Ačkoli platformy už před lety slíbily vyšší ochranu dětí, škodlivý obsah zaměřený na vzhled a tělo neustále propadává sítem. Je nutné změnit fungování doporučovacích systémů, naléhá nová zpráva Centra pro boj s digitální nenávistí (Center for Countering Digital Hate – CCDH).

Trendy jako „SkinnyTok“, „thinspo“, „co sním za celý den“, fitspirace nebo „looksmaxxing“ oslavují tělesnou sebedisciplínu. Některé z nich velebí extrémní hubenost a drastické omezování kalorií, jiné propagují posedlost sledováním vlastní postavy, svalnatostí a fyzickou „optimalizací“.

Ačkoli se tento typ obsahu vyskytuje na všech platformách, nová zpráva CCDH upozorňuje, že zejména YouTube i nadále doporučuje mladým dívkám videa spojená s poruchami příjmu potravy (PPP). Výzkumníci analyzovali 300 doporučených videí pro teenagery v Evropské unii, Velké Británii a USA.

I když podíl škodlivého obsahu klesl z přibližně jednoho ze tří doporučených videí v roce 2024 na zhruba jedno z devíti v roce 2026, YouTube stále nabídlo škodlivá videa ve 34 případech.

„Důležitějším zjištěním však je, že YouTube dosáhl plošného zlepšení,“ řekl pro EU Perspectives Imran Ahmed, výkonný ředitel CCDH. „Toto období se shodovalo se zavedením a vymáháním zásadních předpisů pro bezpečnost na internetu – včetně aktů EU o digitálních službách (DSA) a britského zákona o on-line bezpečnosti – i s tím, že sám YouTube zavedl další ochranná opatření pro mladší uživatele.“

Jedno z devíti doporučení je stále škodlivé

Výzkumníci z CCDH vytvořili na YouTube profily vystupující jako 13leté dívky z EU, UK a USA. Následně otevřeli deset videí s tematikou poruch příjmu potravy a zaznamenávali prvních deset videí, která jim algoritmus nabídl v panelu „Další v pořadí“.

Míra škodlivých doporučení klesla na 12 % v USA, 10 % v UK a 12 % v EU. Pro srovnání: v roce 2024 dosahovaly tyto hodnoty 34,4 % (USA), 26 % (UK) a 33 % (EU).

Ačkoliv došlo k posunu, nabízený obsah byl stále alarmující. Jedno z videí typu „co sním za celý den“ dokumentovalo denní příjem pouhých 170 kalorií. Jiná zase propagovala diety s méně než 500 kaloriemi denně. CCDH přesto uznává, že vzorek byl poměrně malý a výsledky slouží spíše jako ukazatel trendů v doporučovacím systému YouTube.

Mohlo by vás zajímat

YouTube navíc videa identifikovaná CCDH po upozornění odstranil pro porušení pravidel komunity. Společnost uvádí, že obsah podporující poruchy příjmu potravy striktně zakazuje. Poukazuje také na spolupráci s organizacemi zabývajícími se duševním zdravím či na odborně garantovaná videa pro teenagery.

Varování, která lze snadno zavřít

Podle Aktu o digitálních službách (DSA) mají velmi velké platformy povinnost vyhodnocovat systémová rizika pro nezletilé – včetně dopadů na jejich fyzické a duševní zdraví – a přijímat účinná opatření k jejich zamezení.

Ve svém hodnocení rizik z roku 2025 označila společnost Google obsah propagující nebezpečné zdravotní návyky, poruchy příjmu potravy a sebepoškozování za „kritické inherentní riziko“. YouTube následně uvedl, že omezil opakované doporučování videí, která srovnávají fyzické rysy nebo idealizují určité typy postav, kondici a hmotnost mladším uživatelům.

Jako další bezpečnostní prvek představil YouTube panely s kontakty na krizovou pomoc. Zobrazují se pod citlivými videi nebo při vyhledávání rizikových výrazů. CCDH však upozorňuje, že tyto panely pro poruchy příjmu potravy fungují zatím jen ve Francii a Německu.

Během testování CCDH navíc zjistila, že 9 ze 20 testovaných vyhledávacích výrazů spojených s PPP sice zobrazilo varovnou stránku s pauzou (při předchozím testování to nebylo ani jedno), uživatelé však mohli v prohlížení výsledků snadno pokračovat kliknutím na tlačítko „přesto zobrazit“.

„Krizové panely samy o sobě nestačí,“ zdůrazňuje Ahmed. „Varovná stránka, kterou lze zavřít jediným kliknutím, nijak smysluplně neochrání dítě, které už k nebezpečnému obsahu směřuje.“ Podle něj by škodlivý obsah vůbec neměl být uživatelům nabízen. „Doporučovací systémy musí být navrženy tak, aby tento materiál nepěstovaly a nešířily. Nemůžeme spoléhat na varování, která se zobrazí až po zásahu a která lze tak snadno obejít,“ tvrdí Ahmed.

Od věkových limitů k odpovědnosti platforem

Dvě nedávné analýzy zpochybnily, zda hodnocení rizik poskytovaná samotnými platformami nabízejí dostatek informací pro ověření jejich skutečné účinnosti. Knight-Georgetown Institute srovnal veřejné hodnocení rizik společnosti Google pro EU s interními dokumenty zveřejněnými během soudních sporů v USA a dospěl k závěru, že posouzení podle DSA by měla na základě měřitelných výsledků jednoznačně dokazovat, zda reálně snižují škodlivost.

K podobnému závěru dospěla i organizace Civil Liberties Union for Europe společně s European Partnership for Democracy. Ve své studii označily schopnost dohledat a posoudit bezpečnostní opatření Googlu za „slabou“.

Výzkumníci upozorňují, že platformy často prezentují škody jako pouhé selhání jednotlivců, kteří zneužívají jinak neutrální systém, místo aby zkoumaly, jak rizika vytváří sám algoritmus – tedy způsob, jakým je obsah řazen, zesilován a optimalizován pro udržení pozornosti. Doporučovací systémy tak označili za jednu z nejhůře přezkoumatelných částí zpráv pro DSA.

Miliony hlášení

YouTube spoléhá na automatickou detekci, hlášení uživatelů a manuální kontrolu lidmi. Jen mezi lednem a březnem 2026 poslali uživatelé přes 2,2 milionu hlášení v kombinované kategorii zahrnující sebevraždy, sebepoškozování a poruchy příjmu potravy (tato čísla představují celkový počet hlášení, nikoli unikátní videa či potvrzená porušení pravidel).

Podle Ahmeda z CCDH však přetrvávající doporučování nebezpečných videí ukazuje, že současná opatření nestačí. „YouTube má jasnou povinnost chránit evropské uživatele včetně nezletilých před škodlivým obsahem souvisejícím se zdravím,“ říká Ahmed. „Náš výzkum dokazuje, že YouTube tuto povinnost neplní a že vymáhání pravidel ze strany úřadů není dostatečně přísné.“

Evropský parlament v této souvislosti nedávno vyzval k zavedení jednotné minimální věkové hranice 13 let pro přístup dětí k sociálním sítím.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.