Stávající systém rezidenčních míst pro mladé praktiky je podle krajů nespravedlivý a nefunkční a začínající lékaře dostatečně nemotivuje k tomu, aby „zakotvili“ v regionech, kde jsou potřeba. Na volání po tom, aby se kraje na financování těchto míst podílely, odpovídají, že o tom za určitých podmínek mohou uvažovat, ale nemůže to být jejich povinností.

Cílem systému rezidenčních míst, který funguje v rámci specializační přípravy, je pomocí finanční podpory dostat praktické lékaře (a další zdravotníky) do regionů, kde se jich nejvíc nedostává. Ministerstvo zdravotnictví ale počet rezidenčních míst zatím neplánuje navyšovat a není to ani ve finančních možnostech zdravotních pojišťoven.

Nesystémové řešení

Praktičtí lékaři, kteří tento problém cítí jako zásadní, požádali o pomoc kraje – ty by podle nich mohli některá rezidenční místa hradit. Zaznělo to v diskusi zástupců praktiků s hejtmanem Plzeňského kraje Kamalem Farhanem (ANO) v rámci představování kampaně nazvané 11 milionů důvodů.

Zástupci praktiků i Farhan v diskusi řekli, že takové řešení nepovažují z dlouhodobého hlediska za systémové a správné, s čímž souhlasily i jiné kraje, které se pro Zdravotnický deník vyjádřily. Jak se na tuto problematiku dívají zástupci dalších krajů si přečtěte v tomto – druhém ze tří – dílu našeho miniseriálu.

Jak jste spokojeni s dosavadním zakládáním a využíváním rezidenčních míst ve vašem kraji?

Kraj Vysočina, odpovídala vedoucí odboru zdravotnictví Soňa Měrtlová: Současný systém financování a přidělování rezidenčních míst pro specializační vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství a pediatrie není nastaven dostatečně motivačně, což je jeden z důvodů, proč všeobecní praktičtí lékaři a pediatři nevychovávají své nástupce. Zároveň musíme konstatovat velkou nespokojenost se stávajícím systémem přidělování rezidenčních míst, kdy jsou zcela očividně upřednostňovány lokality typu Praha, Brno a Ostrava… tedy lokality s fakultními nemocnicemi a zároveň města, z nichž pocházejí členové komise, která o přidělování míst rozhodují.

Kraj Vysočina dlouhodobě upozorňuje ministerstvo zdravotnictví, že je systém akreditačního vzdělávání podfinancován, motivace mladého lékaře vstoupit do akreditačního vzdělávání je nulová. Veškeré finance z dotace ministerstva zdravotnictví na vzdělávání jsou určené na povinné stáže a alokace nepokrývá adekvátní plat mladého lékaře ani školitele.

Pardubický kraj, odpovídal tiskový mluvčí Dominik Barták: Počty a obory rezidenčních míst jsou primárně v gesci ministerstva zdravotnictví. Uvítáme pokrok směrem k včasné predikci a reakci na nedostupnost některých oborů i lepšímu zacílení dle regionu a typu péče. Vývoj například u praktických lékařů pro děti a dorost ukazuje, že hledání rovnováhy mezi poskytovateli lůžkové a ambulantní péče je náročné. Ministerstvo by mělo lépe využívat dostupná data a zvýšit flexibilitu a dynamiku systému, na nichž je dostupnost zdravotní péče závislá.

Mohlo by vás zajímat

Královéhradecký kraj, odpovídal tiskový mluvčí Dan Lechmann: Systém rezidenčních míst a celkově systém vzdělávání není ideálně nastaven pro stávající situaci (asi nejen) v Královéhradeckém kraji, což se projevuje například v oboru dětské psychiatrie.

