Laboratorní vyšetření tvoří základ pro velkou část lékařských rozhodnutí. Přesto na ně jdou jen něco přes tři procenta zdravotnického rozpočtu. A letošní rok zasadil laboratornímu segmentu další úder – zatímco preventivní prohlídky doznaly rozšíření, úhradová vyhláška zastropovala úhrady za testy. Laboratoře tak nesou na svých bedrech až pětinu neuhrazené péče, zaznělo na konferenci NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení.
„Laboratorní segment je někdy považován za malou Popelku. Je poddimenzovaná a podhodnocená z pohledu toho, co může v celém systému vytvářet a jakou roli může sehrát,“ uvádí předseda asociace laboratoří QualityLab Kamil Doležel.
Laboratoře fungují jako podpůrná služba pro lékaře, kteří se na základě jejich výsledků rozhodují o léčbě. Přestože jde o vyžádanou péči, i tady se uplatňují regulace. Celkem přitom dnes na tento segment putuje jen 3,2 % zdravotnického rozpočtu.
„Úhradová vyhláška bez ohledu na to, že jde o vyžádanou péči ze strany lékařů, reguluje laboratorní komplement. A musím říci, že rok 2026 tomu dal naprostou korunu. Ptáme se, proč. Laboratorní diagnostika by měla do budoucna růst, protože budeme schopni včasného záchytu různých civilizačních chorob a snížíme touto cestou náklady na následnou léčebnou péči. Regulace by proto měla mít systémové ukotvení a hledat cestu, aby podporovala restrukturalizaci systému,“ podtrhává Doležel.
Až 20 % neuhrazené péče
Další oblast, která laboratorní segment v tuto chvíli trápí, je prevence. Její podporu deklaruje vláda i zdravotní pojišťovny – a posílení se promítlo také do letošní úpravy preventivních prohlídek. Jenže provádění většího množství laboratorních testů se už neodrazilo v nastavení limitů.
„Pokud je nevyčleníme z limitací a nezačneme je hradit výkonově, bude systém dlouhodobě neúnosný. Laboratorní služby už dnes nesou na svých bedrech 15 až 20 % neuhrazené péče jen kvůli limitacím,“ konstatuje Doležel.
Na paradox u prevencí ostatně upozorňuje i koordinátor segmentu v dohodovacím řízení David Hepnar.
Mohlo by vás zajímat
„Ministerstvo zdravotnictví šlo do roku 2026 s tím, že očekává a definuje větší rozsah laboratorního vyšetřování s akcentem na prevenci. Jenže zcela protichůdně tomu omezilo úhradu pro rok 2026 a v podstatě ji zastropovalo. Takže bude docházet k situacím, kdy bude péče významně přečerpána, neuhrazená a hrozí riziko jejího omezování,“ popsal Hepnar pro Zdravotnický deník.
S náklady na plnění povinností se nepočítá
Třetí problematickou oblastí, na kterou Doležel upozornil na konferenci NZIP Open, jsou mandatorní výdaje. Laboratoře fungují plně elektronizovaně, a ve chvíli, kdy ministerstvo zavádí nějaké nové povinnosti, musí své systémy upravovat.
„Na jednu stranu přicházejí z analytické komise data o tom, jak musíme zohlednit inflaci či valorizaci mezd. Už se ale trochu zapomíná, že součástí systému jsou i poskytovatelé, jejichž mandatorní výdaje je třeba pokrýt také. Vyzveme tedy při dohodovacím řízení pojišťovny, jak to zohlednit,“ načrtává Doležel.
Další změny se totiž čekají spolu s povinnou eŽádankou, na jejíž přípravě také laboratoře spolupracují. A není to práce jednoduchá. „Bohužel jsme na začátku. Jen sjednocení číselníku kódů znamená obrovský kus práce, který před námi stojí a musíme ho provést,“ konstatuje Doležel.
Přehled o cholesterolu i PSA
Povinná eŽádanka by mohla platit už od poloviny příštího roku. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by ovšem bylo při jejím zavádění na místě zařadit do zákona i kategorizaci eŽádanek.
„Abychom případně mohli formou vyhlášky nebo jiného legislativního dokumentu mírně laboratoře odložit, pokud se nestihne standardizovat Národní číselník laboratorních položek,“ vysvětluje.
Laboratoře Dušek velmi chválí za jednu věc. Totiž za sběr dat, konkrétně výsledky skoro tří desítek biomarkerů. „A segment kývl na to, že dohlásí výsledky pět let zpětně. V tuto chvíli jsme na 90 % pokrytí,“ poukazuje Dušek s tím, že dnes je v systému zadáno 371 milionů (!) vyšetření.
Dnes tak podle něj například víme, jak vysoký mají obyvatelé konkrétního města či vesnice cholesterol nebo glykovaný hemoglobin. Tyto údaje bychom přitom měli získávat v podstatě v reálném čase.
„Přišlo to za pět minut dvanáct. Inovujeme preventivní prohlídky u praktických lékařů a posílení laboratorního segmentu je na místě. Pokud se jich zúčastní všichni lidé, u nichž to chceme, měl by výkonnostně a produkčně významně narůst,“ dodává Dušek s tím, že data budou mít k dispozici i zdravotní pojišťovny.
