Systém univerzitních nemocnic, který je prověřen zahraničními zkušenostmi, může snížit riziko korupce ve velkých nemocnicích, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v diskusním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.

„Ten systém fungoval jako mafie v rukou dvou lidí, kteří vybírali výpalné,“ řekl ke „kauze Motol“ ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Připomněl, že za dlouhá léta, která policie dnes obviněné aktéry kauzy sledovala, byl exředitel Motola Ludvík ministrem zdravotnictví a měl opakovaně negativní ekonomické prověrky.

Nejde o selhání systému

Podle ministra zanechala kauza „obrovskou skvrnu“ na tuzemském zdravotnictví, nejde ale podle něj o systémový problém. „Mafiánské praktiky neodhalíte pomocí auditů, které kontrolují ‚má dáti, dal‘, které kontrolují dokumentaci a zakázky. Pokud se z člověka stane takový mafián, jaký se stal z ředitele Ludvíka, kontroly ministerstev nebo Nejvyšší kontrolní úřad jeho jednání neodhalí, to musí odhalovat policie. A je dobře, že toto policie odhalila a zasáhla,“ míní Válek.

Přesto jsou podle něj některé systémové změny zapotřebí. „Chci, aby měli všichni ředitelé velkých přímo řízených organizací prověrky na úrovni Důvěrné (tedy na vyšší úrovni než mají dnes – pozn. red.). Chtěl bych také, aby v čele nemocnic byly daleko silnější dozorčí rady. A současně si myslím, že situace nazrála k tomu, abychom poslance, senátory a budoucí vládu přesvědčili k tomu, že by měly vzniknout univerzitní nemocnice,“ popsal Válek změny, které by měly systému pomoci.

V Evropě univerzitní nemocnice fungují

Že systém univerzitní nemocnic funguje, potvrzují podle Válka zahraniční zkušenosti. „V Evropě se ukazuje, že univerzitní nemocnice jsou jedním z nejlepších nástrojů, jak zabránit podobným věcem,“ zmínil Válek v souvislosti s motolskou korupční kauzou.

Vláda změnu formy fakultních nemocnic z příspěvkových organizací na univerzitní schválila už v roce 2012, nakonec to ale nebylo realizováno. Univerzitní nemocnice měly být podle návrhu neziskové, měly být odstátněny a v zákonu měla být pojistka proti jejich privatizaci. Ředitele by jmenovala správní rada složená ze zástupců školy, státu a kraje. V dozorčí radě by byli zástupci státu, školy a nově i zaměstnanců. Nemocnice měly mít možnost smluvních odměn zaměstnanců, nemusely by se řídit platovými tabulkami.

Šťastný: Problém je v outsourcingu

Válkův oponent v diskusi, první místopředseda strany Motoristé sobě Boris Šťastný s ministrem zcela kategoricky nesouhlasil. „Já žasnu. Pan ministr Válek evidentně neřídí ministerstvo zdravotnictví a už ani ne ministerstvo pacientů, on řídí ministerstvo chaosu, neléků, neefektivity a korupce. Nezlobte se na mne, ale já bych první věc (jako ministr zdravotnictvi) vyřešil za hodinu,“ řekl Šťastný s tím, že touto věcí je outsourcing.

Ředitel nemocnice by měl okamžitě dostat od ministra zdravotnictví a jeho náměstků pokyn k tomu, aby se minimalizovaly nákupy od třetích stran, říká Boris Šťastný. Foto: Boris Šťastný

„Jak je vůbec možné, že se outsourcuje spousta činností, které se dějí v nemocnicích? Jak je možné, že nemocnice vybuduje prádelnu nebo jídelnu a kuchyň – a pak je pronajme? Jak je možné, že v nemocnicích uklízejí cizí firmy?…  Tento systém tolerujete a neudělali jste s ním vůbec nic,“ vytkl Válkovi Šťastný s tím, že by měl za věc nést osobní politickou odpovědnost.

„Ředitel nemocnice by měl okamžitě dostat od ministra zdravotnictví a jeho náměstků pokyn k tomu, aby se minimalizovaly nákupy od třetích stran – a řada těch věcí se dělala ‚in house‘. Pokud se v nemocnici krade na buřtstánku a dnes se vybírají ve sbírkách peníze na dětské onkologické pacienty, tak to je ostuda, to je na rezignaci ministra a všech jeho náměstků,“ dodal Šťastný.

Mohlo by vás zajímat

Hledat nejefektivnější cestu

Válek reagoval kategoricky. „Chápu, že pan Štastný je dlouhodobě mimo mísu a krom toho, že umí řídit auto, neumí nic. A rozumím tomu, že ohledně ministerstva zdravotnictví žije ve svém virtuálním nesmyslném světě,“ řekl.

Ministr připomněl, že řada velkých nemocnic patří mezi největší zaměstnavatele v kraji a zvládat jejich provoz bez outsorcingu lze jen těžko. „Ta obrovská nemocnice typu Motola nebo Fakultní nemocnice Brno bezesporu může zaměstnávat třeba až 300 uklízeček a několik desítek kuchařů a kuchařek a podobně, ale to v některých typech nemocnic výrazně zdražuje jejich fungování. Vždy je potřeba hledat cestu, která je nejefektivnější a nejrozumnější,“ uzavřel.