Iniciativa praktiků nazvaná 11 milionů důvodů byla představena na jednání Zdravotní komise Rady Asociace krajů České republiky, téma rezonuje i zdravotním výborem. Názory na řešení vzniklé situace se různí, svoji nezastupitelnou úlohu mají sehrávat především ministerstvo zdravotnictví, které nastavuje systém vzdělávání zdravotnického personálu, a dále zdravotní pojišťovny, které jsou garanty dostupnosti péče občanům. Zde je možno spatřovat i roli zřizovatelů nemocnic akutní péče v případě nedostatku personálu v některém oboru jimi poskytované péče.

Jak se obecně díváte na nápad, že by kraje financovaly zřizování rezidenčních míst?

Kraj Vysočina: Jednoznačně se jedná o snahu přesunout zodpovědnost státu za vzdělávání lékařů ze státu na kraje. Vzdělávání jako takové musí být nastaveno celostátně a jednoznačným způsobem. Kraje by uvolňovaly finanční prostředky na činnosti státu, přičemž jejich využití je možné jiným způsobem a na činnosti, které krajům skutečně náleží. 

Pokud je smyslem převést odpovědnost za dostupnost zdravotní péče na kraje, je potřeba k tomu přijmout odpovídající změnu legislativy a zejména krajům poskytnout odpovídající finanční prostředky, které stát získává prostřednictvím zdravotního pojištění – zdravotní daně. Jinak se ztotožňujeme s názorem Plzeňského kraje, že bez přijmutí výše uvedených změn je takové řešení z dlouhodobého hlediska nesystémové a nesprávné.   

Pardubický kraj: Kraje už určitou podporu postgraduálního vzdělávání poskytují, ale jejich role nemůže nahradit roli ministerstva zdravotnictví. Cílí přitom na základě dat ministerstva a zdravotních pojišťoven. Krajské nemocnice vzdělávají řadu lékařů, ale odchody absolventů po atestaci snižují personální stabilitu, což dopadá i na zřizovatele.

Královéhradecký kraj: Je vhodné, aby kraje měly možnost podílet se na případném spolufinancování těchto míst, pokud uznají, že tato situace a potřeba nastala, avšak přenášet tuto povinnost na kraje se jeví z globálního pohledu jako zavádějící. Zde je role ministerstva zdravotnictví, s případnou revizí systému vzdělávání a nároků na něj.

Uvažujete o financování rezidenčních míst pro praktické lékaře z prostředků kraje, nebo jste případně už takové financování již uskutečnili?

Kraj Vysočina: Náš kraj zavedl v roce 2019 motivační opatření zaměřené na podporu specializačního vzdělávání všeobecných praktických lékařů a pediatrů. Žadatel o finanční podporu se uzavřením smlouvy zavazuje působit jako poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pediatrie na dobu minimálně 5 let v Kraji Vysočina v úvazku minimálně 20 hodin týdně.

Kraj Vysočina poskytuje finanční prostředky na celou dobu specializačního vzdělávání ve výši 7 300 korun za měsíc žadateli a ve výši 5 000 korun za měsíc akreditovanému zařízení. Od roku 2019 požádalo o příspěvek 25 lékařů (z toho dva pediatři) a Kraj Vysočina za tuto podporu vyplatil celkem 7 687 000 korun.

Pardubický kraj: Od roku 2015 podporuje Pardubický kraj formou programové dotace rezidenční místa v základních oborech ambulantní péče – všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost. Dále financuje personálně zaměřený program Přátelská nemocnice, mentoring studentů nelékařských oborů na Univerzitě Pardubice i vzdělávání personálu ve svých příspěvkových organizacích.

Královéhradecký kraj: Zjišťujeme situaci a přístupy v ostatních krajích, tuto možnost považujeme v budoucnu za pravděpodobnou.

Uvažujete případně také o financování rezidenčních míst pro další specializace lékařů – například pro ambulantní specialisty nebo stomatology?

Kraj Vysočina: Není v personálních silách ani finančních možnostech kraje postihnout celý systém rezidenčních míst potřebných v kraji.

Pardubický kraj: Pro ambulantní specialisty o tom v tuto chvíli neuvažujeme. V oboru zubní lékařství postgraduální vzdělávací program není.

Královéhradecký kraj: V této chvíli zatím ne.