Téměř pětina poskytovatelů sociálních služeb nevylučuje omezení péče a čtvrtina připouští propouštění. Podle dat Asociace poskytovatelů sociálních služeb získala většina organizací letos nižší dotace než před rokem, přitom musela začít platit vyšší mzdy. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) přislíbil, že se bude jednat o dodatečném financování.
Domovy pro seniory, pečovatelské služby i další sociální zařízení trpí nedostatkem financí na svůj provoz a mzdy. Některé už uvažují o propouštění nebo omezování péče. Vyplývá to z průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), kterého se zúčastnilo 197 organizací.
Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a další potřebné skupiny jsou závislí na státních dotacích. Podle APSS letos tři čtvrtiny těchto organizací obdržely nižší příspěvek než v loňském roce, a to navzdory tomu, že vláda rozhodla o zvýšení platů.
„Letošní státní dotace, bez nichž by poskytování sociálních služeb nebylo možné, se k poskytovatelům z důvodu rozpočtového provizoria dostávají pozdě. Zejména v důsledku rozhodnutí vlády o zvýšení základních platových tarifů o pět procent jsou také v nedostatečné výši,“ uvedl prezident APSS Jiří Horecký. Podle něj se tak řada organizací dostala do finanční pasti.
Přežívání z rezerv a darů
Podle průzkumu letos získalo nižší dotaci než před rokem 74 procent oslovených organizací. Pokud se situace nezmění a nepřijdou další peníze, tři pětiny poskytovatelů budou nuceny omezit mimořádné odměny zaměstnancům, případně je přestanou vyplácet úplně. Další úsporná opatření plánuje téměř polovina organizací a přibližně čtvrtina připouští propouštění. Zhruba pětina zařízení nevylučuje omezení péče.
V zařízeních zřizovaných státem nebo kraji se zaměstnanci řídí platovými tabulkami a vláda jim od dubna zvýšila tarify o pět procent. V neziskových, církevních a soukromých zařízeních se však vyplácí mzdy, nikoliv platy. Ty se od dubna zvýšily jen v necelé čtvrtině organizací, přičemž většina přidávala méně než o pět procent.
Asociace zároveň upozorňuje na rostoucí provozní výdaje, nové zákonné povinnosti, investice do kybernetické bezpečnosti i náklady na opravy a obnovu vybavení. Některé organizace podle ní přežívají jen díky finančním rezervám a darům. Část poskytovatelů uvedla, že bez dodatečné podpory bude muset rozsah péče omezit nebo ji zcela ukončit. „Sociální služby jsou opět ohroženy. Není možné jim zvyšovat náklady a tvářit se, že to někdo zaplatí,“ upozornil Horecký.
Mohlo by vás zajímat
Protestují i kraje
Výhrady k postupu vlády už dříve vyjádřily také kraje. Kritizovaly, že kabinet rozhodl o zvýšení výdělků, aniž by zohlednil finanční dopady na jejich rozpočty. Už v polovině března proto požádaly o dodatečné prostředky na krytí nařízeného navýšení mezd v sociálních službách.
Ministr Juchelka po jednání s hejtmany tehdy uvedl, že by ministerstvo mohlo ve druhé polovině roku využít nevyčerpané prostředky určené na superdávku. Podle aktuálních propočtů však resort zřejmě žádné volné peníze mít nebude. Analýza totiž ukázala, že po přepočtu by se podpora snížila 57 procentům dosavadních příjemců. Ministr proto navrhuje úpravy parametrů superdávky, které mají zmírnit pokles příjmů. Vyšší výdaje by měly být pokryty z rezervních prostředků.
Možností dodatečného financování ze státního rozpočtu se podle APSS zabývala také komise pro sociální záležitosti Asociace krajů. Ministr Juchelka následně přislíbil další jednání.
