Vláda si do svého programového prohlášení vepsala ambiciózní cíl – nulovou DPH na léky na předpis. Cesta k levnějším lékům by ale podle všeho vedla přes rozpočtovou propast hlubokou 14 miliard korun. Opoziční poslanci Eva Šrámková z Pirátů a Róbert Teleky z KDU-ČSL varují, že bez přísné kontroly a jasných dat by se z ušlechtilého slibu stalo jen drahé politické gesto, které zaplatíme všichni.

U nulové daně na léky leží na jedné misce vah dostupnost péče pro co největší počet občanů, na druhé realita státní kasy. Ačkoliv oba oslovení poslanci sedí v opozičních lavicích, jejich pohled na vládní závazek není čistě odmítavý, nýbrž opatrný.

Program není marketingový leták

Pro poslankyni za Piráty Evu Šrámkovou, která je profesí lékařka, je dodržování vládních slibů otázkou politické kultury. Zdůrazňuje však, že slepé následování textu bez ohledu na ekonomické dopady je cestou do pekel. „Pokud si vláda něco dá do programového prohlášení, měla by to brát vážně. Program není marketingový leták, ale závazek vůči občanům,“ říká Šrámková.

Zároveň však dodává, že u takto citlivého tématu je nutné jasně ukázat dopady na pacienty i státní rozpočet. Podobně to vidí i lidovecký poslanec Róbert Teleky. Ten sice uznává, že je správné usilovat o naplnění vládního závazku, ale ne za každou cenu. Opatření musí skutečně vést ke snížení cen léků pro pacienty v lékárnách, případně k úsporám veřejného zdravotního pojištění.

K tématu:

Kde vzít 14 miliard?

Největším kamenem úrazu je odhadovaný výpadek příjmů státu, který se pohybuje mezi 12 až 14 miliardami korun ročně. V době, kdy se bojuje o každou miliardu na důchody, platy státních zaměstnanců či výstavbu dálnic, jde o sumu, kterou nelze jen tak přehlédnout.

Šrámková jako zastánkyně datového přístupu varuje před nezodpovědností. Podle ní by takový krok vyžadoval buďto škrty, nebo další zadlužení, což odmítá. „Ve zdravotnictví osobně nevidím prostor, kde by bylo možné takovou částku ‚ušetřit‘ bez dopadu na dostupnost péče,“ varuje poslankyně. Nechce totiž podle svých slov podporovat řešení, které by ve výsledku pacientům nepřímo uškodilo.

Teleky k tomu doplňuje, že v současné rozpočtové situaci by mělo být případné snížení daně doprovázené odpovídajícími úsporami na výdajové straně státu. „Nepovažuji za odpovědné řešit výpadek dalším zadlužováním,“ zdůraznil.

Mohlo by vás zajímat

Aby peníze neuvízly v řetězci

Zásadní obavou obou poslanců je, zda by se „odpuštěná“ daň skutečně projevila v peněženkách občanů. Hrozí totiž, že si úsporu rozdělí farmaceutické firmy a distributoři skrze navýšení svých marží.

„Aby se snížení DPH opravdu propsalo do nižších doplatků, musel by stát nastavit velmi přísné kontrolní a regulační mechanismy napříč celým řetězcem, od výrobce po lékárnu. To by znamenalo další administrativní i finanční náklady. Bez silné kontroly hrozí, že část úspory skončí jinde než u pacientů,“ vysvětluje Šrámková.

Teleky v tomto bodě souhlasí. Bez jasných pojistek by podle něj celé opatření postrádalo smysl. „Klíčové je nastavení jasných kontrolních mechanismů a případná úprava cenové regulace tak, aby bylo zaručené, že snížení DPH skutečně sníží maximální cenu pro pacienta,“ je přesvědčený.

Adresnost místo plošnosti?

Oba zákonodárci upozorňují, že český zdravotnický systém už dnes obsahuje určité ochranné prvky, jako jsou limity na doplatky. Místo plošného snižování daně, které by ušetřilo peníze i majetnějším, navrhují zaměřit se na ty nejzranitelnější.

„Plošné snížení DPH pomůže všem, včetně těch, kteří to nepotřebují. Proto je třeba pečlivě zvážit efektivitu takového kroku,“ míní Teleky. Podle něj je sociální dostupnost léků možné řešit adresnou pomocí ohroženým skupinám.

Šrámková jde v úvaze ještě dále a navrhuje užší spolupráci mezi resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí. „Smysluplnější než plošné opatření by bylo lépe identifikovat ohrožené skupiny, například seniory s nízkými příjmy nebo chronicky nemocné, a cíleně jim pomoci. Pomoc má být přesná, ne plošná,“ tvrdí poslankyně Pirátů.

A co s penězi, pokud by pojišťovny díky nulové dani skutečně ušetřily? Oba poslanci mají jasno: prostředky musí zůstat v systému. Zatímco Teleky by je směřoval do prevence a zkrácení čekacích dob či financování moderní léčby, Šrámková připomíná akutní potřebu investic do duševního zdraví, modernizace nemocnic i stabilizace mladých zdravotníků v regionech. Shodují se však v jednom – vládní slib je sice líbivý, ale jeho realizace bez precizní analýzy by mohla být víc ke škodě než k užitku.