Česko vyniká v dostupnosti inovativních léků, zaostává ovšem v technologických inovacích. Důvodem je chybějící národní plán, jak vlastně takové inovace financovat, pomalá digitalizace českého zdravotnictví a byrokracie, řekl na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví ředitel odboru regulace cen a úhrad na ministerstvu zdravotnictví Tomáš Troch.
Inovace ve zdravotnictví je možné rozdělit do několika oblastí:
- Lékové inovace
- Organizační inovace
- Technologické inovace
- Technologie – zdravotní služby
- Přístroje
- Materiály
- Digitalizace
Oblast inovací, která na sebe momentálně strhává asi nejvíce pozornosti, jsou centrové léky. „Když se bavíme o nejinovativnějším segmentu – centrových lécích, ten vyrostl v roce 2024 jen v nemocniční části o 4,5 miliardy. Jednotlivé typy inovací spolu ale v českém systému navzájem soutěží – nemáme separátní budgety na inovace v centrech, v technologiích či na organizační inovace, ale je tu jeden celkový budget. A pokud nám jeden segment roste výrazně rychleji, je množství prostředků, které zbývají na ostatní inovace, poměrně omezené a limitující,“ vysvětluje Tomáš Troch s tím, že centrová péče nepochybně poroste i letos, kdy jen v rámci nových indikací stoupnou náklady o další dvě miliardy.
Nově jsou navíc součástí rozpočtu na centrové léky také genové terapie, které doposud mnohdy byly schvalovány individuálně. „Jedná se o přípravky, které jsou často poskytovány v malých objemech, takže tam nefunguje referenční období, mezi jednotlivými léčivými přípravky je velká meziroční dynamika a jde o velmi inovativní segment. Je tu více otázek než odpovědí, jak bychom to měli systémově hradit – zda v rámci budgetu, nebo mimo něj, a jak zajistit udržitelnost. Očekávám proto, že genové terapie budou jedním z hlavních bodů diskuze v letošním dohodovacím řízení,“ načrtává Troch.
V centrech budou nově koordinátoři péče
Organizační inovace mají oproti ostatním své specifikum – v zásadě totiž prostředky šetří. Proto ministerstvo usiluje o rozvoj týmových praxí, do nichž se zapojuje více lékařů a mohou tak poskytnout delší ordinační hodiny, a podporuje i jednodenní péči, která by se měla rozšiřovat do dalších oblastí, jako je kardiologie.
„V letošním roce také bude docházet k reakreditaci všech center vysoce specializované péče. Zde bychom do jednotlivých specializovaných oblastí chtěli zakotvit koordinátory, kteří by koordinovali péči jak v rámci centra, tak v rámci regionů tak, aby se nestávalo, že například pacient s onkologickým onemocněním bude bloudit a hledat svého poskytovatele,“ přibližuje Tomáš Troch.
Inovace podporují piloty i konkurence poskytovatelů
Oblastí inovací, kde jsme v Česku asi nejvíce pozadu, jsou ale technologie. „Hlavní příčinou je, že stále nemáme národní plán financování inovací, které tak lepíme z různých zdrojů, ať už z úhrad, dotací, či Evropských fondů. Nemáme ani HTA (hodnocení zdravotnických technologií, pozn. red.). Bavíme se sice o zdravotnických prostředcích, ale u technologií obecně, s výjimkou přístrojové komise, HTA není. V rámci CZ-DRG (klasifikační systém, podle kterého u nás hradíme nemocniční péči, pozn. red.) ani v úhradové vyhlášce, obzvláště v hospitalizačním segmentu, inovace systematicky řešeny nejsou. O jejich financování se tak bavíme až ve chvíli, kdy už nějakou dobu v českém systému fungují, proaktivní inovační úhradová politika chybí. A inovacím nepomáhá ani pomalé tempo digitalizace a zatížení obrovskou mírou byrokracie při vstupu nových metod,“ shrnuje Troch.
Přes to všechno se ale v českém zdravotnictví inovuje. Co za tím stojí? Podle Trocha to doposud byla dobrá finanční situace poskytovatelů, kteří tak mohli inovovat z vlastních zdrojů, dále individuální dohody o inovacích od zdravotních pojišťoven v rámci pilotních projektů a také konkurenční prostředí poskytovatelů.
„Vzhledem ke klesajícímu počtu hospitalizačních případů a stále větší mobilitě pacientů si poskytovatelé na trhu konkurují a díky inovacím mohou přilákat nové pacienty, což žene pokrok dopředu,“ doplňuje Troch.
Mohlo by vás zajímat
Nový výkon za ½ roku
Jak tedy více podpořit inovace, abychom nebyli na chvostu Evropy? První krok už ministerstvo udělalo. Od dubna totiž v oblasti hospitalizačních výkonů funguje zjednodušený registrační list, který odbourává obsolentní údaje (spotřebované materiály, časy nositelů výkonů či amortizaci přístrojů, které jsou zahrnuty v DRG). Proces vstupu nových výkonů by díky tomu měl být výrazně urychlen, takže by se z dosavadního roku a půl až dvou let mělo schvalování scvrknout na půl roku.
Nově je také zařazování výkonů spojeno se zařazováním inovativních zvlášť účtovaných materiálů (ZUM), takže místo dvou řízení bude třeba jen jedno.
„Diskuzí do budoucna je, zda bychom neuměli systematicky podporovat vstup inovativních materiálů do systému. Letos máme prošlapanou novou věc, kdy inovativní materiály, které jsou extrémně finančně náročné, vyjímáme ze systému CZ-DRG. Máme tu tedy novou cestu, jak inovativní materiály dostávat do systému. Nyní to funguje pro mimořádně nákladné materiály, ale je to cesta, jak by do budoucna bylo možno prosazovat systémovou podporu dalším inovacím,“ načrtává Tomáš Troch.
Vznikne mapa robotických výkonů
Takovým příkladem technologické inovace, s níž jsme se doposud nedovedli zcela systémově vypořádat, je operační robotika. Robotické výkony totiž byly roztříštěny mezi sezam výkonů a DRG, řada jich ovšem svoje zařazení vůbec nemá a nemocnice je vykazují jako něco jiného. Ve výsledku tak v mnoha oblastech vůbec nemáme přehled o skutečně využívaných inovacích.
Ministerstvo se proto nyní rozhodlo zařadit do seznamu výkonů univerzální robotický výkon, který již prošel pracovní skupinou a do číselníku bude zařazen k začátku příštího roku. Díky tomu bychom měli konečně zmapovat robotickou praxi napříč republikou.
„Jedna otázka je, co už je v praxi používáno a vykazováno, a druhá, co z toho chceme systematicky hradit, protože to má lepší zdravotní výsledky, zkracuje hospitalizace nebo snižuje riziko rehospitalizací. Tuto kapitolu necháme na DRG, kde se budeme bavit o tom, zda chceme danou oblast robotiky podpořit třeba tím, že bude mít samostatnou DRG skupinu, nebo to bude čistě na zvážení poskytovatele. K tomu ale potřebujeme data, a ta získáme právě zmapováním robotických výkonů,“ uzavírá Troch.
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.
