Stovky nelékařských zdravotníků pracují vedle svého hlavního úvazku ještě jinde. Některé nemocnice evidují jen jednotky případů, jiné už přes dvě stovky povolených souběhů. Jedním z reálných rizik je pak mimo jiné únava personálu.
Zatímco u lékařů je souběh úvazků dlouhodobě diskutovaným tématem, u nelékařského zdravotnického personálu se o něm mluví méně. Přitom právě třeba u sester může kombinace směn u více zaměstnavatelů znamenat vyšší zátěž – a pro nemocnice také personální nejistotu.
Nejkonkrétnější data poskytla Zdravotnickému deníku Oblastní nemocnice Mladá Boleslav. „Celkem jsme od roku 2017 povolili nelékařským profesím 223 souběhů – jde o sestry, fyzio, laboranty, sanitáře a tak dále,“ uvedla HR manažerka Šárka Češková Snížková.
Podobně Ústřední vojenská nemocnice v Praze eviduje výdělečnou činnost u zhruba 120 z přibližně 1 500 nelékařských zdravotnických pracovníků. Menší zařízení, konkrétně Nemocnice Kadaň, uvádí, že počet takových pracovníků se „pohybuje v jednotkách zaměstnanců“.
Mohlo by vás zajímat
Přetahování sester a vyšší mzdy na dohody
Právě kadaňská nemocnice ale otevřeně popisuje problém, který mnozí zástupci zařízení jen opatrně naznačují – ekonomickou motivaci k vedlejším úvazkům.
„V případě nelékařského personálu to jako problém vnímáme. Zásadní je v tomto případě vyšší mzdové ohodnocení externích pracovníků. Byť jen z toho důvodu, že jsou zaměstnáni jako DPČ, DPP. Úspora na odvodech samozřejmě umožňuje nabídnout vyšší mzdu,“ uvedla mluvčí Karolína Odlasová.
A dodává konkrétní dopad do provozu: „Sestry z naší nemocnice slouží externě v jiné nemocnici, a naopak sestry z této nemocnice v našem zařízení. Dochází k přetahování personálu, který nechce odpracovat přesčasovou práci u nás, ale jako externista jinde.“
Zákon stanoví limity jen u jednoho zaměstnavatele
Klíčovou roli hraje § 304 zákoníku práce. Pokud zaměstnanec vykonává shodnou činnost jako hlavní zaměstnavatel, musí žádat o souhlas. To potvrzují prakticky všechna oslovená zařízení. Problém je jinde. Zákoník práce upravuje maximální délku pracovní doby a přesčasů u jednotlivého zaměstnavatele, nikoli v součtu napříč více pracovními poměry.
„Je tedy pouze na rozhodnutí zaměstnance, zda bude vykonávat více zaměstnání odpovídajících v úhrnu úvazku vyššímu než 1,0,“ podtrhuje ředitel nemocnice v Náchodě Jan Mach. Upozorňuje také, že pokud druhé zaměstnání není obdobné, nemusí se o něm zaměstnavatel vůbec dozvědět.
Individuální posuzování
Většina oslovených subjektů se shoduje, že souběh úvazků u zdravotnického personálu může být rizikový, například z hlediska možné únavy personálu.
„Největší problém vidíme v možném nedodržování zákoníku práce, kdy po směně v noci u jiného zaměstnavatele přijde sestra ráno na směnu k nám. Toto nemůžeme ovlivnit, protože nevíme, kdy a jak slouží jinde,“ popisuje Češková Snížková z mladoboleslavské nemocnice s tím, že u sester jsou případy, kdy jim souhlas s jinou výdělečnou činností nemocnice neudělí.
K tématu
- Nemocnice tolerují druhé úvazky. Práce našich lékařů jinde se nám vyplácí, tvrdí
- Třetina lékařů má druhou práci. Fakultní nemocnice ukazují na překvapivou příčinu
- Přes den na sále, večer v soukromé ordinaci. Dvě práce jsou pro lékaře fakultních nemocnic normou
„V případě, že by jiná výdělečná činnost ovlivňovala výkon zaměstnance, je nadřízený zaměstnanec oprávněn navrhnout zrušení povolení výkonu takové činnosti,“ poznamenává k tématu mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Andrea Štorchová.
S ohledem na charakter vykonávané práce, zákonné požadavky a ochranu zdraví zaměstnanců i pacientů přistupují k otázce souběhu více pracovních pozic u zaměstnanců i ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Případná rizika spojená s nadměrnou pracovní zátěží, únavou či zdravotní způsobilostí personálu jsou průběžně sledována a řešena v rámci standardních personálních a provozních postupů nemocnice,“ doplňuje mluvčí Adam Fritscher.
