Praha se stala centrem globální solidarity se zdecimovaným ukrajinským zdravotnictvím. Na mezinárodní konferenci Global Healthcare Initiative for Ukraine včera zazněla slova vděku i varování. První dáma Ukrajiny Olena Zelenská zde osobně poděkovala Česku za roli lídra v rekonstrukci nemocnic. Současně však přivezla z Ukrajiny znepokojivé zprávy o dramatickém nárůstu duševních onemocnění způsobených válkou. Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil, že pomoc bude pokračovat i nadále.
Válka na Ukrajině trvá již čtvrtým rokem a její dopady jsou viditelné ve všech sférách života. Jednou z nejvážněji zasažených oblastí je zdravotnictví – infrastruktura, personál, dostupnost léků i duševní zdraví milionů lidí. Právě tato témata přivedla včera do pražského Kongresového centra množství odborníků, politiků a filantropů z několika zemí na konferenci Global Healthcare Initiative for Ukraine. Akci zaštítila první dáma České republiky Eva Pavlová a spolu s ní se jí osobně zúčastnil i její ukrajinský protějšek Olena Zelenská, která v neděli přicestovala do České republiky spolu se svým manželem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Počty trpících se násobí
„Na Ukrajině dnes není jediný člověk, který by ve válce někoho neztratil,“ prohlásila Zelenská a připomněla některé z ruských útoků na zdravotnická zařízení, včetně tragického zásahu největší dětské nemocnice Ohmatdyt v Kyjevě.
Všudypřítomná agrese se již hluboce zaryla do duševního zdraví ukrajinských mužů, žen i dětí. První dáma Ukrajiny upozornila, že podle průzkumů 78 procent Ukrajinců s psychickými problémy spojuje svůj stav přímo s válkou. Celkově se pak od začátku války v únoru 2022 počet lidí s duševními problémy v zemi zvýšil na trojnásobek.
Podpisy stvrzují partnerství
I to je jedním z důvodů, proč Zelenská po příletu do Česka podepsala memorandum o spolupráci s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ), které propojí vědecké výzkumy a praxi v oblasti psychosociální podpory (více zde).
Další memorandum zaměřené na transplantace a dětskou onkologii bylo podepsáno přímo na včerejší konferenci za přítomnosti obou prvních dam i ministrů zdravotnictví. Dokument vytvoří spolupráci mezi pražským IKEM a nemocnicí Ohmatdyt, respektive mezi Fakultní nemocnicí Brno a Regionálním zdravotnickým centrem pro rodinné zdraví při Dněpropetrovské oblastní radě.
Desítky projektů i zainteresovaných zemí
Zvláštní poděkování Zelenská při svém vystoupení věnovala České republice. „Děkuji Česku, že je lídrem v rekonstrukci nemocnic. Vaše spolupráce nám umožňuje chránit životy rychleji a efektivněji. Jsem vděčná, že jste s námi v těchto těžkých chvílích,“ prohlásila. Připomněla, že Ukrajina má dnes 62 partnerských projektů s 23 zeměmi, mezi nimiž Česká republika zaujímá klíčovou pozici.
Vděk vyjádřila rovněž Evropské komisi, která na obnovu ukrajinského zdravotnictví vyčlenila částku ve výši 98 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun).
Podle předsedy představenstva Czech Health Technology Institute Petra Foita vznikla celá iniciativa právě v České republice jako odpověď na urgentní potřeby ukrajinského zdravotnictví. „V posledních dvou letech jsme implementovali desítky komplexních projektů, a to i v oblastech blízko frontové linie,“ uvedl. „Je to víc než pomoc – je to skutečné partnerství s Ukrajinou.“
Mohlo by vás zajímat
Další finance na cestě
Na konferenci vystoupil i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který vyjádřil hrdost nad českou angažovaností. „Česká republika dělá maximum a trvalá spolupráce bude dále pokračovat,“ ujistil. Připomněl konkrétní pomoc – od dodávek nemocničních lůžek a sterilizačních jednotek až po modulární systémy instalované přímo na bojové frontě. „Jsem rád, že je Česko na čele států, které ukrajinskému zdravotnictví pomáhají. Udělám vše pro to, aby se tato spolupráce ještě více prohloubila,“ slíbil Válek. Rovněž zmínil, že během podzimních měsících by měla dorazit pomoc navazující na prostředky vyhrazené Evropskou komisí, tentokrát ve výši 200 milionů dolarů (asi 5 miliard korun).
Český ministr také zdůraznil význam programů jako Medevac, což je vládní zdravotně humanitární program České republiky, a připomněl svou dubnovou návštěvu Ukrajiny, během níž navštívil několik ukrajinských nemocnic a seznámil se s tamními pacienty-oběťmi ruské agrese. „Viděl jsem mnoho utrpení, ale také obrovské odhodlání a naději,“ uvedl.
Nemocnice v ruinách
Z ukrajinské strany zazněl důraz na potřebu inovovaných antibiotik, protože během války dochází k jejich masivní spotřebě a roste počet pacientů, u nichž selhává běžná léčba. Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Laishko připojil výzvu k větší mezinárodní pomoci a připomněl, že podle odhadů Světové banky bude Ukrajina v příští dekádě potřebovat nejméně 19,4 miliardy dolarů (asi 425 miliard korun) pouze na obnovu zdravotnictví.
Rovněž uvedl, že od začátku války bylo zničeno na 300 zdravotnických zařízení a tisíce dalších bylo poničeno.
Konference se nesla v duchu sdílení zkušeností, propojení institucí i navazování konkrétních partnerství. Zapojily se nejen vládní organizace, ale i soukromé firmy, mezinárodní instituce jako Světová banka, Ukreximbanka, EGAP či Národní rozvojová banka. Z úst Evy Pavlové zaznělo poselství solidarity i péče o ty nejzranitelnější: „V každé společnosti musíme pomoci těm, kteří jsou snadno zranitelní. Dnešní iniciativa je krokem k tomu, aby Ukrajina měla zdravou budoucnost.“
