Česko se konečně rozhodlo zapracovat na zpružnění pracovnělékařských služeb – poučilo se z covidu a pro další podobné situace nachystalo pravidla, v jakých případech bude místo vstupních prohlídek stačit čestné prohlášení, kdy nebude třeba dozor na pracovišti a poradenství poběží online. Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která je nyní v připomínkovém řízení, také například znovu umožní morbidně obézním lidem vykonávat fyzicky zatěžující práce.
„Zkušenosti s pandemií způsobenou onemocněním covid-19 ukázaly nedostatečně zajištěnou pružnost pracovnělékařských služeb. Změna proto navrhuje v rámci krizových stavů či nařízených mimořádných opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví možnost provádění alternativního poskytování poradenství, což platí pro některé druhy pracovnělékařských prohlídek, a to zejména v tzv. nerizikových kategoriích. Zároveň zůstane zajištěna kontinuita provádění pracovnělékařských prohlídek u rizikových prací. Dohled bude pozastaven po dobu trvání krizového stavu či mimořádného opatření,“ stojí v důvodové zprávě s tím, že při covidové pandemii Česko patřilo mezi státy, které omezily poskytování pracovnělékařských služeb nevíce.
V případě vyhlášení některého z krizových stavů (tedy nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), případně při nařízení celostátního mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, tak prostřednictvím navrhované novelizace vyhlášky dojde k úpravě poskytování pracovnělékařských služeb. U méně rizikových prací první a druhé kategorie, jak je stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví, bude plošné provádění prohlídek omezeno. Vstupní prohlídku tak bude možné nahradit čestným prohlášením, a to zejména v kategorii druhé, kde by i do budoucna měly být tyto prohlídky povinné. Prohlášení má platnost nejdéle 90 dnů od skončení mimořádného opatření nebo krizového stavu. Do stejné doby by měla být provedena také vstupní prohlídka. Periodické lékařské prohlídky bude třeba provést do 180 dnů.
Rozlišení podle rizikovosti
Práce zařazené do třetí a čtvrté rizikové kategorie (případně ty, o nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo to stanoví zvláštní právní předpis) nejsou změnou dotčeny a provádění prohlídek při krizovém stavu/mimořádném opatření bude povinné. Nebude se ovšem muset provádět dohled na pracovišti, ten pak ale bude třeba dohnat do 90 dnů po ukončení stavu.
„Obecně lze říci, že provádění pracovnělékařských prohlídek bude odlišné dle druhu prohlídky a dle zařazení práce do kategorie. Poradenství bude možné poskytovat alternativně (využití online připojení, aj.). Cílem je zajištění kontinuity provádění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na míru rizikovosti pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců,“ podtrhává odůvodnění.
Poradenství on-line
Novela zároveň umožňuje, že pracovnělékařské služby budou moci být zajišťovány i přes vyhlášení krizového stavu nebo mimořádného opatření. K tomu bude nutná shoda mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem za předpokladu, že nedojde k ohrožení zdraví zaměstnanců.
„Změnou, kterou bude možné v těchto krizových stavech nebo mimořádných opatření využít, bude provádění poradenství, jež je rovněž součástí pracovnělékařských služeb, a to dálkovým způsobem (tedy online). V případě stavu nebo opatření vyhlášeného z důvodu zhoršené epidemiologické situace, kdy dochází k výraznému nárůstu počtu nakažených osob v populaci, je doplněno o zaměření na tuto situaci ve vztahu k ochraně zdraví na pracovišti,“ uvádí odůvodnění.
Třetina nemocí z povolání je dána přetěžováním
Novela ale přináší i úpravy dalších oblastí, než je poskytování služeb během krizových stavů. Jako rizikový faktor pracovních podmínek je nově zavedena lokální svalová zátěž. Nemoci z povolání způsobené přetěžováním, tedy lokální svalovou zátěží, totiž tvoří v České republice přibližně třetinu všech profesionálních onemocnění (vynecháme-li covid) – v roce 2023 bylo uznáno 224 takových případů z celkových 672 (bez covidu). Příčinou je obvykle dlouhodobé nadměrné jednostranné ztížení, které stojí za syndromem karpálního tunelu, postižení šlach, svalů či kloubů.
