Pohyb by měl být podle odborníků jedním ze základních nástrojů moderní medicíny. V posledních desetiletích se však z klinické praxe vytrácel. Změnit to má mimo jiné připravovaná Klinika pohybové a sportovní medicíny, kterou chystá zdravotnický holding AKESO ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Přestože moderní medicína dnes disponuje účinnou farmakoterapií, která dokáže výrazně zlepšit prognózu mnoha onemocnění, podle odborníků by se neměl opomíjet význam pohybu. Působí totiž na organismus komplexně a zasahuje do celé řady biologických procesů.
„Naši pacienti si neuvědomují, že sval není jen orgán, který hýbe končetinou a celým tělem. To je vysoce aktivní orgán, který vyplavuje stovky účinných látek, takzvaných myokinů, které působí na vzdálené orgány. Na kost, na mozek, na cévy, na játra. A při každém pohybu dávkuje léčebnou látku,“ vysvětlil v podcastu Zdravotnického deníku předseda České společnosti tělovýchovného lékařství Martin Matoulek.
Návrat tělovýchovného lékařství
Podle Matoulka sehrál v ústupu pohybu z medicíny roli také vývoj zdravotnického systému po roce 1989. Tělovýchovné lékařství totiž postupně ztratilo své místo ve vzdělávání budoucích lékařů. Teprve v posledních letech se medicína začíná k významu pohybu vracet.
Studie totiž stále jasněji ukazují, že pravidelná fyzická aktivita dokáže zlepšit řadu zdravotních parametrů – kromě pozitivního vlivu na glykémii, krevní tlak či cholesterol má také antidepresivní efekt.
Klinika propojí medicínu, sport i výzkum
Právě návrat pohybu do medicíny je jedním z hlavních motivů projektu nové Kliniky pohybové a sportovní medicíny, kterou připravuje zdravotnický holding AKESO ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Vzniknout má moderní pracoviště propojující prevenci, diagnostiku, léčbu i rehabilitaci do jednoho koordinovaného systému. Pacienti by tak měli mít přístup ke komplexní péči na jednom pracovišti.
Podle Matoulka je projekt výjimečný také propojením akademického prostředí, klinické praxe a soukromého zdravotnického sektoru. To by mohlo umožnit rychlejší převádění poznatků ze zahraničních studií do každodenní praxe. „Vidím tam i velkou možnost výchovy budoucích fyzioterapeutů, trenérů,“ uvedl.
Inspirace i pro péči o seniory
Jednou z velkých výhod nové kliniky může být propojení různých skupin pacientů. Trenéři či fyzioterapeuti budou pracovat nejen s běžnou populací nebo chronicky nemocnými, ale také s (bývalými) vrcholovými sportovci. Zkušenosti ze sportovního tréninku by se díky tomu mohly přenášet i do péče o pacienty s nižší fyzickou zdatností.
Principy práce s pohybem by se postupně mohly promítnout například do péče o seniory. „Mít takového trenéra v domově seniorů, který rozdá činky na lůžka a dá jim pětiminutovku, což bohatě stačí, může rozsvítit den,“ podtrhuje s tím, že i osmdesátiletí senioři si překvapivě rychle znovu umí vybavit pohyby, které byli zvyklí dělat dříve.
