Do roku 2040 budeme potřebovat minimálně 9 500 nových lůžek následné a ošetřovatelské péče, abychom zvládli stárnutí populace. A obrovská výzva čeká porodnictví, které se musí popasovat s klesající porodností a zároveň udržet kvalitu péče. Ukázala to data, která zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví jako podklad k dohodovacímu řízení o úhradách pro další rok.
„Dohodovací řízení musí stát na přesných datech, nikoli na dojmech. Proto zpřístupňujeme nejrozsáhlejší datovou základnu, jaká kdy byla pro tento proces k dispozici. Všichni účastníci jednání i občané tak mají stejné informace o dostupnosti péče, vývoji nemocnosti i potřebách pacientů v jednotlivých regionech. Jen tak můžeme dospět k dohodě, která bude odpovídat reálným potřebám systému,“ vysvětlil v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Data přitom potvrzují výrazný pokles porodnosti a zásadní demografickou změnu. Počet obyvatel ve věku 80 a více let vzroste během následujících 15 let více než 2x. Zásadně tak stoupne potřeba dlouhodobé a následné péče. Z dnešních přibližně 550 tisíc pacientů může být kolem roku 2040 téměř 760 tisíc.
„Nová data nám umožňují poprvé detailně modelovat budoucí potřeby zdravotních služeb podle regionů, věkových skupin i typů péče. Bez těchto informací nelze efektivně plánovat kapacity ani reagovat na stárnutí populace a rostoucí tlak na dlouhodobou a následnou péči,“ poukazuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.
Individuální dohody místo plošných opatření
Díky zveřejněným datům nyní vidíme, ve kterých krajích scházejí domácí hospice, které regiony mají příliš mnoho geriatrů ve věku, kdy už by sami mohli do důchodu či jaké porodnice nesplňují základní indikátory kvality. Díky tomu budou moci poskytovatelé a plátci debatovat o cílenějších opatřeních, které se zaměří na nejproblematičtější regiony a odbornosti. Plošný přístup by tak měly vystřídat individuální dohody.
„Plošná opatření nefungují a fungovat nemohou. Každý region má jiné potřeby, a právě proto zveřejňujeme detailní data, která umožní individuální dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli. Cílem je řešit konkrétní problémy v konkrétních místech – ať už jde o nedostupnost péče, nadbytečné kapacity nebo potřebu rozvoje nových služeb,“ konstatuje náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.
Mohlo by vás zajímat
Lepší plánování investic i podklad pro národní strategie
Data zároveň slouží jako podklad pro připravované národní strategie v oblasti onkologie, kardiovaskulárních onemocnění, geriatrie, paliativní péče či reorganizace porodnické sítě. A poskytovatelé péče díky nim získají vodítko k efektivnímu řízení a plánování investic tak, aby odpovídaly poptávce po péči.
„Nové analytické podklady nám umožňují strategicky plánovat změny ve struktuře pacientů, optimalizovat podíl akutních a následných lůžek a pružně upravovat rozsah poskytovaných služeb podle reálné potřeby,“ popisuje Petr Kolouch, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka.
Nově publikovaná data zahrnují více než 50 datových sad v osmi dimenzích. Mapují dostupnost zdravotní péče až na úroveň obcí s rozšířenou působností, ukazují regionální rozdíly v zajištění jednotlivých segmentů, analyzují počty výkonů podle jednotlivých nemocnic a dovolují modelovat budoucí potřeby zdravotních služeb.
Podrobná data z jednotlivých oblastí péče bude Zdravotnický deník publikovat v nejbližších dnech.