„V posledních letech více než 40 % profesionálních onemocnění pohybového aparátu končetin z přetěžování bylo hlášeno u pracovníků, jejichž práce byly v době šetření nemoci z povolání zařazeny do první nebo druhé nerizikové kategorie, případně práce nebyla kategorizována vůbec. Nejčastěji se jedná o problém podhodnocení rizika hned na začátku výroby, anebo nedostatečná aktualizace rizika lokální svalové zátěže v průběhu změn ve výrobě. Nepříznivý je také fakt, že doba od zařazení do přetěžující práce do hlášení nemoci z povolání se zkrátila na polovinu (medián hodnoty z 6 let v roce 2012 na 3,2 roky v roce 2021),“ zdůrazňuje důvodová zpráva, podle níž by tak měla být surveillance (tedy dohled) nedílnou součástí pracovnělékařských služeb. Ruku v ruce se tím by měla být prostřednictvím prohlídek u daných nemocí z povolání posílena cílená zdravotní prevence.
Mohlo by vás zajímat
Zátěžové EKG u starších 50 let bude volitelné
Novinkou je také větší individualizace komplexního vyšetření při práci v riziku celkové fyzické zátěže a v zátěži chladem.
„Je nutno posoudit reálné možnosti dostupnosti vyšetření a také jejich přínos z hlediska cost-benefit analýzy. Povinná náplň ergometrie (zátěžové EKG) u osob nad 50 let věku u uvedených rizikových faktorů pracovních podmínek tyto předpoklady nenaplňuje, protože se jedná o zdlouhavé a ekonomicky nákladné vyšetřování, navíc s nízkou výtěžností. Pokud se ergometrií zjistí nízká fyzická zdatnost, ta není kontraindikací pro další výkon práce, pokud ji zaměstnanec bez potíží zvládá a zaměstnavatel je s výkonem spokojen. Dalším důvodem této změny je i nízká pravděpodobnost záchytu ischemické choroby srdeční u asymptomatických nemocných. U všech druhů pracovnělékařských prohlídek by ergometrie při práci v riziku celkové fyzické zátěži a chladu měla být stanovena pouze jako fakultativní vyšetření, o jehož indikaci rozhodne posuzující lékař,“ přibližuje odůvodnění s odkazem na to, že na vyšetření jsou dnes dlouhé čekací lhůty, což přináší komplikace pro zaměstnavatele, zaměstnance i poskytovatele pracovnělékařských služeb.
Morbidně obézní znovu budou moci dělat fyzicky zatěžující práce
Nově již také nebude morbidní obezita s faktorem BMI nad 40 faktorem vylučujícím zdravotní způsobilost k práci s rizikovým faktorem celkové fyzické zátěže. Toto opatření zavedla minulá novelizace vyhlášky, praxe ale ukázala, že jsou tak vyloučeni i lidé, kteří jsou pro práci jinak způsobilí. Vzhledem k tomu, že se jedná se chorobu významně zatěžující kardiovaskulární systém, je ale třeba tyto pacienty uznat za zdravotně způsobilé k práci na základě odborného vyšetření.
Novela dále zjednodušuje přílohy vyhlášky, a to zejména u tzv. profesních rizik, jejichž stanovení není dnes dostatečně flexibilní i s ohledem na stále nově přibývající klasifikace chemických látek a směsí.
Nově byl také ukotven vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a také vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování. V rámci dalšího snižování byrokracie navíc došlo ke sloučení náležitostí žádosti o provedení prohlídky s náležitostmi lékařského posudku, díky čemuž lze vydat pouze jeden dokument. Nově navíc nebude potřeba provádět mimořádnou prohlídku, pokud má zaměstnanec neplacené volno.
