Největší českou zdravotní pojišťovnu čeká od července 2026 radikální změna. Šest regionálních ředitelství se smrskne na dvě – v Plzni a v Brně. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) si od historické změny slibuje jednotná pravidla pro pacienty i lékaře napříč republikou a hladší digitalizaci. Rušení klientských poboček se však pojištěnci bát nemusí.

Správní rada VZP v pondělí schválila plán ředitele Ivana Duškova na zásadní organizační změnu. „K důvodům, které k tomu pana ředitele vedly, patří sjednocení smluvní politiky, lepší nastavení procesů a zlepšení efektivity. Platnost bude od 1. 7. 2026. Mělo by to být jednodušší, srozumitelnější a s jednotnou strukturou řízení,“ shrnul na briefingu po jednání správní rady její předseda Kamal Farhan (ANO).

Doposud měla VZP šest regionálních ředitelství, nově budou dvě. Jedno v Plzni, druhé v Brně. První vznikne sloučením pracoviště v Praze, Ústí nad Labem a Plzni a jeho vedením je pověřena plzeňská ředitelka Lenka Hlavsová. Druhé ředitelství vzniklé z pracovišť v Ostravě, Brně a Hradci Králové má vést dosavadní ředitelka pracoviště v Brně Petra Pevná.

„Jsem jako předseda správní rady přesvědčen, že dojde k většímu zachování stability VZP, zajištění efektivnějšího řízení a zjednodušení při rozvoji digitalizace,“ dodává Farhan.

Změna usnadní zavádění novinek

Dnes přitom mohl mít klient či poskytovatel odlišnou zkušenost při řešení stejné věci podle toho, ve kterém kraji se nacházel.

„Za poskytovatele si pamatuji období, kdy bylo 14 poboček. Takže byla pražská a středočeská. Jenže pacienti nestonají podle poboček, ani si podle toho nevybírají zdravotnická zařízení. Byly tam poměrně značné problémy, protože dohoda mezi pobočkami byla těžká. Přechod na šest poboček tak znamenal pro poskytovatele z hlediska komunikace s VZP velký krok dopředu. A tohle je další stupeň,“ říká k tomu místopředseda správní rady Tom Philipp (KDU-ČSL).

Zároveň stávající systém zvyšoval riziko nejasností a chyb. A protože nyní VZP chystá řadu novinek, k nimž patří platba za kvalitu, nový přístup k inovacím či větší podpora prevence, potřebuje jednotný koordinovaný postup.

Mohlo by vás zajímat

Zavírání klientských poboček teď není na stole

Podle Ivana Duškova se tak díky změně sjednotí smluvní politika pojišťovny, interní systémy i právní stanoviska. Na dotaz novinářů zároveň sdělil, že důvodem určitě není redukce zaměstnanců ani kamenných poboček.

„U zaměstnanců si to ani nedokážu představit, protože stojíme před řadou nových výzev. Třeba konceptu koordinátorů péče. Spíše se tedy ukazuje, že zaměstnance budeme potřebovat, byť třeba v jiné úloze. U regionálních poboček s ohledem na klientská pracoviště, kterých máme 197, můžeme výhledově dojít k nějaké úspoře. Musí ale být kompenzována digitální službou. Když se staneme plně digitalizovanou institucí, jako dnes třeba banky, můžeme otevřít diskuzi o nadbytku klientských pracovišť. To ale zatím není aktuální,“ konstatuje Ivan Duškov.

Součástí reorganizace je také vznik nového odboru pro vstup inovací do systému a úseku strategického řízení. Dva úseky IT se navíc spojí do jednoho.

Na konci roku sekera 17 miliard

A jak si nyní největší česká zdravotní pojišťovna vede ekonomicky? Na konci dubna měla na běžném účtu základního fondu 19,1 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až duben dosáhl 7,3 miliardy. Pokud by ovšem zahrnul chystané přerozdělení financí ve prospěch zaměstnaneckých pojišťoven, které již schválil prezident, byl by záporný ve výši minul 0,2 miliardy. Ke konci roku tak pojišťovna počítá se záporným výsledkem hospodaření minus 17,2 miliardy korun.

Za první čtyři měsíce tohoto roku dosáhly příjmy pojišťovny 115,6 miliardy, což je 35,2 % zdravotně pojistného plánu. Výdaje ze základního fondu činily 108,3 miliardy, tedy 31,7 % plánu. Na zdravotní služby přitom putovalo 103,9 miliardy.