materiálně technické základny fakultních nemocnic ani dostatečnou analýzu jejich stavebního stavu, docházelo k chybám při plánování i realizaci investic. Místo systematické obnovy zastaralých budov se tak pořizovala i technika, která se následně využívala jen omezeně.

Výmluvným příkladem je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Ta podle NKÚ utratila více než 1,8 milionu korun za projekt urgentního příjmu, který se ani po 14 letech nezačal stavět. Nemocnice tak stále funguje v nevyhovujících prostorách.

Ministerstvo už reagovalo

Program obnovy měl přitom podle původních plánů směřovat především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních provozů. To se ale nestalo. Naopak výrazně překročeny byly cíle u nákupu techniky. Včetně například dopravních prostředků, kde místo jednoho plánovaného kusu ministerstvo pořídilo čtrnáct.

Ministerstvo na zjištění reagovalo příslibem změn. Mimo jiné tím, že vytvoří koncepční pracovní skupinu pro schvalování investic. Vybraným nemocnicím ve vlastnictví státu pak zadalo za úkol zpracovat strategii jejich rozvoje na období 2025–2030. Dojde také k systémové změně organizační struktury resortu, a to kvůli zabezpečení vykonávání veřejnosprávních kontrol.

Mohlo by vás zajímat

SÚKL pod lupou: Chyby u zakázek i drahý eRecept

Další kontrola NKÚ se zaměřila na hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v letech 2020 až 2023. Prověřila veřejné zakázky, nakládání s majetkem i fungování systému eRecept – a odhalila opakované porušování pravidel.

NKÚ zjistil, že u více než poloviny kontrolovaných zakázek došlo k porušení právních předpisů. V případě ICT zakázek ústav například neuchoval dokumentaci k určení jejich hodnoty, čímž porušil zásadu transparentnosti. Problematické bylo i zadávání zakázek napřímo bez splnění podmínek, což v některých případech omezilo hospodářskou soutěž.

Kontroloři upozornili také na neefektivní provoz systému eRecept. Přestože je aplikace dostupná už od roku 2020, dominantním způsobem zasílání identifikátorů zůstávají SMS zprávy.

„Širším využíváním aplikace e-Recept by SÚKL mohl snížit svoje provozní výdaje. NKÚ proto doporučuje, aby SÚKL posílil edukační aktivity o dalších možnostech doručování identifikátorů (například průkaz totožnosti),“ stojí v závěrečné zprávě.

ZPMV porušovala zákona o zadávání veřejných zakázek

NKÚ se také zaměřil na čerpání peněžních prostředků ZPMV ze základního fondu zdravotního pojištění, z provozního fondu i fondu prevence. Zjistil porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při nákupu služeb nebo zákona o účetnictví při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.

I na základě zjištění NKÚ prověřovaly ZPMV orgány činné v trestním řízení, konkrétně její veřejné zakázky na propagaci prostřednictvím sportovců. Dále došlo k posílení kontrolních mechanismů ZPMV v oblasti provozního fondu a fondu prevence.