Bohnická psychiatrická nemocnice v roce 2021 chtěla rekonstruovat oddělení pro dlouhodobě nemocné a uzavřela proto s projektanty smlouvu na zpracování projektové dokumentace. Studii a podklady pro stavební povolení měla firma odevzdat do února 2022, stavební povolení a prováděcí dokumentaci do května stejného roku. Za to měla dostat zaplaceno přes dva miliony korun.
Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvních pokutách. Za každý den prodlení s kteroukoliv etapou díla si nemocnice měla nárokovat 0,05 % ceny. A pokud by objednatel musel od smlouvy odstoupit pro její podstatné porušení, zaplatila by firma 20 % z celkové ceny. Všechny pokuty však dohromady limitoval strop poloviny ceny díla.
Zakázka se zpozdila už na začátku. Nemocnice na dotazy architektů odpověděla o patnáct dnů později, než bylo ujednáno, a toto prodlení tak šlo na její vrub.
Nemoc na rok projektanta odstavila
Následně v dubnu 2022 jednatel a jediný společník projektové kanceláře utrpěl krvácení do mozku. Strany proto uzavřely dodatek, kterým nemocnice prominula pokutu za 70 dnů prodlení. Jenže tento hlavní projektant zůstal v pracovní neschopnosti více než rok.
V důsledku toho firma první část prací odevzdala až po 436 dnech prodlení. Když pak odmítla podepsat další dodatek, nemocnice od smlouvy v rozsahu druhé etapy odstoupila. A započetla si tři pokuty: 318 tisíc za první etapu, 323 tisíc za druhou a 346 tisíc korun za odstoupení. Celkově tedy zaplatila jen 58 tisíc korun.
Nemoc jde k tíži firmy
Architekti žalovali zbylých 835 tisíc a žádali snížení pokut. U Obvodního soudu pro Prahu 8 nepochodili s tím, že smlouvu neuzavřel jednatel, ale společnost, která dílo provádí na své nebezpečí. „Nemoc jednatele a společníka proto jde k její tíži,“ konstatuje rozsudek.
Pražský městský soud pak loni v květnu verdikt potvrdil. Pokutu 0,05 % denně nepovažoval za nepřiměřenou tomu, že měla zajistit včasné podání žádosti o dotace.
Zkoumat je potřeba funkci každé pokuty
Senát Nejvyššího soudu v čele s předsedou Jiřím Němcem v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2435/2025 připomněl, že velký senát už před třemi lety moderaci smluvní pokuty od kontroly smluvního ujednání odpojil. Soud má posuzovat, jak a za jakých okolností k porušení povinnosti došlo a jak se to dotklo zájmů věřitele.
„Odvolací soud totiž neposuzoval (ne)přiměřenost konkrétního uplatněného nároku na smluvní pokutu (…), nýbrž (ne)přiměřenost samotného smluvního ujednání o smluvní pokutě,“ uvádí odůvodnění. Souhlasí s tím, že nárok na pokutu vzniká bez ohledu na příčiny prodlení.
Dodává zároveň, že „takové okolnosti a příčiny mohou být rozhodné při posuzování přiměřenosti uplatněného nároku na smluvní pokutu vzhledem k funkcím, jaké měla plnit“. Okolnosti vzniklé až po uzavření smlouvy, včetně nemoci, tedy soud vážit musí.
Jeden den prodlení, více pokut najednou
Nejvyšší soud upozornil i na souběh sankcí. Téměř rok byla kancelář v prodlení s oběma etapami najednou a nemocnice si proto účtovala pokutu dvakrát. Soudy se proto měly zabývat otázkou, jestli je i taková celková výše za dané období přiměřená.
Opřel se přitom o rozsudek sp. zn. 23 Cdo 1567/2024 z loňského června. Podle něj u pokuty za každý den vzniká každým dnem nový nárok. Soud proto může snížit i jen část připadající na určité období. „Soud může přistoupit k moderaci celkového uplatněného nároku na smluvní pokutu i tím způsobem, že sníží pouze (nepřiměřenou) smluvní pokutu požadovanou za část období prodlení dlužníka,“ cituje senát.
Že tento rozsudek vyšel až měsíc po rozhodnutí městského soudu, na věci nic nemění. Nejvyšší soud odkázal na zásadu incidentní retrospektivy, kdy rozhodnutí pouze rozvinulo závěry vyjádřené v dřívějším rozhodnutí.
Listinu přečetli, ale závěr nepřijali
Vedle napadeného právního posouzení objevil Nejvyšší soud i procesní vadu. Městský soud vyšel z toho, že pokuty měly chránit šanci nemocnice čerpat dotace z evropských fondů. „Odvolací soud však patrně přehlédl, že taková skutková zjištění soud prvního stupně neučinil,“ uvádí rozsudek. Listinu s textem 99. výzvy IROP sice provedl k důkazu, ale bez konstatovaných zjištění.
Pokud z ní chtěl odvolací soud vycházet, musel by důkaz sám zopakovat. To neudělal, a podle dovolací instance tím rozsudek zatížil vadou s možným vlivem na správnost rozhodnutí.
Vyhráno zdaleka nemají
Architekti s dovoláním uspěli jen částečně. Neprošly třeba výtky směřující proti skutkovým závěrům, například o kompenzační funkci smluvní pokuty nebo o technické možnosti svěřit druhou etapu jinému projektantovi. Obvodní soud pro Prahu 8 teď bude muset napřed zjistit funkci každé ze tří pokut, posoudit všechny okolnosti včetně nemoci zhotovitele a souběhu dvou denních pokut, a teprve poté rozhodnout, zda a o kolik je snížit.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
