V době rostoucí geopolitické roztříštěnosti a citelného ústupu Spojených států z financování mezinárodních zdravotnických projektů se Evropská unie rozhodla zaplnit vzniklé vakuum a potvrdit svou roli globálního lídra. Na summitu One Health v Lyonu představila Evropská komise první konkrétní obrysy své iniciativy pro odolnost globálního zdraví. Plánuje jej podpořit masivními finančními závazky přesahujícími 20 miliard korun.
Atmosféra v Lyonu jasně odrážela proměnu světového pořádku. Zatímco Washington pod novým rozpočtovým směrem výrazně omezuje své příspěvky, Brusel vysílá opačný signál. Celkový balíček ve výši téměř 800 milionů eur (asi 20 miliard korun) má za cíl nejen bojovat s infekčními onemocněními, ale také připravit svět na budoucí pandemie a rostoucí hrozbu antimikrobiální rezistence. Tato iniciativa, kterou předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová poprvé nastínila ve svém loňském projevu o stavu Unie, se nyní mění z politického konceptu v konkrétní nástroj mezinárodní politiky.
Tropické nemoci na vzestupu
Největší část prostředků, celkem 700 milionů eur, směřuje do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Přestože je částka nominálně nižší než v předchozím cyklu a je rozložena do čtyř let, představuje klíčový pilíř kontinuity. Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela tento krok vnímá nejen jako akt solidarity, ale jako pragmatickou investici do stability. Podle jeho slov je „bezpečnost globálního zdraví společnou odpovědností a strategickou investicí do naší společné budoucnosti“.
Kromě podpory Globálního fondu se Evropa zaměřuje na specifické hrozby, které neznají hranice. Částku 46,5 milionu eur Komise vyčlení na posílení zdravotní bezpečnosti v Africe. Zvláštní důraz přitom bude klást na sledování nemocí a odolnost mikrobů vůči léčbě. Dalšími 50 miliony eur podpoří výzkum a vývoj nových antibiotik a léků na opomíjené tropické nemoci, jako například horečku dengue. Právě tyto choroby se v důsledku klimatických změn začínají objevovat i na evropském kontinentu. To dává investicím do výzkumu naléhavý bezpečnostní rozměr.
Evropská komisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Hadja Lahbibová k tomu uvedla, že Komise prostřednictvím svého úřadu HERA posiluje připravenost EU podporou inovací v oblasti antibakteriálních přípravků a dalších opatření proti antimikrobiální rezistenci. Tato snaha o technologickou suverenitu v medicíně je přímo navázaná na širší ekonomickou a geopolitickou strategii Unie.
Sestry: Nejprve zajistěte péči v EU
Reakce občanské společnosti jsou však smíšené. Koalice neziskových organizací sice ocenila ambici EU vést, ale zároveň varuje, že reálné finance jsou stále pod tlakem. Upozorňují, že bez navýšení rozpočtů v příštím dlouhodobém finančním rámci riskuje Unie to, že její politické ambice zůstanou jen na papíře. Kritické hlasy zaznívají i z řad evropských zdravotníků. Evropská federace sester upozorňuje, že lídrem na světové scéně může být EU pouze tehdy, pokud budou dostatečně odolné i její vlastní vnitřní systémy, které se potýkají s nedostatkem personálu a vyčerpáním.
Zatímco Spojené státy ve svém návrhu rozpočtu pro rok 2027 počítají s citelným snížením prostředků na globální zdraví a upouštějí od adresného financování konkrétních nemocí, Evropa se snaží dokázat, že je schopná nést břemeno odpovědnosti. Otázkou však zůstává, zda v době napjatých národních rozpočtů a vnitřních krizí dokáže Brusel toto tempo udržet. Veřejná konzultace k nové iniciativě končí 13. dubna a před létem by měla Komise představit finální, detailní strategii, která definitivně určí, zda se Evropa stane skutečným garantem světové zdravotní bezpečnosti.
Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
