Dohodovací řízení, v němž se rozděluje skoro 600 miliard putujících na zdravotnictví, čeká velký třesk. Ministr Adam Vojtěch chystá totální přestavbu systému dojednávání úhrad, která má skoncovat s érou „invalidního“ režimu. Místo každoročních dohadů o procentuálním navýšení má přijít celoroční vyjednávací proces postavený na tvrdých datech a mířící k platbám za výsledky péče. Vizi představila konference NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení.

„Chceme do budoucna podstatně změnit koncept dohodovacího řízení. Zásadně zreformujeme zákon o veřejném zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách, připravujeme tedy velmi komplexní legislativní změnu. Ale už teď můžeme realizovat pilotní projekt komplexnějšího dohodovacího řízení, které by mělo obsahovat mnohem více než jen téma úhrad,“ uvádí ministr zdravotnictví Vojtěch.

Ministerstvo proto zveřejnilo vůbec největší datové sady v historii. Je jich celkem 50 a dělí se do osmi dimenzí zachycujících výkonnost poskytovatelů, dostupnost péče i demografii.

„Nemůžeme si namlouvat, že se situace zásadním způsobem neproměňuje. Máme za sebou rok 2025, ve kterém se odehrálo nejméně porodů v historii tohoto státu. Před pěti lety jsme měli 120 tisíc porodů, teď 75 tisíc. Bude tím ovlivněna struktura péče. V porodnictví dojde k zásadní restrukturalizaci sítě, stejně jako v oblasti pediatrie. A musíme řešit otázku stárnutí populace. Víme, že v systému potřebujeme vytvořit 10 tisíc lůžek dlouhodobé péče, které by měly být transformovány z lůžek akutních,“ načrtává Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

Spousta trojských koní

Právě kvalitní data se nyní stanou zásadním nástrojem pro dohodovací řízení o úhradách. V něm se nyní rozděluje 600 miliard korun mezi 15 segmentů – ovšem poslední roky ne příliš úspěšně.

„V minulých letech dohodovací řízení v naprosté většině případů nenaplnilo svůj potenciál. Fungovalo v takovém invalidním režimu. Proč tomu tak bylo? Používalo pouze základní set informací o výdajích, nákladech a příjmech, ale nedívalo se více do hloubky na to, jak české zdravotnictví v jednotlivých oblastech reálně funguje. Hlavním důvodem invalidity systému ovšem nebyl nedostatek dat, ale spousta dalších trojských koní, které sem byly legislativou vloženy,“ konstatuje náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

Háček podle něj tkví už v samotném faktu, že dohodovací řízení ukotvuje jeden paragraf o několika větách. Přitom by si zasloužilo podstatně podrobnější úpravu. A na tom také ministerstvo zdravotnictví nyní pracuje. Mělo by jít o jednu z prvních legislativních úprav, které chce úřad předložit ve druhé polovině letošního roku.

Dohodovací řízení bude celoroční

Jednou z hlavních slabin přitom je, že horizont jednoho roku, o kterém se v dohodovacím řízení jedná, je velmi krátký a neumožňuje střednědobé plánování. Podmínka ročního omezení by tak z legislativy měla zmizet. Navíc by se v dohodovacím řízení nemělo jednat jen o výši úhrady a regulačních mechanismech, ale i o struktuře sítě či personálním zajištění. A podstatně větší roli by měly hrát smlouvy svázané s výsledky péče.

„Zároveň chceme, aby ministerstvo hrálo v celém procesu větší roli. Aby nebylo pouze svolavatelem dohodovacího řízení, ale mediátorem. Aby všechny strany, které se účastní, procesem provádělo, a dostatečně jasně, srozumitelně a na základě dat komunikovalo priority státu. Tedy co vlastně v budoucnu od českého zdravotnictví chceme,“ popisuje Švec.

Zásadní změnou má být také fakt, že několik kol jednání, která probíhají od března do června, vystřídá celoroční průběžný vyjednávací proces.  

Pilot odstartuje už tento měsíc

„A protože nechceme marnit čas a čekat, až nové dohodovací řízení projde legislativním procesem, rozhodli jsme se už letos spustit pilotní projekt. V něm bychom otestovali funkčnost nového konceptu. Zahájíme ho v druhé polovině března, přičemž bude mít omezený rozsah, tedy okruh účastníků. Byli bychom rádi, kdybychom v něm dokázali ověřit klíčové otázky. Například, jaké informace ještě potřebujeme a v jaké podobě by měly být,“ přibližuje Švec.

Pilot by měl také navrhnout, jak by mohly vypadat úhradové mechanismy za výsledky léčby v jednotlivých segmentech. A co všechno je pro jejich zavedení potřeba – například adekvátní vykazování. Cílem je také ověřit, zda vůbec lze navázat pravidla hrazení na delší dobu než účetní období jednoho roku. Nebo jestli se najde shoda na parametrech transformačních plánů v segmentech na úrovni celého Česka. Zjištění pak chce ministerstvo průběžně komunikovat na seminářích.

„Cílem je, abychom ve chvíli, kdy se naplno projeví demografická změna, což bude v polovině příští dekády, viděli efektivně řízené a organizované zdravotnictví postavené na upgradovaných základech a opřené o data,“ dodává Švec.