Vědci zkoumají parazity, kteří často způsobují vyrážku po koupání v přírodě, takzvanou cerkáriovou dermatitidu. Mapují jejich výskyt ve vodních plochách a hledají cesty, jak je ve vodě poznat před začátkem koupací sezony nebo jak snížit počet vodních plžů, kteří je přenášejí. V tiskové zprávě o tom informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Kvalitu koupacích vod pravidelně monitorují hygienické stanice, na přítomnost cerkárií v posledních týdnech upozornili například na koupališti Rolava v Karlových Varech, riziko vyrážky podle nich nelze vyloučit ani v Brušperku na Frýdecko-Místecku.

Vědci mapují rizikové lokality

Odborníci odhadují, že svědivou vyrážku, kterou mylně připisují sinicím, kopřivám nebo hmyzu, si každé léto z přírodních koupališť přinášejí stovky lidí. Přesné počty ale neznají. Chtějí se proto na onemocnění, které způsobují mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků, více zaměřit.

„Případy cerkáriové dermatitidy se v Česku objevují pravidelně už více než 60 let. Dodnes ale nevíme, kolik lidí skutečně postihuje, protože většina z nich lékaře vůbec nevyhledá a onemocnění se nedostane do žádných statistik,“ uvedl parazitolog Tomáš Macháček. Bez těchto údajů je podle něj obtížné určit rizikové lokality nebo zavádět účinná preventivní opatření.

Spolu se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) vědci proto vytvářejí databázi výskytu cerkáriové dermatitidy v Česku a mapují rizikové lokality. V pražské laboratoři vyvíjejí nové molekulární metody, které dokážou odhalit DNA parazitů přímo ve vodě.

Prevence šetrná k přírodě

„Tyto citlivé metody umožní rychlé preventivní testování koupacích vod před zahájením sezony i během ní. Oproti dosud používaným postupům budou výrazně rychlejší,“ doplnil parazitolog Jan Procházka. Zároveň hledají možnosti, jak omezit výskyt parazitů ve vodě, například snížením počtu vodních plžů, kteří jsou jejich hostiteli.

„Hledáme nové způsoby, jak snížit množství těchto plžů v nádržích, aniž bychom narušili fungování vodních ekosystémů. Naším cílem je účinná prevence, která bude zároveň šetrná k přírodě,“ uvedla parazitoložka Jana Bulantová.

V laboratorních podmínkách také vědci zkoumají, proč někteří lidé po kontaktu s cerkáriemi žádné potíže nemají a u jiných vzniká typická silně svědivá vyrážka. „Zajímá nás například, jak parazit proniká do kůže a jak na něj reaguje lidský imunitní systém. Tyto poznatky přispějí k lepší prevenci, diagnostice i léčbě onemocnění,“ dodal Macháček, který vede experimentální část výzkumu.

Mnozí lidé ani nevyhledají lékaře

Podle údajů SZÚ jsou známé jen jednotky lokalit s výskytem cerkárií za rok, v teplejších letech kolem deseti. V roce 2023 bylo nahlášeno lékaři 26 případů jimi způsobené dermatitidy, v předcházejících letech jednotky. Výjimkou byl rok 2018 se 64 případy.

„Invaze cerkáriemi se projeví pouze svědící vyrážkou nejčastěji na nekrytých částech těla, na trupu, na končetinách, na předloktí a v podkolenních jamkách. Svědivé pupínky po pár dnech, obvykle do týdne, mizí. Mnozí lidé proto ani nevyhledají lékaře,“ popsala na webu SZÚ v roce 2023 epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Mohlo by vás zajímat

„U citlivějších osob se může vyskytnout zvýšená teplota, edém kůže a zvýšená únava. Léčba je pouze symptomatická, podávají se antihistaminika, tedy léky tlumící alergické reakce a svědění,“ doplnila.

Hlavním cílem týmu je vytvořit a nabídnout nástroje, které pomohou hygienikům, provozovatelům koupališť i veřejnosti lépe předcházet cerkáriové dermatitidě. Díky přesnějšímu monitoringu bude možné včas upozornit na rizikové lokality a přijímat účinná preventivní opatření, aniž by bylo nutné omezovat koupání v přírodních vodách.