Zrušení DPH na léky na předpis patří mezi závazky vlády. Jeho naplnění ale zůstává nejisté. Stejně tak je otázkou, zda by se snížení daně vůbec projevilo v cenách pro pacienty, nebo by si prodejci jen zvedli marže. Zdravotnický deník oslovil s otázkami na toto téma dvojici senátorů, kteří jsou zároveň členy výboru pro zdravotnictví horní komory.
Závazek zavést nulovou sazbu DPH na léky na předpis se objevuje v programovém prohlášení vlády. Jeho realizace zatím pokulhává, podle odhadů farmaceutického sektoru by ale mohla změna představovat výpadek v příjmech státu ve výši až 14 miliard korun ročně. Senátoři oslovení redakcí Zdravotnického deníku se shodují, že dostupnost léků je důležité téma. Liší se ale v pohledu na efektivitu i proveditelnost navrhovaného opatření.
Matušek: Na dluh státu ne
Místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví Zdeněk Matušek (za ANO) by zavedení nulové sazby daně podpořil, avšak pouze za určitých podmínek. „Vláda by měla splnit svůj závazek z programového prohlášení a zavést 0 % DPH na léky na předpis, ale pouze na základě podrobné analýzy dopadů na státní rozpočet a pokud by byl výpadek příjmů dostatečně kompenzován jinými zdroji,“ uvedl.
Stejnou podmínku by podle něj bylo nutné splnit zejména v případě, že by opatření skutečně znamenalo miliardový propad příjmů státu. „Návrh bych podpořil jen při dostatečné sanaci výpadku příjmů státního rozpočtu,“ doplnil s tím, že si dokáže představit kombinaci úspor nebo vyšších příjmů jinde. Zadlužování státu by ale podle něj řešením být nemělo.
Pacient ve slabší pozici
Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Tomáše Fialy (za ODS) je však otázkou, zda by snížení DPH vůbec vedlo ke zlevnění léků. „Jakékoliv snížení DPH v zásadě na cokoliv povede k navýšení marže prodávajícího. Zlevní pár věcí, které se budou dobře komunikovat, a jinde se neprojeví. Zaplatí to pouze státní rozpočet,“ míní.
Podle Fialy by stát jen obtížně zajistil, aby se nižší daň skutečně promítla do konečných cen. „Řekne se, že se zboží muselo zdražit, že byl tlak na cenu, ale že zákazník to nepocítí, protože se přece snížilo DPH. Stát toto podle mě nezajistí,“ uvedl. Dodal také, že ani případná negativní publicita by výrobce nebo distributory pravděpodobně neodradila. „Léky budou pacienti potřebovat i nadále,“ poznamenal.
Mohlo by vás zajímat
Matušek naopak připomíná zkušenosti z minulosti, podle nichž se změny sazby DPH u regulovaných léků do cen promítly. Klíčový je podle něj dohled státu. „Úspěch tohoto kroku závisí na tom, zda stát skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo financí udrží přísný dohled nad cenotvorbou a nedovolí výrobcům zvýšit základní ceny o ušetřených 12 % daně,“ uvedl.
Ušetřené peníze vrátit do systému
Vedle dopadu na ceny pacientů by nulová sazba DPH znamenala i výraznou úsporu pro zdravotní pojišťovny. Ta by podle odhadů mohla činit zhruba 7,5 miliardy korun ročně. Podle Matuška by tyto peníze měly směřovat zpět do systému zdravotní péče, konkrétně do inovativní léčby, preventivních a screeningových programů, podpory mladých lékařů v regionech, rozvoje domácí a následné péče, ale i do elektronizace, využití dat či zavádění nástrojů umělé inteligence.
„Systém veřejného zdravotního pojištění se dlouhodobě potýká s napjatými rozpočty a rostoucími náklady, proto by tyto prostředky měly být využity k posílení kvality a dostupnosti péče,“ uvedl.
Fiala: Plošná řešení moc nefungují
Diskuse se vede také o tom, zda je nulová DPH nejvhodnějším nástrojem pro zajištění dostupnosti léků. Podle Matuška bývá cílená pomoc ekonomicky efektivnější, plošné opatření je ale politickým rozhodnutím. „Cílená podpora je pro stát levnější a pro konkrétní ohrožené lidi potenciálně výhodnější… Rozhodnutí pro plošné řešení je obecně vnímané spíše jako politická priorita vlády,“ uvedl.
Fiala připouští, že plošná podpora by mohla mít určitý efekt, protože právě ohrožené skupiny pacientů léky potřebují nejvíce. O funkčnosti samotného opatření ale pochybuje. „Plošná podpora by vlastně měla dobrý efekt, musela by ale sama o sobě fungovat, o čemž pochybuju,“ uvedl.
