Přestože už pandemie Covidu skončila před přibližně čtyřmi lety, následky pociťujeme dodnes. A to jak ze zdravotnického, tak z ekonomického hlediska. Podle nejnovější analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si ekonomickou kouli na noze způsobenou největší zdravotní globální krizí od takzvané španělské chřipky poneseme ještě několik let v podobě long Covidu. Přímé i nepřímé náklady se šplhají do závratných výšin, vyčísluje OECD.
Long Covid, tedy syndrom, který se u některých lidí prodělavších onemocnění Covid-19 projevuje přetrvávajícími symptomy (únava, kognitivní dysfunkce apod.), dosud patří mezi poměrně významné obtíže ze zdravotního i hospodářského hlediska.
Long Covid zasáhl podle nejnovější analýzy OECD asi 75 milionů obyvatel v členských zemích této organizace, tedy něco přes pět procent její populace. V roce 2021, kdy pandemie Covidu vrcholila, se přímé náklady na léčbu long Covidu pohybovaly kolem 53 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,1 bilionu korun).
230 miliard korun ročně
Od té doby se tyto náklady výrazně snížily, přesto neklesly zcela na nulu. Důvodem je přetrvávající long Covid mezi lidmi, protože ani Covid-19 úplně nezmizel. Prevalence long Covid se pohybuje pod úrovní jednoho procenta populace. Tam se podle OECD bude nacházet i během již probíhající dekády, kterou si pro účely zmíněné analýzy organizace ohraničila léty 2025 a 2035.
A bude způsobovat stále nezanedbatelné náklady. OECD odhaduje, že přímé náklady související s long Covidem se v zemích OECD a EU budou dosahovat kolem 11 miliard dolarů ročně (v přepočtu asi 230 miliard korun). Jsou zde ale také náklady nepřímé, které mají podobu nerealizovaného ekonomického výstupu, tedy jakési oběti na hrubém domácím produktu.
Náklady, které nejsou na první pohled vidět
Nepřímé náklady long Covidu by se podle OECD měly pohybovat kolem 135 miliard dolarů ročně (asi 2,8 bilionu korun). To odpovídá přibližně 0,1 až 0,2 procenta ročního HDP členských zemí OECD a EU. Pro představu se jedná o částku odpovídající asi 116 procentům ročních výdajů aktuálního českého státního rozpočtu.
Tyto nepřímé náklady vzniknou v důsledku nižší participace pracovní síly v zaměstnání (vyšší nemocnost než v případě bez long Covidu), nižší produktivity, a tedy nižšího dosaženého ekonomického výkonu (HDP) než v situaci, kdy by v populaci žádný long Covid nepřetrvával. Největší nepřímé náklady long Covidu vznikají v prvním roce po prodělání covidové infekce, a to v podobě ztráty pracovního výkonu o pět až deset procent (pochopitelně jen u lidí, kteří long Covid mají).
Autoři analýzy se ovšem nespokojili s pouhým vyčíslením nákladů způsobených long Covidem. Zdůrazňují, že tento syndrom nepředstavuje pouze zdravotnický problém, který se přetavuje do ekonomických nákladů. Podle nich jde o problém zasahující do řady dalších oblastí. Předkládají tak i některá doporučení, jak ekonomické a celospolečenské náklady long Covidu snížit.
Mohlo by vás zajímat
Zefektivnit boj s následky long Covidu
Podle autorů analýzy je zapotřebí, aby došlo k propojení a koordinaci různých oblastí, které mohou pomoci tyto náklady snižovat. Vedle zdravotnictví se jedná například o vzdělávání, sociální ochranu nebo také oblast, kterou bychom v českých podmínkách označili nejspíše jako aktivní politiku zaměstnanosti.
Jde zkrátka o to, aby se lidé zasažení long Covidem mohli díky pomoci co nejdříve vrátit do plnohodnotného života. To znamená především vrátit se zpět do zaměstnání, které v důsledku onemocnění museli na nějaký čas (nebo navždy) opustit. Zároveň jim pomoci rozvíjet kvalifikaci, aby neztratili krok s vývojem ve svém oboru. A v neposlední řadě se zaměřit také na péči o duševní zdraví. Vyřazení například z pracovního procesu kvůli long Covidu s sebou totiž může přinášet právě vznik duševní nepohody.
Samozřejmě by se podle OECD nemělo zapomínat také na to, aby se medicína i nadále zaměřovala na výzkum, jak zefektivnit boj s long Covidem. Tedy aby prodělání Covidu zanechalo na co nejméně lidech co nejmenší trvalé následky. V tom může pomoci i mezinárodní spolupráce a koordinace, uzavírají autoři analýzy z dílny OECD.
