Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se v genové a buněčné terapii v hematoonkologii daří dosahovat dobrých výsledků. Pojišťovna poukazuje na rychlé rozšiřování léčby i rostoucí počet pacientů, kteří k ní mají přístup. Tématu se věnovalo tradiční sympozium Zdravotnického deníku Genové a buněčné terapie v Česku.

Ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP Alena Miková kvituje posun CAR-T léčby do časnějších fází u lymfomů a vstup přípravků na mnohočetný myelom do centrové léčby. „Dokonce bych řekla, že je to možná výkladní skříň Evropy v rámci dostupnosti všech přípravků CAR-T,“ říká.

Posun do dřívějších linií se pak mimo jiné odráží na počtu pacientů. „V roce 2021 bylo léčeno 22 pacientů, v roce 2025 to bylo už 62 pacientů, tedy přibližně trojnásobek,“ podtrhuje Miková.

Podle přednosty Kliniky hematoonkologie FN Ostrava Romana Hájka lze stávajícími prostředky vyléčit třetinu pacientů. „Myslíme si, že zavedením nové moderní imunoterapie – CAR-T bispecifických protilátek – se dostaneme k vyléčení 50 % pacientů,“ dodává.

Předseda České myelomové skupiny Roman Hájek při rozhovoru pro Zdravotnický deník. Foto: Radek Čepelák

Center je dostatek

I úroveň léčby lymfomů je na dobré úrovni. „Za ta léta se nám podařilo vybudovat síť center, která je schopna postarat se o pacienty, včetně té nejnovější terapie. Máme velmi dobrou spolupráci s centry na krajské úrovni, kteří nám referují problematické pacienty,“ říká přednosta I. Interní kliniky – hematologie 1. LF a VFN Praha Marek Trněný.

Profesor Marek Trněný se na sympoziu Genové a buněčné terapie v Česku podělil o nejnovější data dokládající účinnost CAR-T terapií. Foto: Radek Čepelák

Počet center je podle předsedy České hematologické společnosti Pavla Žáka dostačující. „Pokud bude počet pacientů přibývat, domnívám se, že to není problém navyšování počtu center. Spíš půjde o to, abychom logisticky správně pacienty přeposlali, kam je třeba,“ vysvětluje s tím, že sledování pacienta po léčbě nemusí být opřené pouze o specializovaná pracoviště, ale i o centra rozšířené hematologické péče.

Naděje na remisi i vyléčení

Co je nejhorší pro samotné pacienty? Podle koordinátorky Klubu pacientů s mnohočetným myelomem Alice Onderkové je největším šokem okamžik sdělení diagnózy. „Pacientům se doslova a do písmene obrátí celý svět vzhůru nohama. Ztrácejí mnohé jistoty,“ říká.

Zleva pacientka po hematoonkologické diagnóze Ivana Pařízková, koordinátorka Klubu pacientů s mnohočetným myelomem Alice Onderková a předseda České hematologické společnosti Pavel Žák. Foto: Radek Čepelák

Je to právě CAR-T terapie, která podle přednosty Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno Michaela Doubka přináší pacientům novou naději. „Tu léčbu podáváme jako postup, kterým můžeme zlepšit, respektive dosáhnout remise, případně vyléčení toho onemocnění,“ doplňuje.